Nová africká varianta omikron je znepokojivá rychlým šířením, mnoha mutacemi a možností, že odolá protilátkám

V úterý 23. listopadu si vědci všimli, že se v Jihoafrické republice rychle šíří varianta nového koronaviru, která by mohla být potenciálně značně nebezpečná. Podle dosavadních zjištění je nakažlivější než delta, dostala jméno B.1.1.529 a západní svět se kvůli ní už zavírá před lidmi přicházejícími z jihu Afriky.

Podle jihoafrického vědce Tulia de Oliveiry, který je členem týmu Světové zdravotnické organizace (WHO) monitorujícího nové varianty, byla poprvé detekována už 12. listopadu. Od té doby se podílí na prudkém rozmachu koronavirové infekce v Jihoafrické republice, byť tam zatím počty odhalených nákaz zůstávají relativně nízké. Prvotní zjištění nasvědčují tomu, že se šíří zejména v nejlidnatější provincii Gauteng, podle listu Financial Times začala rychle dominovat mezi sekvencovanými vzorky koronaviru.

Region Guateng má nízkou proočkovanost, která se pohybuje kolem pětadvaceti procent, naopak se zde v minulosti už značné množství lidí covidem nakazilo. Přesná čísla sice neexistují, ale odhady se pohybují kolem 72 procent populace. Oblast je známá také vysokým množstvím lidí s virem HIV. Právě u takto nemocného člověka se mohla varianta vyvinout –⁠ protože má zhoršenou imunitu, virus u něj mohl přežívat tak dlouho, že měl čas se dostatečně modifikovat.

Nahrávám video
Genetik Jan Pačes o nové variantě koronaviru omikron
Zdroj: ČT24

Velký evoluční skok

Kolem vlastností B.1.1.529 v tuto chvíli panuje značná míra nejistoty, dosavadní poznatky jsou nicméně důvodem ke znepokojení a dalšímu bádání. Varování vyplývají zejména z velkého počtu mutací, který by mohl mít za následek větší nakažlivost a schopnost obcházet lidskou imunitu.

Experti u nové varianty odhalili 32 mutací v takzvaném spike proteinu, což je prvek, který koronaviru pomáhá pronikat do lidských buněk. Spike protein je zároveň částí viru, která u většiny současných vakcín slouží jako prostředek pro vybudování imunity vůči viru SARS-CoV-2. Podle deníku The Guardian je počet detekovaných mutací v tomto směru zhruba dvojnásobný oproti koronavirové variantě delta, která je spojována s letošními silnými vlnami pandemie v Indii, Evropě či Spojených státech.

Známé i neznámé mutace

„Tato varianta nás překvapila, je to velký skok v evoluci, mnohem víc mutací, než jsme očekávali,“ řekl o B.1.1.529 de Oliveira na čtvrtečním brífinku jihoafrického ministerstva zdravotnictví. Hovořil při tom o „velmi nezvyklé konstelaci“ mutací. Zatímco některé z nich se zdají být nové, jiné už experti zaznamenali u dalších koronavirových variant, které jsou spojovány s vyšší nakažlivostí či schopností obcházet části imunitní reakce, píše deník The Wall Street Journal.

Jak účinné jsou proti nové variantě aktuálně používané vakcíny, zatím není jasné. Jihoafričtí vědci stále zjišťují, zda se nový typ nákazy šíří hlavně mezi neočkovanými a zda infekce častěji vede k vážnému průběhu covidu-19. „Profil mutací vyvolává obavy, teď ale musíme pracovat na tom, abychom skutečně pochopili význam téhle varianty a co znamená pro postup proti pandemii,“ uvedl de Oliveirův kolega z výzkumného týmu KwaZulu-Natal Research Innovation and Sequencing Platform Richard Nessels.

Vědci zatím tuto variantu nemohli dostatečně prostudovat, ale z toho, co se ví o jejím šíření, by mohlo jednat o vysoce nakažlivou změnu viru. Zatímco varianta delta je asi čtyřikrát nakažlivější než původní virus, který byl objevený v Číně, B.1.1.529 by mohla být nakažlivější až pětkrát.  

Koronavirus SARS-CoV-2 při šíření mezi lidmi neustále mutuje stejně jako jiné viry, přičemž nikdy není hned jasné, zda se daná varianta celosvětově prosadí. „Všichni, kdo to sledují, musí pochopit, že čím víc tenhle virus cirkuluje, tím víc má příležitostí k proměnám, tím více mutací uvidíme,“ komentovala ve čtvrtek vývoj kolem B.1.1.529 epidemioložka WHO Maria van Kerkhoveová.

Nahrávám video
Nová varianta koronaviru
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 11 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 13 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 17 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...