Americká farmaceutická společnost Gritstone testuje novou vakcínu, která má být účinná proti více variantám covidu-19. Látka označovaná jako GRT-R910 má posílit imunitní odpověď organismu po očkování vakcínami první generace. Oproti současným třetím, posilujícím dávkám, je určená výhradně k přeočkování. Firma ji vyvíjí společně s vědci z Manchesterské univerzity. Cílem je vytvořit sérum, které by odolalo i budoucím změnám viru. A také, aby množství látky, které člověk musí ve vakcíně přijmout, bylo co nejmenší, uvedl pro ČT virolog Pavel Boštík.
Nová vakcína funguje podle virologa a přednosty Ústavu klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové Pavla Boštíka na principu mRNA vakcín, tedy podobně jako třeba přípravek Pfizer-BioNTech.
„Rozdíl je ten, že zatímco ve vakcíně od Pfizeru je mnoho molekul ribonukleové kyseliny, které pak slouží v těle jako vzor pro to, aby se vytvářely virové proteiny, které vyvolávají imunitní odpověď, tak u této nové vakcíny je přidaná hodnota v tom, že obsažená ribonukleová kyselina se dokáže ještě sama množit. Takže těch vzorů na výrobu virových proteinů je v buňce pak násobně více,“ vysvětlil pro ČT virolog.
Vakcína je tak podle něj nadějná především v tom, že jako první obsahuje více různých molekul, které se vážou na různé virové proteiny. „Dosud se totiž u mRNA vakcín používaly pouze kódy pro povrchový protein S1 nebo S, který u všech nových variant obsahuje různé mutace, takže pak je důvodné podezření, že vakcína, která funguje na tomto principu, nevyvolá dostatečnou imunitní odpověď proti jiným variantám,“ vysvětluje.
U nové vakcíny se výrobce podle Boštíka domnívá, že imunitní odpověď organismu bude mnohem širší.
Jeden z cílů technologie je zároveň i snížení množství očkovací látky, které musí pacient dostat, aby se u něj dostavila dobrá imunitní odpověď. Zatímco totiž u současných vakcín je potřeba vpravit do těla zhruba třicet až sto mikrogramů očkovací látky, nová pracuje jen s jedním či pěti mikrogramy.
Jak vakcínu využít
Testování účinků nové vakcíny v Manchesteru sice zatím zahrnují pouze účastníky starší šedesáti let, nicméně to by nemělo podle virologa znamenat, že bude určena primárně pro tuto věkovou skupinu.
„Byla by to výborná příležitost jak přeočkovat všechny možné generace,“ konstatuje s tím, že bádání v Manchesteru má nyní u dvaceti dobrovolníků především ověřit, jestli vakcína funguje dobře jako druhá dávka u někoho, kdo již očkován byl.
Boštík ale upozorňuje na další existující studie – například výzkum firmy Gritstone, který sleduje účinky kombinací látky s již známými jinými, třeba od Pfizeru, a to v různých variantách. Badatelé budou sledovat, která kombinace vede k lepšímu výsledku. „A tam jsou mezi dobrovolníky vybíráni lidé mezi 18 a 65 lety, takže se určitě nepočítá s tím, že by byla přeočkována jen starší generace,“ dodává.
Ochrana proti novým variantám
K tomu, zda ještě na konci schvalovacího procesu, který bývá poměrně dlouhý, bude nová vakcína skutečně aktuální, poznamenal, že to je problém všech vakcín s patogeny, které se mění. Na druhou stranu se ale podle něj už ví, že i současná vakcína Pfizer vyvolává protilátkovou odpověď účinnou u mnoha lidí, kteří se setkají s mutací delta.
U nové vakcíny je podle něho ale právě podstatné to, že obsahuje kódy pro virové proteiny, které se relativně nemění. Jaké konkrétní firma Gritstone namíchala, se mu sice nikde zatím nepodařilo dohledat, ale faktem podle jeho slov je, že takové proteiny jsou.
„A v co se doufá, je to, že tím, že to bude proti takovým proteinům aktivní, tak nebude potřeba s každou novou variantou přeočkovávat na novou variantu,“ dodává.
