V Rusku začaly místní volby bez významné opozice, nelegální „hlasování“ pořádá Moskva i na okupované Ukrajině

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

„Je to volba více než dvaceti guvernérů ruských oblastí, ve více než dvaceti regionech probíhají volby do místních samospráv,“ přiblížil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek s tím, že počet regionů, kde se vybírají členové místních samospráv, zahrnuje i „pseudovolby“ na okupovaných ukrajinských územích. „A do třetice jsou to volby hlav šestnácti statutárních, krajských měst,“ dodal zpravodaj.

Rusko od zahájení své plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu loni v únoru výrazně zpřísnilo represe vůči nesystémové opozici, připomněla agentura Reuters. Její zbývající představitelé byli zastrašeni, vyhnáni ze země nebo jako nejmocnější kritik Kremlu Alexej Navalnyj uvězněni.

Skupiny monitorující dodržování volebního práva byly rozpuštěny a kritická média uzavřena nebo vyhnána do zahraničí. Všechny významné legální politické síly jsou loajální Putinovi a podporují válku na Ukrajině. Platí to i pro systémovou opozici, tedy strany, které poskytují zdání konkurence, ale ve skutečnosti jsou loajální Kremlu.

„Účastní se opoziční strana, která je velmi zanedbatelná, má velmi zanedbatelnou podporu, což je liberálně-demokratická strana Jabloko,“ dodal Rožánek s odkazem na k volbám připuštěnou opoziční stranu, která ale nemá naději na úspěch.

Pseudovolby na okupované Ukrajině

Kromě Ruska zorganizovala Moskva také pseudovolby v okupovaných částech čtyřech ukrajinských oblastí – Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské. Moskva dříve oznámila, že je – na základě nelegálních pseudoreferend – anektovala, žádnou z nich ale plně nekontroluje.

Podle okupačních úřadů mají lidé na těchto územích rozhodovat o regionálních zákonodárných sborech, které pak na návrh Kremlu vyberou hlavy oblastí. V Doněcké a Luhanské oblasti se navíc tisíce kandidátů ucházejí o křesla v obecních zastupitelstvech. Hlasování v těchto regionech jsou ale nelegální.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí připomnělo, že volby pořádané na území Ukrajiny představují „hrubé porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny“ i mezinárodního práva. „Podvodné volby pořádané Ruskem na dočasně okupovaných územích jsou neplatné. Nebudou mít žádné právní důsledky a nepovedou ke změně statusu ukrajinských území, kterých se zmocnila ruská armáda.“

Také šéf americké diplomacie Antony Blinken ve čtvrtek při návštěvě Kyjeva upozornil, že volby jsou podvodné a nelegitimní. Ruská ambasáda ve Washingtonu v reakci uvedla, že Spojené státy se vměšují do ruských vnitřních záležitostí, píše Reuters, přestože nejde o ruské území.

Na nelegálnost voleb upozorňují i mezinárodní organizace

Podle Rady Evropy volby představují flagrantní porušení mezinárodního práva, „které Rusko nadále ignoruje“.

„Jakékoli volby na územích v mezinárodně uznaných hranicích Ukrajiny se mohou konat pouze v souladu s národní legislativou a mezinárodními standardy a mohou být organizovány pouze legitimním orgánem podle ukrajinského práva, ukrajinskou ústřední volební komisí. Pořádání voleb na dočasně okupovaných územích porušuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, což je v rozporu se základními principy OBSE, Charty OSN a mezinárodního práva. Výsledky jakýchkoli takových ‚voleb‘ organizovaných Ruskou federací na dočasně okupovaných územích Ukrajiny nebudou mít podle mezinárodního práva žádnou platnost,“ shrnula Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Média: Snaha o upevnění autority Moskvy

Kremlem dosazené úřady v Doněcké a Záporožské oblasti uspořádaly pseudohlasování už od 31. srpna, v Chersonské a Luhanské oblasti začalo o prvním zářijovém víkendu. Prodloužení „voleb“ na několik dní okupační úřady zdůvodňují tím, že je nutné snížit nebezpečí pro voliče.

„Hlasovat mohou jenom lidé, kteří mají ruské pasy. Desetitisíce lidí nemají ruské doklady, ponechaly si ukrajinské, ať už si ruské nestihly udělat, nebo nechtěly,“ dodal Rožánek.

Akce má podle Reuters pomoci upevnit autoritu Moskvy na těchto územích, podle The Moscow Times je vnímána jako nejnovější snaha legitimizovat Kremlem dosazené úřady a nečeká se, že ji uzná širší mezinárodní společenství.

Analytik Abbas Galljamov, který psával projevy pro ruského vůdce Vladimira Putina v době, kdy byl premiérem, řekl agentuře AP, že pro Rusko je klíčové, aby se pseudohlasování ve čtyřech ukrajinských oblastech uskutečnilo, aby uchovalo iluzi, že je tam vše normální. „Ruské úřady se usilovně snaží předstírat, že všechno jde podle plánu … A když jde všechno podle plánu, pak i politický proces má jít podle plánu,“ uvedl.

„Nic zvláštního“ – ale také hlasování za doprovodu vojáků

Pro některé obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti, jejichž značnou část už v roce 2014 ovládli Ruskem podporovaní separatisté a kteří jsou dlouho pod vlivem ruské propagandy, není na volbách nic zvláštního. „Posledních devět let jsme se toužili více sblížit s Ruskem a ruské politiky dobře známe,“ řekl agentuře AP sedmačtyřicetiletý Sergej z Luhansku, který z bezpečnostních důvodů nechtěl zveřejnit své příjmení. V Doněcku měli někteří lidé podobné názory jako on.

Situace byla podle AP jiná v Chersonské a Záporožské oblasti, kde podle místních lidí a ukrajinských aktivistů volební úředníky doprovázeli ozbrojení vojáci. Ukrajinští ochránci lidských práv mluvili o případech, kdy jsou lidé, kteří se odmítnou hlasování zúčastnit, na několik hodin zadrženi. Ruské okupační úřady je přinutí napsat vysvětlující prohlášení, které pak slouží jako podklad pro zahájení trestního stíhání.

Většina voličů toho o kandidátech mnoho neví, skoro polovina z nich prý přijela z Ruska, někteří z nich dokonce ze Sibiře. „Místní ale chápou, že tyto volby nic neovlivňují (…) a jsou pořádány pro účely ruské propagandy,“ řekl AP Kostantin, který žije v okupované části Chersonské oblasti.

Ivan Fedorov, exilový ukrajinský starosta okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti, řekl, že místní obyvatelé jsou fakticky nuceni volit. „Když před vámi stojí ozbrojená osoba, je těžké říci ne,“ citovala ho agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se pracovní místa

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Volkswagen o rozhodnutí informoval v tiskové zprávě. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii. Zrušit se má několik desítek tisíc pracovních míst.
před 1 mminutou

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 1 hhodinou

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 4 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 4 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.