Nová africká varianta omikron je znepokojivá rychlým šířením, mnoha mutacemi a možností, že odolá protilátkám

V úterý 23. listopadu si vědci všimli, že se v Jihoafrické republice rychle šíří varianta nového koronaviru, která by mohla být potenciálně značně nebezpečná. Podle dosavadních zjištění je nakažlivější než delta, dostala jméno B.1.1.529 a západní svět se kvůli ní už zavírá před lidmi přicházejícími z jihu Afriky.

Podle jihoafrického vědce Tulia de Oliveiry, který je členem týmu Světové zdravotnické organizace (WHO) monitorujícího nové varianty, byla poprvé detekována už 12. listopadu. Od té doby se podílí na prudkém rozmachu koronavirové infekce v Jihoafrické republice, byť tam zatím počty odhalených nákaz zůstávají relativně nízké. Prvotní zjištění nasvědčují tomu, že se šíří zejména v nejlidnatější provincii Gauteng, podle listu Financial Times začala rychle dominovat mezi sekvencovanými vzorky koronaviru.

Region Guateng má nízkou proočkovanost, která se pohybuje kolem pětadvaceti procent, naopak se zde v minulosti už značné množství lidí covidem nakazilo. Přesná čísla sice neexistují, ale odhady se pohybují kolem 72 procent populace. Oblast je známá také vysokým množstvím lidí s virem HIV. Právě u takto nemocného člověka se mohla varianta vyvinout –⁠ protože má zhoršenou imunitu, virus u něj mohl přežívat tak dlouho, že měl čas se dostatečně modifikovat.

Nahrávám video

Velký evoluční skok

Kolem vlastností B.1.1.529 v tuto chvíli panuje značná míra nejistoty, dosavadní poznatky jsou nicméně důvodem ke znepokojení a dalšímu bádání. Varování vyplývají zejména z velkého počtu mutací, který by mohl mít za následek větší nakažlivost a schopnost obcházet lidskou imunitu.

Experti u nové varianty odhalili 32 mutací v takzvaném spike proteinu, což je prvek, který koronaviru pomáhá pronikat do lidských buněk. Spike protein je zároveň částí viru, která u většiny současných vakcín slouží jako prostředek pro vybudování imunity vůči viru SARS-CoV-2. Podle deníku The Guardian je počet detekovaných mutací v tomto směru zhruba dvojnásobný oproti koronavirové variantě delta, která je spojována s letošními silnými vlnami pandemie v Indii, Evropě či Spojených státech.

Známé i neznámé mutace

„Tato varianta nás překvapila, je to velký skok v evoluci, mnohem víc mutací, než jsme očekávali,“ řekl o B.1.1.529 de Oliveira na čtvrtečním brífinku jihoafrického ministerstva zdravotnictví. Hovořil při tom o „velmi nezvyklé konstelaci“ mutací. Zatímco některé z nich se zdají být nové, jiné už experti zaznamenali u dalších koronavirových variant, které jsou spojovány s vyšší nakažlivostí či schopností obcházet části imunitní reakce, píše deník The Wall Street Journal.

Jak účinné jsou proti nové variantě aktuálně používané vakcíny, zatím není jasné. Jihoafričtí vědci stále zjišťují, zda se nový typ nákazy šíří hlavně mezi neočkovanými a zda infekce častěji vede k vážnému průběhu covidu-19. „Profil mutací vyvolává obavy, teď ale musíme pracovat na tom, abychom skutečně pochopili význam téhle varianty a co znamená pro postup proti pandemii,“ uvedl de Oliveirův kolega z výzkumného týmu KwaZulu-Natal Research Innovation and Sequencing Platform Richard Nessels.

Vědci zatím tuto variantu nemohli dostatečně prostudovat, ale z toho, co se ví o jejím šíření, by mohlo jednat o vysoce nakažlivou změnu viru. Zatímco varianta delta je asi čtyřikrát nakažlivější než původní virus, který byl objevený v Číně, B.1.1.529 by mohla být nakažlivější až pětkrát.  

Koronavirus SARS-CoV-2 při šíření mezi lidmi neustále mutuje stejně jako jiné viry, přičemž nikdy není hned jasné, zda se daná varianta celosvětově prosadí. „Všichni, kdo to sledují, musí pochopit, že čím víc tenhle virus cirkuluje, tím víc má příležitostí k proměnám, tím více mutací uvidíme,“ komentovala ve čtvrtek vývoj kolem B.1.1.529 epidemioložka WHO Maria van Kerkhoveová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 9 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 11 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
včera v 16:41

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Evropský pohled