Nová africká varianta omikron je znepokojivá rychlým šířením, mnoha mutacemi a možností, že odolá protilátkám

V úterý 23. listopadu si vědci všimli, že se v Jihoafrické republice rychle šíří varianta nového koronaviru, která by mohla být potenciálně značně nebezpečná. Podle dosavadních zjištění je nakažlivější než delta, dostala jméno B.1.1.529 a západní svět se kvůli ní už zavírá před lidmi přicházejícími z jihu Afriky.

Podle jihoafrického vědce Tulia de Oliveiry, který je členem týmu Světové zdravotnické organizace (WHO) monitorujícího nové varianty, byla poprvé detekována už 12. listopadu. Od té doby se podílí na prudkém rozmachu koronavirové infekce v Jihoafrické republice, byť tam zatím počty odhalených nákaz zůstávají relativně nízké. Prvotní zjištění nasvědčují tomu, že se šíří zejména v nejlidnatější provincii Gauteng, podle listu Financial Times začala rychle dominovat mezi sekvencovanými vzorky koronaviru.

Region Guateng má nízkou proočkovanost, která se pohybuje kolem pětadvaceti procent, naopak se zde v minulosti už značné množství lidí covidem nakazilo. Přesná čísla sice neexistují, ale odhady se pohybují kolem 72 procent populace. Oblast je známá také vysokým množstvím lidí s virem HIV. Právě u takto nemocného člověka se mohla varianta vyvinout –⁠ protože má zhoršenou imunitu, virus u něj mohl přežívat tak dlouho, že měl čas se dostatečně modifikovat.

Nahrávám video

Velký evoluční skok

Kolem vlastností B.1.1.529 v tuto chvíli panuje značná míra nejistoty, dosavadní poznatky jsou nicméně důvodem ke znepokojení a dalšímu bádání. Varování vyplývají zejména z velkého počtu mutací, který by mohl mít za následek větší nakažlivost a schopnost obcházet lidskou imunitu.

Experti u nové varianty odhalili 32 mutací v takzvaném spike proteinu, což je prvek, který koronaviru pomáhá pronikat do lidských buněk. Spike protein je zároveň částí viru, která u většiny současných vakcín slouží jako prostředek pro vybudování imunity vůči viru SARS-CoV-2. Podle deníku The Guardian je počet detekovaných mutací v tomto směru zhruba dvojnásobný oproti koronavirové variantě delta, která je spojována s letošními silnými vlnami pandemie v Indii, Evropě či Spojených státech.

Známé i neznámé mutace

„Tato varianta nás překvapila, je to velký skok v evoluci, mnohem víc mutací, než jsme očekávali,“ řekl o B.1.1.529 de Oliveira na čtvrtečním brífinku jihoafrického ministerstva zdravotnictví. Hovořil při tom o „velmi nezvyklé konstelaci“ mutací. Zatímco některé z nich se zdají být nové, jiné už experti zaznamenali u dalších koronavirových variant, které jsou spojovány s vyšší nakažlivostí či schopností obcházet části imunitní reakce, píše deník The Wall Street Journal.

Jak účinné jsou proti nové variantě aktuálně používané vakcíny, zatím není jasné. Jihoafričtí vědci stále zjišťují, zda se nový typ nákazy šíří hlavně mezi neočkovanými a zda infekce častěji vede k vážnému průběhu covidu-19. „Profil mutací vyvolává obavy, teď ale musíme pracovat na tom, abychom skutečně pochopili význam téhle varianty a co znamená pro postup proti pandemii,“ uvedl de Oliveirův kolega z výzkumného týmu KwaZulu-Natal Research Innovation and Sequencing Platform Richard Nessels.

Vědci zatím tuto variantu nemohli dostatečně prostudovat, ale z toho, co se ví o jejím šíření, by mohlo jednat o vysoce nakažlivou změnu viru. Zatímco varianta delta je asi čtyřikrát nakažlivější než původní virus, který byl objevený v Číně, B.1.1.529 by mohla být nakažlivější až pětkrát.  

Koronavirus SARS-CoV-2 při šíření mezi lidmi neustále mutuje stejně jako jiné viry, přičemž nikdy není hned jasné, zda se daná varianta celosvětově prosadí. „Všichni, kdo to sledují, musí pochopit, že čím víc tenhle virus cirkuluje, tím víc má příležitostí k proměnám, tím více mutací uvidíme,“ komentovala ve čtvrtek vývoj kolem B.1.1.529 epidemioložka WHO Maria van Kerkhoveová.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 15 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 16 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 19 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 21 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 23 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...