Ústav zdravotnických informací (ÚZIS) zveřejnil ve středu 29. prosince nejnovější předpovědi dalšího vývoje koronavirové pandemie v Česku. Model předpovídá, že už v lednu převládne varianta omikron, množství nakažených tedy opět začne rychle stoupat.
Rizikový scénář pandemie s omikronem: na konci ledna může být až 50 tisíc nových případů denně
Počet nově prokázaných případů nákazy se v pracovních dnech na konci roku 2021 pohybuje mezi sedmi a devíti tisíci, množství nakažených covidem v Česku tak podle ÚZIS stále klesá.
Tento vývoj je sice pozitivní, v populaci je ale stále ještě vysoký počet zranitelných osob, které může virus nakazit a způsobit u nich natolik těžký průběh, že se dostanou do nemocnice. To se promítá do pomalého poklesu zátěže nemocnic a také do stále vysokého množství lidí, kteří v Česku na covid umírají – ve vánočním týdnu to bylo v průměru kolem sedmdesáti osob denně.
Omikron změní pandemii
Varianta omikron má ale jiné vlastnosti než doposud převládající varianta delta, proto se dá na začátku roku očekávat odlišný vývoj, upozorňuje ÚZIS.
Omikron se v naší populaci už komunitně šíří. Zatímco za období 19. až 26. prosince se podle dat ÚZIS podařilo zachytit 108 případů, za období 21. až 28. prosince to bylo už 351 případů.
Jak rychle omikron deltu v Česku nahradí, není úplně jasné, ale podle modelů ÚZIS by měl počet případů novější varianty být vyšší než varianty starší už na konci prvního lednového týdne. Do konce měsíce by pak měl omikron převládnout a tvořit až devadesát procent covidových infekcí.
Vysoká nakažlivost nové varianty viru může být pro českou populaci velmi riziková, zejména v období počátku roku 2022 – dospělí totiž nejsou stále ještě dostatečně proočkováni, a do jara navíc dojde k částečnému vyčerpání imunity u těch, kdo byli očkovaní mezi prvními. To jsou právě senioři a ti nejvíce zranitelní – to může viru umožnit najít si prostor pro masivní šíření v populaci. Studie navíc ukazují, že očkování u této varianty hůře brání přenosu, proto může být počet nakažených opravdu vysoký.
Podle ÚZIS to znamená, že „existuje riziko velmi rychlého zásahu velké části populace. I při nižší virulenci (pouze předpoklad) by tak nová varianta měla významný zdravotní dopad“. Velkou hrozbou je nejistota – protože se omikron rozšířil tak rychle, spoustu toho o něm stále nevíme. Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška mezi takové neznámé patří to, že nejsme schopni předpovídat, co omikron udělá v české populaci ve věku nad šedesát let, která je obecně hodně nemocná.
Co nahrává omikronu
Pokud člověk překonal covid, má nějakou ochranu. Ale u omikronu tato ochrana klesá – je pětkrát nižší, než by byla u delty. Současně klesá i ochrana vakcín proti nákaze – naštěstí nikoliv proti těžkému průběhu nemoci spojenému s hospitalizací.
Co je rizikového na variantě omikron pro české zdravotnictví
Rychlost šíření tak může zpomalit nejvíc právě očkování třetí dávkou: ochrana před nákazou klesne u dvoudávkových vakcín až na úroveň méně než pětatřicet procent, ale posilovací booster dávka tuto ochranu opět navýší až k sedmdesáti procentům.
Třetí dávku dostalo v Česku asi 2,2 milionu osob, v posledních dnech ji dostává přes 50 tisíc lidí denně. U nejvíce zranitelných skupin seniorů nad sedmdesát let už ji má přes šedesát procent.
Jak bude vypadat omikronová vlna: dva scénáře
Jak vidět, situace se nedá úplně dobře předpovídat, ÚZIS pracuje s vývojem do konce ledna se dvěma scénáři, realistickým a krizovým.
GALERIE
Realistický a krizový scénář omikronové vlny v Česku
Podle realistického scénáře by byli nakaženi zejména lidé nechránění očkováním nebo proděláním nemoci v uplynulých šesti měsících. Předpokládaný počet nakažených by v takovém případě odpovídal podzimu 2021, maximum nových případů za den by se pohybovalo na konci měsíce kolem 15 tisíc. Ale zásah nemocnic by byl oproti „delta vlně“ asi poloviční – právě proto, že omikron má podle zahraničních dat slabší průběh. Rizikem je v případě tohoto scénáře vlastně nejvíc to, jak silné jsou ještě dozvuky podzimní vlny, tedy stále ještě velmi zahlcené nemocnice.
Rizikový scénář pracuje s tím, že se často nakazí i lidé, kteří jsou očkováni či prodělali nemoc. Předpokládaný počet nakažených by pak významně překročil podzim 2021, očkovaní by nicméně byli ve významné většině chráněni proti těžkému průběhu nemoci. V tomto případě by mohlo na konci ledna přibývat denně přes 50 tisíc nových případů. Zásah nemocnic by pak dosáhl až úrovně vlny delta. „Při stávající obsazenosti nemocnic jde o vysoké riziko nezvladatelné zátěže,“ konstatuje ÚZIS.
