Riziko hospitalizace je u omikronu nižší než u delty, ukazují první reálná data z Británie

U lidí nakažených variantou koronaviru omikron je o 40 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset být hospitalizováni, než u nákazy variantou delta, uvedli ve studii zveřejněné ve středu večer vědci z Královské univerzity v Londýně. Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) pak ve čtvrtek dokonce uvedla, že u lidí nakažených omikronem je pravděpodobnost hospitalizace o 50 až 70 procent nižší než u osob s variantou delta.

Riziko hospitalizace je sice u omikronu menší, varianta je ale podle dosavadních zjištění také nakažlivější a šíří se rychleji, varují výzkumníci z Královské univerzity v Londýně. Zatížení zdravotního systému tedy může být podobné jako při předchozích vlnách epidemie. 

„Vzhledem k vysoké přenosnosti viru varianty omikron existuje potenciál pro vyšší poptávku po zdravotnických službách, zejména pokud se omikron bude šířit takovou rychlostí jako dosud,“ uvedl profesor Neil Ferguson z centra pro výzkum infekčních nemocí. Výsledky tohoto výzkumu budou sloužit pro vznik matematických modelů, které už brzy předpoví, jak moc může tato covidová vlna zatížit nemocnice v Evropě, případně jaké další dopady může mít.

Výsledky jsou předběžné

Vědci brali v potaz výsledky všech PCR testů na přítomnost viru SARS-CoV-2 realizovaných v Anglii během první poloviny prosince. Data zahrnovala 56 tisíc případů omikronu a 269 tisíc případů varianty delta. Za hospitalizaci považovali jakoukoliv návštěvu nemocnice nakaženým člověkem do čtrnácti dní od pozitivního testu. Studie zatím čeká na odborné posouzení. 

Odhady naznačují, že u osob, které dostaly alespoň dvě dávky vakcín AstraZeneca, Pfizer nebo Moderna, je riziko hospitalizace podstatně nižší ve srovnání s první infekcí variantou delta u neočkovaných osob, a to i přesto, že ochrana proti infekci proti variantě omikron je u očkování proražená. 

Profesorka Azra Ghaniová z Imperial College London k výsledkům dodala: „I když je snížení rizika hospitalizace u varianty omikron uklidňující, riziko infekce zůstává extrémně vysoké. Po přidání posilovací dávky vakcína nadále nabízí nejlepší ochranu před infekcí a hospitalizací.“

Studie Edinburské univerzity, která vycházela ze zdravotních záznamů 5,4 milionu lidí ve Skotsku, zjistila, že riziko hospitalizace je u omikronu o dvě třetiny nižší než u delty. Omikron je ve Skotsku dominantní od minulého týdne. Také tato studie čeká na odborné posouzení.

Tyto práce jsou v souladu s podobnými předběžnými výsledky z Jižní Afriky a také z Dánska. Podle vědců zatím není úplně jasné, zda je to dobrá zpráva –⁠ rychlost šíření může být totiž u této varianty natolik vysoká, že i pouhé karantény, izolace a počet nemocných v domácí péči mohou mít negativní dopad na chod společnosti.

Agentura uvádí ještě nižší pravděpodobnost hospitalizace

S výsledky svého výzkumu pak ve čtvrtek přišla britská agentura pro zdravotní bezpečnost. U jedinců nakažených omikronem je o 31 až 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset na pohotovost, než u lidí nakažených variantou delta. U nutnosti hospitalizace je pravděpodobnost nižší o 50 až 70 procent, uvedla agentura.

Zdůraznila, že analýza je „předběžná a velmi nejistá“, protože je pacientů s omikronem v britských nemocnicích jen několik a jsou to zejména mladí lidé.

Podle výzkumu agentury UKHSA se zdá, že posilující dávka vakcíny chrání proti symptomatické infekci omikronem přibližně deset týdnů a potom začne slábnout. Jako ochrana před vážným průběhem nemoci a hospitalizací ale funguje pravděpodobně déle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...