Ruské „volby“ byly podvodem od začátku do konce, říká Romancov

7 minut
Události, komentáře: V Rusku nebyly volby, ale podvod, říká politolog Romancov
Zdroj: ČT24

Ruské regionální „volby“ podle očekávání opanovala vládní strana Jednotné Rusko. V některých oblastech dokonce posílila. Překvapivý byl nejčastější způsob hlasování. Zatímco elektronicky v Moskvě hlasovaly tři miliony lidí, klasický lístek do urny vhodilo jen 142 tisíc voličů. Elektronické hlasování bylo povoleno ve 25 regionech. Podle analytiků během něj docházelo k podvodům. „S volbami to nemělo nic společného,“ okomentoval v Událostech, komentářích ruské hlasování politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V Rusku žádné hlasování označované jako volby neprobíhá tak, jak jsou lidé zvyklí v západních demokraciích, připomněl Romancov. „Volby musí být demokratické, spravedlivé a soutěživé – a to se v Rusku nestalo. Byl to podvod od začátku do konce,“ zdůraznil Romancov.

Kreml se pod vedením Vladimira Putina snaží organizováním hlasování pouze legitimizovat svůj režim, dodal expert. „Lidé tomu buď věří, nebo se přizpůsobí, protože je k tomu třeba i nutí zaměstnavatel – anebo jsou vůči hlasování lhostejní,“ nastínil politolog.

Podezřelý je podle něj i úspěch Putinovy strany Jednotné Rusko v regionech, kde se úřady o obyvatele příliš nestarají, tedy nepodporují je navzdory prožitým živelním i jiným pohromám. Jako příklad uvedl Romancov situaci v Kurské oblasti, kam nedávno pronikla při protiofenzivě ukrajinská armáda a zastihla obranu i úřady nepřipravené.

„Buď jsou Rusové nějaký zvláštní lidský druh a volí toho, pod kým se jim nedaří, anebo, což se domnívám, je výsledek takzvaných voleb zfalšovaný,“ uvažoval Romancov.

Vězení za kritiku války

Volby tak podle něj byly zorchestrovány tak, aby jejich výsledky dokázaly podporu obyvatel mimo jiné pro invazi na Ukrajinu. „O válce se v Rusku nesmí mluvit, pokud ji nechcete. Ať už ji kritizujete, nebo chcete mír, stejně vás zavřou,“ narážel Romancov na případ z Petrohradské volební místnosti. Marina Popovová, pracující ve volební den jako pozorovatelka, tam vhodila do urny lístek s nápisem „ne válce“, načež ji policie okamžitě zatkla.

Příznačné bylo podle analytika i vystoupení předsedkyně volební komise a na tiskové konferenci k „volbám“ . Ella Pamfilovová ji zahájila recitací vlasteneckých veršů. „Pak pronesla, že jsou volby znakem sjednocení Rusů,“ upozornil politolog, „to znamená těch, kteří všechny kroky vlády podporují, a to včetně války na Ukrajině.“

Preference klesly, aby mohly růst

Okolo hlasování v Rusku se také začaly objevovat výsledky průzkumů veřejného mínění, ukazující několikaprocentní pokles popularity Vladimira Putina. Poněkud netradičně výsledky zveřejnila i ruská státní média.

Podle Romancova ale oficiální přiznání menší obliby nic neznamená, vidí v tom spíše strategii vlády. „K poklesu popularity podle mého došlo jen proto, aby to za chvilku mohla vláda vyšroubovat zase nahoru,“ míní.

Pokles byl podle něj navíc jen malý a Vladimir Putin i Jednotné Rusko se teď stále těší více než osmdesátiprocentní popularitě. „I kdyby to pokleslo o třicet procent, a ne o tři, tak by ruský prezident měl stále nadpoloviční souhlas občanů s tím, co dělá a jakým směrem se ruská politika ubírá,“ uzavřel politolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 4 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...