Varianta omikron méně napadá plíce, potvrzuje šest studií

Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.

Z výsledků šesti studií, které dosud neprošly recenzním řízením, vyplývá, že omikron nepoškozuje plíce tolik jako delta nebo jiné předchozí varianty koronaviru. Vědci publikovali čtyři ze šesti studií až po Štědrém dnu.

„Výsledkem všech mutací, které omikron odlišují od předchozích variant, je, že se možná změnila jeho schopnost infikovat různé druhy buněk,“ řekl profesor virologie na londýnské University College Deenan Pillay.

„V podstatě se zdá, že má větší schopnost infikovat horní cesty dýchací – buňky v krku. Tam by se tedy množil snadněji než v buňkách hluboko v plicích. Je to opravdu předběžné, ale studie ukazují stejným směrem,“ dodal virolog.

Myší model potvrzuje výsledky u lidí

Výzkumníci, kteří se na Liverpoolské univerzitě specializují na molekulární virologii, zveřejnili předběžné výsledky studie, kde srovnávali závažnost průběhu nákazy omikronem u myší. U zvířat nakažených omikronem evidovali ve srovnání s ostatními variantami nižší ztrátu tělesné hmotnosti, menší virovou nálož a méně závažný zápal plic.

„Je to jeden díl do skládačky. Zvířecí model naznačuje, že nemoc je mírnější než u delty i původní varianty viru. Zdá se, že ustupuje rychleji a zvířata se rychleji zotavují,“ řekl jeden z autorů studie James Stewart.

Menší ztrátu hmotnosti a nižší virovou nálož u myší nakažených omikronem registrovali i američtí experti, kteří výsledky svého výzkumu publikovali v odborném časopise Nature. K podobným výsledkům dospěli i vědci z Neytsovy laboratoře na Katolické univerzitě v Lovani. V plicích křečků infikovaných omikronem zaznamenali v porovnání s ostatními variantami menší virovou nálož.

Omikron má jiné triky, jak se množit

Výzkumníci z virologického centra na Glasgowské univerzitě zveřejnili výzkum, z nějž vyplývá, že omikron změnil způsob, jakým vstupuje do lidského těla, což „pravděpodobně ovlivňuje“ rychlost, jakou se šíří, i typ buněk, které může infikovat.

Poslední studie navazují na výzkum, který publikovali vědci z Hongkongské univerzity v prosinci. Z jeho závěrů vyplynulo, že omikron se ve srovnání s dřívějšími variantami množí rychleji ve vzorku lidské tkáně z průdušek, naopak v tkáni z lidských plic je množení pomalejší než u původní varianty koronaviru. Na horší schopnost omikronu napadat plicní buňky upozornil i tým odborníků z Cambridgeské univerzity vedený Ravim Guptou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
včera v 10:25

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
včera v 09:55

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
včera v 06:35
Načítání...