Riziko hospitalizace je u omikronu nižší než u delty, ukazují první reálná data z Británie

U lidí nakažených variantou koronaviru omikron je o 40 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset být hospitalizováni, než u nákazy variantou delta, uvedli ve studii zveřejněné ve středu večer vědci z Královské univerzity v Londýně. Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) pak ve čtvrtek dokonce uvedla, že u lidí nakažených omikronem je pravděpodobnost hospitalizace o 50 až 70 procent nižší než u osob s variantou delta.

Riziko hospitalizace je sice u omikronu menší, varianta je ale podle dosavadních zjištění také nakažlivější a šíří se rychleji, varují výzkumníci z Královské univerzity v Londýně. Zatížení zdravotního systému tedy může být podobné jako při předchozích vlnách epidemie. 

„Vzhledem k vysoké přenosnosti viru varianty omikron existuje potenciál pro vyšší poptávku po zdravotnických službách, zejména pokud se omikron bude šířit takovou rychlostí jako dosud,“ uvedl profesor Neil Ferguson z centra pro výzkum infekčních nemocí. Výsledky tohoto výzkumu budou sloužit pro vznik matematických modelů, které už brzy předpoví, jak moc může tato covidová vlna zatížit nemocnice v Evropě, případně jaké další dopady může mít.

Výsledky jsou předběžné

Vědci brali v potaz výsledky všech PCR testů na přítomnost viru SARS-CoV-2 realizovaných v Anglii během první poloviny prosince. Data zahrnovala 56 tisíc případů omikronu a 269 tisíc případů varianty delta. Za hospitalizaci považovali jakoukoliv návštěvu nemocnice nakaženým člověkem do čtrnácti dní od pozitivního testu. Studie zatím čeká na odborné posouzení. 

Odhady naznačují, že u osob, které dostaly alespoň dvě dávky vakcín AstraZeneca, Pfizer nebo Moderna, je riziko hospitalizace podstatně nižší ve srovnání s první infekcí variantou delta u neočkovaných osob, a to i přesto, že ochrana proti infekci proti variantě omikron je u očkování proražená. 

Profesorka Azra Ghaniová z Imperial College London k výsledkům dodala: „I když je snížení rizika hospitalizace u varianty omikron uklidňující, riziko infekce zůstává extrémně vysoké. Po přidání posilovací dávky vakcína nadále nabízí nejlepší ochranu před infekcí a hospitalizací.“

Studie Edinburské univerzity, která vycházela ze zdravotních záznamů 5,4 milionu lidí ve Skotsku, zjistila, že riziko hospitalizace je u omikronu o dvě třetiny nižší než u delty. Omikron je ve Skotsku dominantní od minulého týdne. Také tato studie čeká na odborné posouzení.

Tyto práce jsou v souladu s podobnými předběžnými výsledky z Jižní Afriky a také z Dánska. Podle vědců zatím není úplně jasné, zda je to dobrá zpráva –⁠ rychlost šíření může být totiž u této varianty natolik vysoká, že i pouhé karantény, izolace a počet nemocných v domácí péči mohou mít negativní dopad na chod společnosti.

Agentura uvádí ještě nižší pravděpodobnost hospitalizace

S výsledky svého výzkumu pak ve čtvrtek přišla britská agentura pro zdravotní bezpečnost. U jedinců nakažených omikronem je o 31 až 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset na pohotovost, než u lidí nakažených variantou delta. U nutnosti hospitalizace je pravděpodobnost nižší o 50 až 70 procent, uvedla agentura.

Zdůraznila, že analýza je „předběžná a velmi nejistá“, protože je pacientů s omikronem v britských nemocnicích jen několik a jsou to zejména mladí lidé.

Podle výzkumu agentury UKHSA se zdá, že posilující dávka vakcíny chrání proti symptomatické infekci omikronem přibližně deset týdnů a potom začne slábnout. Jako ochrana před vážným průběhem nemoci a hospitalizací ale funguje pravděpodobně déle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 17 mminutami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 11 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 12 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 14 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 14 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 16 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 16 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled