Zemřel „otec klonování“ Wilmut, vědec, který stvořil ovci Dolly

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který o jeho smrti informoval.

Genetik a průkopník klonování Wilmut vystudoval zemědělskou fakultu na univerzitě v Nottinghamu, pak pokračoval na Cambridgeské univerzitě a začal se věnovat vědecké práci. V roce 1996 jeho tým z Roslinova ústavu ve skotském Edinburghu vstoupil do historie naklonováním prvního savce z buňky dospělého jedince.

Oznámení o naklonování ovce z jádra dospělé buňky přinesl v únoru 1997 časopis Nature. Zpráva se ve vědecké komunitě stala opravdovou senzací. Nabourala totiž jedno z ústředních dogmat vývojové biologie, které tvrdilo, že specializovaná dospělá buňka se už nemůže vrátit zpět do univerzálního stadia a přeměnit se na buňku jiného orgánu.

U Dolly k tomu ale evidentně došlo, neboť jádro buňky pocházelo z mléčné žlázy, přesto se z něj vyvinula kompletní ovce se všemi orgány. Wilmut tak otevřel cestu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Jelikož je metoda teoreticky použitelná i v případě člověka, budila značné kontroverze.

Ovce Dolly
Zdroj: Reuters

„Truchlíme nad ztrátou profesora sira Iana Wilmuta, světově uznávaného embryologa a odborníka na regenerativní medicínu, který vedl projekt vytvoření ovce Dolly. Jeho práce nadále informuje a inspiruje vědu v Roslinově ústavu i mimo něj,“ uvedla skotská instituce.

Wilmutův tým položil základy výzkumu kmenových buněk. Tato technologie má za cíl vyléčit mnoho nemocí spojených se stárnutím díky regeneraci poškozené tkáně. Vědcovým odkazem je tak vytvoření oboru známého jako regenerativní medicína, který má obrovský potenciál umožnit více lidem žít delší a zdravější život, píše BBC News.

Wilmut trpěl Parkinsonovou chorobou, od roku 2018 se věnoval výzkumu této neurodegenerativní nemoci. Podle listu The Guardian vědec litoval, že kvůli nemoci musí zpomalit při horské turistice a brání mu také v hraní curlingu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
před 21 hhodinami

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
před 23 hhodinami

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
včera v 09:24

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
6. 4. 2026Aktualizovánovčera v 08:48
Načítání...