Domácí psi a kočky mohou fungovat jako rezervoár koronaviru. Často se nakazí, varuje studie

Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi, zjistila studie univerzity v nizozemském Utrechtu. Vědci otestovali 310 domácích zvířat z téměř dvou set domácností. Šest koček a psů mělo pozitivní výsledky PCR testů, dalších 54 zvířat mělo v těle protilátky.

„Když máte covid, měli byste se vyhnout kontaktu s vaší kočkou nebo psem úplně stejně, jako byste to měli dělat s lidmi,“ uvedla veterinářka Els Broensová z univerzity v Utrechtu. „Hlavním problémem není zdraví zvířat, ale potenciální riziko, že by domácí zvířata mohla působit jako rezervoár viru a opětovně nakazit lidskou populaci,“ dodala.

Podle autorů studie se neprokázalo, že by domácí zvířata nakazila své majitele, ale kvůli rychlému šíření viru mezi lidmi ani tuto možnost nelze vyloučit. Většina nakažených zvířat navíc nevykazovala žádné příznaky nebo měla velmi mírný průběh nemoci.

Například v Rusku veterináři začali proti covidu-19 očkovat i zvířata, uvedla stanice BBC. Podle Broensové je ale nepravděpodobné, že by se domácí zvířata podílela na šíření pandemie.

Vědci závěry své studie prezentovali na Evropském kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí.

Podle vedoucího katedry veteriny na Cambridgeské univerzitě Jamese Wooda je „nizozemská studie solidně provedená a ukazuje, že přibližně dvacet procent domácích zvířat vystavených viru se nakazilo a infekce u většiny z nich nakonec vymizela, stejně jako u většiny lidí“.

Kočky se nakazí v posteli

Samostatná studie univerzity v Guelphu v kanadském Ontariu zjistila, že kočkám, které spaly na posteli svého majitele, zvlášť hrozila nákaza. Studie testovala na protilátky 48 koček a 54 psů ze 77 domácností a zjišťovala blízkost kontaktu majitele a zvířete. Mezi v domácnosti chovanými zvířaty mělo pozitivní test 67 procent koček a 43 procent psů. U zvířat z útulků to bylo jen devět procent pozitivně testovaných na protilátky na covid-19 a u toulavých koček jen tři procenta, shrnuje BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...