Historik Zubov: Rusko už je totalitní diktatura, Putina jeho okolí odstraní

Nahrávám video
Interview ČT24: Andrej Zubov o ruských „volbách“
Zdroj: ČT24

Ruské prezidentské volby naznačují slabost současného režimu, řekl v Interview ČT24 ruský historik, politolog a religionista Andrej Zubov. V Rusku už podle něj panuje totalitní diktatura opírající se jen o silové struktury. Osudem vůdce Vladimira Putina je svrhnutí iniciované jeho blízkým kruhem, prohlásil Zubov.

Rusko už je totalitní diktaturou, je přesvědčen Andrej Zubov. Do začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu podle něj v Rusku vládl režim autoritářský, v němž sice neměli lidé možnost ovlivnit vedení, ale svobodně diskutovali a žili. To už nyní není možné a pod přísnou kontrolou se ocitla i kultura, shrnuje historik.

Veškeré číselné údaje o ruských prezidentských „volbách“ Zubov považuje za falešné, včetně účasti i podpory jednotlivých kandidátů. Průběh hlasování historik připodobnil k volbám v komunistických režimech. „Čísla vůbec nic neznamenají, je to úplně vymyšlené, je to imitace. Putin si potvrdil svou moc, už před mnoha lety se prohlásil za diktátora,“ upozornil. Věří, že většina Rusů, dokonce i podporovatelé Putina, ví, že statistiky nejsou reálné.

Putinův kruh vůdce odstraní, věří Zubov

Putin podle Zubova skrze volby usiluje o vyjádření loajality Rusů, politolog ale mluví nikoliv o konsolidaci moci, nýbrž slabosti současných špiček režimu. „I obyčejní lidé, kteří se účastnili voleb, politické síly v zahraničí i putinovská elita viděli, že žádnou podporu nemají,“ usuzuje Zubov s tím, že kdyby si Kreml byl jistý svou pozicí, umožnil by opozičníkům účastnit se hlasování.

Když diktátor nemá podporu mezi lidmi, opírá se pouze o silové struktury, které kontrolují, aby nedošlo na revoluci, protože mu nic jiného nezbývá, rozvádí historik. „Ale blízký kruh Putina vidí, že podpora mezi lidmi neexistuje. Tito lidé se budou snažit odstranit Putina, protože k čemu jim je, když není populární. Budou se snažit stát v čele země a získat popularitu,“ míní.

„Toto je osud mnoha diktátorů. Jejich okolí je svrhne, když vidí, že diktátor již není populární mezi lidmi,“ dodává a připomíná třeba osud Nikity Chruščova.

Nepovedená válka Rusy zbavuje imperialistických choutek, soudí Zubov

Zubov připouští, že v Rusku žije mnoho lidí, kteří sdílí Putinovy imperiální choutky či touhu obnovit Sovětský svaz. Kvůli invazi na Ukrajinu jich ale ubývá, odhaduje politolog. Před deseti lety podle něj podporovalo ilegální anexi Krymu možná až pětaosmdesát procent Rusů, protože se domnívali, že tím Putin obnoví Sovětský svaz.

„Ale když se to nepovedlo, když se válka stala obrovským krvavým konfliktem, který přináší stovky tisíc obětí v Rusku i na Ukrajině, je to mnohem méně populární. Myslím si, že ruská společnost nebyla vyléčená od imperialistických choutek lépe než za právě dva roky neúspěšné války na Ukrajině. Právě proto teď Putin není populární, a proto ty zfalšované volby,“ vrací se k víkendovému hlasování Zubov.

Putinova povolební vyjádření mohou znamenat, že přijde další mobilizace, zhoršit se taky může ekonomická situace, předpokládá historik s tím, že to otevře více možností Putinova konce. „Když roste armáda, vždy to znamená větší bídu pro lidi, protože utrácí obrovské množství peněz, které vydělává společnost,“ uvažuje.

Připomněl, že jakmile zemřel Stalin, začala jednání o konci korejské války. Podobný scénář očekává v Rusku, pokud bude odstraněn úzký kruh bývalých agentů KGB, který stojí za invazí na Ukrajinu. Až padne putinovský režim, říká Zubov, je třeba začít se systémovou dekomunizací. „To je jediná záruka toho, že se Rusko znovu, třeba za deset let, nevrátí k tomu stejnému.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...