V Jihoafrické republice se šíří nová varianta koronaviru s mnoha mutacemi. Může odolávat protilátkám

Jihoafrické úřady ve čtvrtek potvrdily, že se v zemi šíří nová varianta koronaviru. Vykazuje mutace, kvůli kterým by mohla být nebezpečnější, její dopady ale epidemiologové ještě vyhodnocují, uvedla agentura Reuters. O nové mutaci chce země jednat se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Podle vědců nese nová varianta, která dostala název B.1.1.529,  „velmi nezvyklou konstelaci“ mutací, kvůli kterým by pro ni mohlo být snazší překonat imunitu a být nakažlivější. Podle úřadů se nový kmen rychle šíří v nejlidnatější provincii Gauteng a v menší míře i na zbytku jihoafrického území. Variantu už ale laboratoře zachytily i v Botswaně, odkud zřejmě pochází, a jeden případ odhalila analýza dokonce až v Hongkongu.

Úřady uvedly, že zatím mají příliš málo údajů, aby plně vyhodnotily dopady nového kmene. Podle ministra zdravotnictví Joea Phaahly se vláda, kvůli výskytu varianty, která byla prokázána u stovky osob, zatím nechystá zavést další opatření.

Objev okomentoval například cambridgeský virolog Ravindra Gupta, který patří mezi nejlepší světové experty na mutace koronavirů: „Tohle je znepokojující a neřekl jsem to od Delty. Prosím, nechte se očkovat,  dejte si posilující dávku a noste na veřejnosti ochranu dýchacích cest, protože kvůli těm mutacím na tuto variantu asi tak dobře nebudou fungovat neutralizační protilátky,“ uvedl na Twitteru.

Virolog Tom Peacock z Imperial College v Londýně, jenž na variantu upozornil mezi prvními, zase popisuje mutace hrotového proteinu této mutace jako „děsivé“ a „horší než většina jiných“. Současně ale dodal, že se může ukázat, že jde jen o „zvláštní shluk“, který není příliš přenosný. „Doufám, že to tak je,“ poznamenal na Twitteru.

Je těžké říct, jak přenosný kmen je

Varianta B.1.1.529 obsahuje 32 mutací v hrotovém proteinu – to je část viru, kterou většina vakcín používá k vyvolání imunitní reakce a vytvoření imunitní paměti proti viru Sars-CoV 2. Mutace v tomto místě mohou ovlivnit schopnost viru infikovat buňky a šířit se, ale také ztěžují imunitním buňkám útok na patogen. Znepokojující je, že tato varianta dokázala během několika dní vytlačit v Jižní Africe variantu delta, vzhledem k růstu v oblasti už ji má asi přes deset tisíc osob:

Profesor Francois Balloux, ředitel Ústavu genetiky UCL, uvedl pro deník Guardian, že velký počet mutací v tomto kmenu se zřejmě nahromadil „jednorázově“, což naznačuje, že se mohla vyvinout během chronické infekce u osoby s oslabeným imunitním systémem, pravděpodobně u neléčeného pacienta s HIV/AIDS.

„Rozhodně bych očekával, že bude špatně rozpoznávána neutralizačními protilátkami ve srovnání s variantami alfa nebo delta,“ řekl. „V této fázi je těžké předpovědět, jak moc je přenosný. Prozatím by měl být pečlivě sledován a analyzován, ale není důvod k přílišným obavám, pokud se v blízké budoucnosti nezačne zvyšovat jeho počet,“ dodal.

Africké varianty

V Jihoafrické republice vědci poprvé zachytili vícero kmenů koronaviru. Beta je na seznamu rizikových variant WHO kvůli své vyšší nakažlivosti. Země letos zachytila také variantu C.1.2, která se ale výrazněji neprosadila a připadá na ni jen malé procento nákaz v posledních měsících.

WHO vede dva seznamy. Na rizikovém seznamu jsou čtyři varianty, včetně delty nebo alfy. Na seznamu kmenů, které WHO zkoumá, protože jsou potenciálně nebezpečnější, jsou v současnosti dvě položky – mí a lambda. Jednotlivé varianty WHO pojmenovává písmeny řecké abecedy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...