Zemřel „otec klonování“ Wilmut, vědec, který stvořil ovci Dolly

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který o jeho smrti informoval.

Genetik a průkopník klonování Wilmut vystudoval zemědělskou fakultu na univerzitě v Nottinghamu, pak pokračoval na Cambridgeské univerzitě a začal se věnovat vědecké práci. V roce 1996 jeho tým z Roslinova ústavu ve skotském Edinburghu vstoupil do historie naklonováním prvního savce z buňky dospělého jedince.

Oznámení o naklonování ovce z jádra dospělé buňky přinesl v únoru 1997 časopis Nature. Zpráva se ve vědecké komunitě stala opravdovou senzací. Nabourala totiž jedno z ústředních dogmat vývojové biologie, které tvrdilo, že specializovaná dospělá buňka se už nemůže vrátit zpět do univerzálního stadia a přeměnit se na buňku jiného orgánu.

U Dolly k tomu ale evidentně došlo, neboť jádro buňky pocházelo z mléčné žlázy, přesto se z něj vyvinula kompletní ovce se všemi orgány. Wilmut tak otevřel cestu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Jelikož je metoda teoreticky použitelná i v případě člověka, budila značné kontroverze.

Ovce Dolly
Zdroj: Reuters

„Truchlíme nad ztrátou profesora sira Iana Wilmuta, světově uznávaného embryologa a odborníka na regenerativní medicínu, který vedl projekt vytvoření ovce Dolly. Jeho práce nadále informuje a inspiruje vědu v Roslinově ústavu i mimo něj,“ uvedla skotská instituce.

Wilmutův tým položil základy výzkumu kmenových buněk. Tato technologie má za cíl vyléčit mnoho nemocí spojených se stárnutím díky regeneraci poškozené tkáně. Vědcovým odkazem je tak vytvoření oboru známého jako regenerativní medicína, který má obrovský potenciál umožnit více lidem žít delší a zdravější život, píše BBC News.

Wilmut trpěl Parkinsonovou chorobou, od roku 2018 se věnoval výzkumu této neurodegenerativní nemoci. Podle listu The Guardian vědec litoval, že kvůli nemoci musí zpomalit při horské turistice a brání mu také v hraní curlingu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...