Omikron přináší společenské riziko
V obou případech bude růst nových případů velmi rychlý a bude zřejmě odpovídat tomu, jak se situace vyvíjí v jiných zemích, které už omikron zasáhl. Podobně rychle by se ale mohla tato vlna i zlomit. „Pokud se podíváme na data z Velké Británie, konkrétně z Londýna, tak vidíme, že ta vlna už tam proběhla a je za vrcholem. Během ní tam přibylo asi 25 tisíc případů denně, teď už tam pozorujeme pokles. Hospitalizováno bylo jen 1,5 procenta případů,“ uvedl vakcinolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula.
Londýn je počtem obyvatel s Českou republikou srovnatelný – podle Prymuly je to optimistická zpráva, protože nemocnice by nemusely být tak zahlcené jako v podzimní vlně. Problém je podle něj jinde: „Pokud bychom tu měli ty vrcholky jako v jiných zemích a přinutili všechny jít do karantény, pak by systém zkolaboval.“
Vysoké množství nakažených v jednu dobu znamenalo i vysoký počet lidí v karanténě a to může v konečném důsledku znamenat významná omezení života: například karantény pro školní třídy, vyřazené zdravotníky nebo klíčové zaměstnance státu – ty v energetice, dopravě nebo bezpečnosti.
Například v USA se už tento problém řeší zkrácením karantény a izolace u bezpříznakových na pouhých pět dní, podle Prymuly by se mělo o něčem takovém uvažovat i v Česku.
Také ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer s tím souhlasí: „Dává mi to smysl vzhledem k vysoké zátěži pracovních sil – abychom dostatečně čelili těm komplikacím, kterých se můžeme nadít při vlně omikronu,“ podotkl.
Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška je toto extrémně rychlé šíření omikronu spojené ještě s jednou zásadní hrozbou: lednová vlna může znamenat tlak na nemocnice ve všech regionech najednou. Něco takového ještě tuzemské zdravotnictví nezažilo, znamenalo by to například nemožnost převážet pacienty mezi kraji.
Co víme o variantě
Varianta omikron je kombinace mutací, které nahromadil virus SARS-CoV-2. Poprvé byla zachycena v listopadu 2021 v Jihoafrické republice, kde velmi rychle vytlačila variantu delta a pak prošla populací.
Od předchozích variant se liší zejména tím, že má veliké množství mutací: je jich padesát, z toho dvaatřicet na klíčovém S proteinu, tedy na onom hrotu, jímž virus proniká do buňky a na který také cílí protilátky získané očkováním.
Původ omikronu není, podobně jako u samotného viru SARS-CoV-2, úplně jasný. Viry mutují přirozeně, u omikronu došlo k řadě změn v jeho genetickém kódu. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že jeho původ je zřejmě u člověku s oslabenou imunitou, který s nákazou bojoval týdny nebo měsíce, díky tomu se virus mohl v jeho těle dlouho množit a hledat tak více cest, jak přežít.
Vědci ale uvažují i nad možností, že omikron měl „mezihostitele“, tedy že se z člověka přenesl na zvířata, tam se měnil a pak se znovu dostal mezi lidi – jedna nová studie naznačuje, že by tímto mezihostitelem mohli být nějací hlodavci, řada mutací omikronu totiž takový vývoj hodně připomíná.
Na často kladené otázky o variantě omikron odpovídá Daniel Stach (zdroj: ČT24)
Jak vypadá nemoc s omikronem
Průběh nákazy omikronem je podobný tomu, jako vypadaly příznaky u předchozích variant, některými znaky se ale liší. Podle prvních zpráv nakažení méně často přichází o čich nebo chuť, naopak se častěji objevují bolesti hlavy, zad a také silné noční pocení.
Tyto příznaky jsou ale obecně slabší než u delty. Příčinou je zřejmě to, že se omikron lépe váže na buňky v průduškách, ale hůře na ty plicní. Právě napadení plic bylo až doposud nejčastější příčinou hospitalizace, což by mohlo vysvětlovat, proč je u omikronu toto riziko o padesát až sedmdesát procent nižší.
Naopak se ale omikron mnohem rychleji šíří – i to může být způsobeno jeho lepším množením v dýchacích cestách. Odhady říkají, že je asi dvakrát až čtyřikrát nakažlivější než varianta delta. V populaci, zejména té, která si zatím covidem neprošla nebo není účinně proočkována, se tedy rychle šíří a nakažený člověk může rychle infikovat další lidi.
Důležité také je, že lidé s omikronem mohou být nakažliví dokonce už po několika desítkách hodin po infekci. Právě to je také jednou z příčin toho, proč se tak rychle šíří a proč je tak těžké ho zastavit nebo zpomalit – lidé jsou totiž nakažliví dříve, než to mohou testy odhalit, pokud trvá jejich vyhodnocení dlouho.
Jinak jsou PCR testy stále spolehlivé, dokážou i tuto variantu najít.
Horší léčba omikronu
Během podzimní vlny pandemie byla nejspolehlivější obranou proti covidu specializovaná léčiva, takzvané monoklonální protilátky. Protože se ale omikron významně změnil, žádné z těchto látek, které se dnes v Česku používají, proti němu pořádně nefungují. Existují už ale nové, které je zapotřebí pořídit.
Naopak fungují proti omikronu dostupná antivirotika, zejména remdesivir a molnupiravir a mělo by se to týkat také léčiva paxlovid, které schválili ve Spojených státech a brzy by mohl projít i přes evropské úřady.
Jinak jsou účinná stále stejná pravidla, která fungovala od počátku pandemie, tedy dodržovat odstup, nosit správně nasazený respirátor, správně si mýt ruce, posilovat obranyschopnost svého organismu a být psychicky v klidu a pohodě.