Riziko hospitalizace je u omikronu nižší než u delty, ukazují první reálná data z Británie

U lidí nakažených variantou koronaviru omikron je o 40 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset být hospitalizováni, než u nákazy variantou delta, uvedli ve studii zveřejněné ve středu večer vědci z Královské univerzity v Londýně. Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) pak ve čtvrtek dokonce uvedla, že u lidí nakažených omikronem je pravděpodobnost hospitalizace o 50 až 70 procent nižší než u osob s variantou delta.

Riziko hospitalizace je sice u omikronu menší, varianta je ale podle dosavadních zjištění také nakažlivější a šíří se rychleji, varují výzkumníci z Královské univerzity v Londýně. Zatížení zdravotního systému tedy může být podobné jako při předchozích vlnách epidemie. 

„Vzhledem k vysoké přenosnosti viru varianty omikron existuje potenciál pro vyšší poptávku po zdravotnických službách, zejména pokud se omikron bude šířit takovou rychlostí jako dosud,“ uvedl profesor Neil Ferguson z centra pro výzkum infekčních nemocí. Výsledky tohoto výzkumu budou sloužit pro vznik matematických modelů, které už brzy předpoví, jak moc může tato covidová vlna zatížit nemocnice v Evropě, případně jaké další dopady může mít.

Výsledky jsou předběžné

Vědci brali v potaz výsledky všech PCR testů na přítomnost viru SARS-CoV-2 realizovaných v Anglii během první poloviny prosince. Data zahrnovala 56 tisíc případů omikronu a 269 tisíc případů varianty delta. Za hospitalizaci považovali jakoukoliv návštěvu nemocnice nakaženým člověkem do čtrnácti dní od pozitivního testu. Studie zatím čeká na odborné posouzení. 

Odhady naznačují, že u osob, které dostaly alespoň dvě dávky vakcín AstraZeneca, Pfizer nebo Moderna, je riziko hospitalizace podstatně nižší ve srovnání s první infekcí variantou delta u neočkovaných osob, a to i přesto, že ochrana proti infekci proti variantě omikron je u očkování proražená. 

Profesorka Azra Ghaniová z Imperial College London k výsledkům dodala: „I když je snížení rizika hospitalizace u varianty omikron uklidňující, riziko infekce zůstává extrémně vysoké. Po přidání posilovací dávky vakcína nadále nabízí nejlepší ochranu před infekcí a hospitalizací.“

Studie Edinburské univerzity, která vycházela ze zdravotních záznamů 5,4 milionu lidí ve Skotsku, zjistila, že riziko hospitalizace je u omikronu o dvě třetiny nižší než u delty. Omikron je ve Skotsku dominantní od minulého týdne. Také tato studie čeká na odborné posouzení.

Tyto práce jsou v souladu s podobnými předběžnými výsledky z Jižní Afriky a také z Dánska. Podle vědců zatím není úplně jasné, zda je to dobrá zpráva –⁠ rychlost šíření může být totiž u této varianty natolik vysoká, že i pouhé karantény, izolace a počet nemocných v domácí péči mohou mít negativní dopad na chod společnosti.

Agentura uvádí ještě nižší pravděpodobnost hospitalizace

S výsledky svého výzkumu pak ve čtvrtek přišla britská agentura pro zdravotní bezpečnost. U jedinců nakažených omikronem je o 31 až 45 procent nižší pravděpodobnost, že budou muset na pohotovost, než u lidí nakažených variantou delta. U nutnosti hospitalizace je pravděpodobnost nižší o 50 až 70 procent, uvedla agentura.

Zdůraznila, že analýza je „předběžná a velmi nejistá“, protože je pacientů s omikronem v britských nemocnicích jen několik a jsou to zejména mladí lidé.

Podle výzkumu agentury UKHSA se zdá, že posilující dávka vakcíny chrání proti symptomatické infekci omikronem přibližně deset týdnů a potom začne slábnout. Jako ochrana před vážným průběhem nemoci a hospitalizací ale funguje pravděpodobně déle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 36 mminutami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025
Načítání...