Ruské regionální „volby“ podle očekávání opanovala vládní strana Jednotné Rusko. V některých oblastech dokonce posílila. Překvapivý byl nejčastější způsob hlasování. Zatímco elektronicky v Moskvě hlasovaly tři miliony lidí, klasický lístek do urny vhodilo jen 142 tisíc voličů. Elektronické hlasování bylo povoleno ve 25 regionech. Podle analytiků během něj docházelo k podvodům. „S volbami to nemělo nic společného,“ okomentoval v Událostech, komentářích ruské hlasování politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ruské „volby“ byly podvodem od začátku do konce, říká Romancov
V Rusku žádné hlasování označované jako volby neprobíhá tak, jak jsou lidé zvyklí v západních demokraciích, připomněl Romancov. „Volby musí být demokratické, spravedlivé a soutěživé – a to se v Rusku nestalo. Byl to podvod od začátku do konce,“ zdůraznil Romancov.
Kreml se pod vedením Vladimira Putina snaží organizováním hlasování pouze legitimizovat svůj režim, dodal expert. „Lidé tomu buď věří, nebo se přizpůsobí, protože je k tomu třeba i nutí zaměstnavatel – anebo jsou vůči hlasování lhostejní,“ nastínil politolog.
Podezřelý je podle něj i úspěch Putinovy strany Jednotné Rusko v regionech, kde se úřady o obyvatele příliš nestarají, tedy nepodporují je navzdory prožitým živelním i jiným pohromám. Jako příklad uvedl Romancov situaci v Kurské oblasti, kam nedávno pronikla při protiofenzivě ukrajinská armáda a zastihla obranu i úřady nepřipravené.
„Buď jsou Rusové nějaký zvláštní lidský druh a volí toho, pod kým se jim nedaří, anebo, což se domnívám, je výsledek takzvaných voleb zfalšovaný,“ uvažoval Romancov.
Vězení za kritiku války
Volby tak podle něj byly zorchestrovány tak, aby jejich výsledky dokázaly podporu obyvatel mimo jiné pro invazi na Ukrajinu. „O válce se v Rusku nesmí mluvit, pokud ji nechcete. Ať už ji kritizujete, nebo chcete mír, stejně vás zavřou,“ narážel Romancov na případ z Petrohradské volební místnosti. Marina Popovová, pracující ve volební den jako pozorovatelka, tam vhodila do urny lístek s nápisem „ne válce“, načež ji policie okamžitě zatkla.
Příznačné bylo podle analytika i vystoupení předsedkyně volební komise a na tiskové konferenci k „volbám“ . Ella Pamfilovová ji zahájila recitací vlasteneckých veršů. „Pak pronesla, že jsou volby znakem sjednocení Rusů,“ upozornil politolog, „to znamená těch, kteří všechny kroky vlády podporují, a to včetně války na Ukrajině.“
Preference klesly, aby mohly růst
Okolo hlasování v Rusku se také začaly objevovat výsledky průzkumů veřejného mínění, ukazující několikaprocentní pokles popularity Vladimira Putina. Poněkud netradičně výsledky zveřejnila i ruská státní média.
Podle Romancova ale oficiální přiznání menší obliby nic neznamená, vidí v tom spíše strategii vlády. „K poklesu popularity podle mého došlo jen proto, aby to za chvilku mohla vláda vyšroubovat zase nahoru,“ míní.
Pokles byl podle něj navíc jen malý a Vladimir Putin i Jednotné Rusko se teď stále těší více než osmdesátiprocentní popularitě. „I kdyby to pokleslo o třicet procent, a ne o tři, tak by ruský prezident měl stále nadpoloviční souhlas občanů s tím, co dělá a jakým směrem se ruská politika ubírá,“ uzavřel politolog.