Za úbytek dravců v Evropě může olověné střelivo, ukazuje studie

Olověné broky, které se často používají při lovu, vedly k úbytku nejméně 55 tisíc dravců v Evropě, protože kontaminují jejich potravu. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity. Podle autorů studie jde o první výzkum, který vypočítal dopad otrav olovem v celé Evropě.

Výzkumníci analyzovali koncentrace olova v játrech tří tisícovek dravých ptáků, mezi nimiž bylo zastoupeno 22 druhů. Vědci nalezli tyto dravce mrtvé nebo umírající ve 13 evropských zemích, například v Rakousku, Maďarsku, Itálii, Polsku, Švýcarsku nebo v Británii.

Vědci odhadují, že u deseti druhů dravců, kteří se živí živou kořistí a mršinami, vedla otrava olovem z lovecké munice k úbytku 55 tisíc dospělých ptáků oproti stavu, jaký by panoval, kdyby se olověné střelivo nepoužívalo. Podle autorů studie umírají ptáci, kteří snědí otrávenou potravu, pomalou a bolestivou smrtí.

Olovo zabíjí orly

Populace orlů mořských se kvůli stoletému působení olova zmenšila o 14 procent, orlů skalních je o 13 procent méně a supů bělohlavých o 12 procent méně. Běžných dravců, jako je luňák červený nebo moták pochop, ubyla podle vědců tři procenta.

Podle autorů výzkumu není překvapivé, že objevili souvislost mezi hustým výskytem lovců a počtem otrávených dravců. „Skutečnost, že v Dánsku nebyli nalezeni žádní olovem otrávení dravci poté, co země v roce 1996 zakázala olověné střelivo, naznačuje, že olovo, které je příčinou problému, pochází ze střeliva lovců,“ řekl hlavní autor studie Rhys Green.

„Úroveň poklesu populací dravců, kterou naznačuje naše studie, by byla považována za hodnou důrazných opatření, včetně legislativy, pokud by byla způsobena ničením stanovišť nebo záměrným trávením,“ uvedl vědec. „Utrpení a smrt mnoha dravců v důsledku otravy olovem, které se dá zabránit, by měly být dostatečným důvodem k tomu, aby se začaly používat netoxické alternativy,“ dodala jeho kolegyně a spoluautorka výzkumu Debbie Painová, podle které je třeba naléhavě jednat.

Studie uvádí, že lov je v Evropské unii zodpovědný za uvolnění přibližně 14 tisíc tun olova ročně. Olověné broky zakázaly dvě evropské země, Dánsko a Nizozemsko. Autoři studie poukázali na to, že Evropská unie i Británie plánují zakázat veškeré olověné střelivo, ale narážejí na odpor loveckých skupin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 4 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 6 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 10 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 11 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 13 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 14 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.