Historik Zubov: Rusko už je totalitní diktatura, Putina jeho okolí odstraní

Nahrávám video
Interview ČT24: Andrej Zubov o ruských „volbách“
Zdroj: ČT24

Ruské prezidentské volby naznačují slabost současného režimu, řekl v Interview ČT24 ruský historik, politolog a religionista Andrej Zubov. V Rusku už podle něj panuje totalitní diktatura opírající se jen o silové struktury. Osudem vůdce Vladimira Putina je svrhnutí iniciované jeho blízkým kruhem, prohlásil Zubov.

Rusko už je totalitní diktaturou, je přesvědčen Andrej Zubov. Do začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu podle něj v Rusku vládl režim autoritářský, v němž sice neměli lidé možnost ovlivnit vedení, ale svobodně diskutovali a žili. To už nyní není možné a pod přísnou kontrolou se ocitla i kultura, shrnuje historik.

Veškeré číselné údaje o ruských prezidentských „volbách“ Zubov považuje za falešné, včetně účasti i podpory jednotlivých kandidátů. Průběh hlasování historik připodobnil k volbám v komunistických režimech. „Čísla vůbec nic neznamenají, je to úplně vymyšlené, je to imitace. Putin si potvrdil svou moc, už před mnoha lety se prohlásil za diktátora,“ upozornil. Věří, že většina Rusů, dokonce i podporovatelé Putina, ví, že statistiky nejsou reálné.

Putinův kruh vůdce odstraní, věří Zubov

Putin podle Zubova skrze volby usiluje o vyjádření loajality Rusů, politolog ale mluví nikoliv o konsolidaci moci, nýbrž slabosti současných špiček režimu. „I obyčejní lidé, kteří se účastnili voleb, politické síly v zahraničí i putinovská elita viděli, že žádnou podporu nemají,“ usuzuje Zubov s tím, že kdyby si Kreml byl jistý svou pozicí, umožnil by opozičníkům účastnit se hlasování.

Když diktátor nemá podporu mezi lidmi, opírá se pouze o silové struktury, které kontrolují, aby nedošlo na revoluci, protože mu nic jiného nezbývá, rozvádí historik. „Ale blízký kruh Putina vidí, že podpora mezi lidmi neexistuje. Tito lidé se budou snažit odstranit Putina, protože k čemu jim je, když není populární. Budou se snažit stát v čele země a získat popularitu,“ míní.

„Toto je osud mnoha diktátorů. Jejich okolí je svrhne, když vidí, že diktátor již není populární mezi lidmi,“ dodává a připomíná třeba osud Nikity Chruščova.

Nepovedená válka Rusy zbavuje imperialistických choutek, soudí Zubov

Zubov připouští, že v Rusku žije mnoho lidí, kteří sdílí Putinovy imperiální choutky či touhu obnovit Sovětský svaz. Kvůli invazi na Ukrajinu jich ale ubývá, odhaduje politolog. Před deseti lety podle něj podporovalo ilegální anexi Krymu možná až pětaosmdesát procent Rusů, protože se domnívali, že tím Putin obnoví Sovětský svaz.

„Ale když se to nepovedlo, když se válka stala obrovským krvavým konfliktem, který přináší stovky tisíc obětí v Rusku i na Ukrajině, je to mnohem méně populární. Myslím si, že ruská společnost nebyla vyléčená od imperialistických choutek lépe než za právě dva roky neúspěšné války na Ukrajině. Právě proto teď Putin není populární, a proto ty zfalšované volby,“ vrací se k víkendovému hlasování Zubov.

Putinova povolební vyjádření mohou znamenat, že přijde další mobilizace, zhoršit se taky může ekonomická situace, předpokládá historik s tím, že to otevře více možností Putinova konce. „Když roste armáda, vždy to znamená větší bídu pro lidi, protože utrácí obrovské množství peněz, které vydělává společnost,“ uvažuje.

Připomněl, že jakmile zemřel Stalin, začala jednání o konci korejské války. Podobný scénář očekává v Rusku, pokud bude odstraněn úzký kruh bývalých agentů KGB, který stojí za invazí na Ukrajinu. Až padne putinovský režim, říká Zubov, je třeba začít se systémovou dekomunizací. „To je jediná záruka toho, že se Rusko znovu, třeba za deset let, nevrátí k tomu stejnému.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoPrvní polská základní škola testuje zákaz mobilů

Polská vláda chce od nového školního roku zavést zákaz používání mobilních telefonů na základních školách. Už teď opatření testují jednotlivá vzdělávací zařízení nebo města. Jako první nesmějí zařízení používat žáci v jedné ze škol ve městě Zamość na východě země.
před 1 hhodinou

Spojené státy předaly Íránu mírový plán, píše NYT

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala také izraelská stanice Channel 12, podle které USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Mluvčí íránské armády později prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou, ne s Teheránem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka bývalých spojenců z dob šáha těžce doléhá na íránské Židy

Izraelsko-americkou válku s Íránem silně prožívá židovská komunita v islámské republice. Někteří viní ze situace Teherán, jiní naopak nábožensky konzervativní vládu v Jeruzalémě. Řada emigrantů v Izraeli mluví o strachu kontaktovat své íránské příbuzné, aby nebyli obviněni ze spiknutí. Doufají ve změnu režimu, zároveň však sdílí obavy z nových represí. Izrael a Írán přitom v minulosti bývali spojenci – a to celé dekády.
před 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Kuvajt čelily úderům dronů

Drony na mezinárodním letišti v Kuvajtu zasáhly nádrž s palivem, na místě vypukl požár. V noci na středu o tom informovala agentura Reuters s tím, že událost si podle místních úřadů nevyžádala žádné oběti. Během probíhajícího konfliktu na Blízkém východě bylo letiště v Kuvajtu zasaženo opakovaně. Drony podle agentury AFP útočily také na Saúdskou Arábii. Íránské revoluční gardy mezitím přiznaly, že vypustily střely na Izrael, Jordánsko, Kuvajt a Bahrajn.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách v Dánsku vyhráli sociální demokraté

Parlamentní volby v Dánsku vyhráli sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Zaznamenali však nejhorší výsledek od roku 1903, napsala po sečtení všech hlasů o tom dánská stanice TV2. Zemi čekají zřejmě složitá koaliční jednání, neboť levicové strany sice těsně porazily ty pravicové, ani jeden z bloků však nezískal ve 179členném parlamentu většinu. Rozhodující silou tak mohou být centrističtí Umírnění v čele s ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Lökkem Rasmussenem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové masivně útočili na Ukrajinu i přes den, zasáhli historické centrum Lvova

Rusko podniklo neobvyklý denní masivní nálet na Ukrajinu, který následoval po nočním útoku. Noční úder, který cílil především na obytné domy, zabil několik lidí a další desítky včetně několika dětí zranil. Denní nálet, během kterého Rusové vyslali více dronů než v noci, se výrazněji než jindy zaměřil na západ Ukrajiny. Okupanti při něm zasáhli i historické centrum Lvova, kde poškodili památku UNESCO. Více než desítku lidí ve městě zranili. Mrtvé hlásí západoukrajinský Ivano-Frankivsk či Vinnycja v centrální části země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly i o vzdušných úderech v Iráku. V Bahrajnu zemřel po íránském úderu voják. Libanon zaznamenal dopad první íránské střely. Íránský jaderný úřad v úterý večer sdělil, že USA a Izrael provedly vzdušný úder na areál jaderné elektrárny v Búšehru, zařízení nebylo poškozeno, píše Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruský útok přerušil elektrické vedení mezi Moldavskem a Rumunskem

Ruské útoky na Ukrajinu přerušily klíčové elektrické vedení mezi Moldavskem a Evropou, uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová. Premiér Alexandru Munteanu vyzval občany k šetření elektřinou. Parlament později schválil zavedení nouzového stavu v energetickém sektoru na 60 dní počínaje středou, uvedla tamní agentura Moldpres. Moldavsko je závislé na dodávkách z Rumunska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...