Vědci vyzývají ke studiu „čtyř jezdců klimatické apokalypsy“

Globální oteplování by se mohlo stát pro lidstvo „katastrofickým“, pokud by nárůst teploty byl vyšší, než předpovídá většina modelů. Klimatická změna by ale také mohla spustit něco jako zatím nepředvídaný dominový efekt – kaskádu událostí, které by vedly k doposud neznámým dopadům. Svět se musí začít připravovat na možnost „klimatického kolapsu“, upozorňuje mezinárodní tým vědců shromážděný kolem expertů z Univerzity v Cambridge.

Tento tým navrhuje nový výzkumný program, který by mohl pomoci čelit špatným až nejhorším scénářům. Ty zahrnují důsledky od ztráty asi desetiny světové populace až po případné úplné vyhynutí lidstva.

V článku, který vyšel v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), vědci vyzývají Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), aby věnoval budoucí zprávu katastrofickým změnám klimatu a podnítil tak výzkum v tomto podoboru a také o těch nejhorších možných rizicích informoval veřejnost.

„Existuje spousta důvodů domnívat se, že změna klimatu by se mohla stát katastrofickou i při mírném oteplování,“ uvedl hlavní autor práce Luke Kemp z cambridgeského Centra pro studium existenčních rizik. „Změna klimatu sehrála roli při každém masovém vymírání. Pomohla padnout říším a formovala dějiny. Dokonce i moderní svět se zřejmě přizpůsobil určité klimatické nice,“ řekl.

„Cesty ke katastrofám se neomezují jen na přímé dopady vysokých teplot, jako jsou extrémní povětrnostní jevy. Následné dopady, jako jsou finanční krize, konflikty a nové epidemie nemocí, mohou vyvolat další katastrofy a ztížit zotavení z potenciálních katastrof, jako je jaderná válka,“ varuje vědec.

Kemp a jeho kolegové tvrdí, že důsledky oteplení o tři stupně Celsia a více a související extrémní rizika zatím nejsou dostatečně prozkoumány.

Život v nesnesitelném vedru

Modelování provedené týmem ukazuje, že oblasti extrémních veder (průměrná roční teplota přes 29 stupňů Celsia), by mohly do roku 2070 obývat asi dvě miliardy lidí. Tyto oblasti patří nejen k nejhustěji osídleným, ale také k politicky nejkřehčím.

„Průměrná roční teplota 29 stupňů v současnosti postihuje asi 30 milionů lidí na Sahaře a na pobřeží Mexického zálivu,“ uvedl spoluautor výzkumu Čch' Sü z Nankingské univerzity. „Do roku 2070 se tyto teploty a jejich sociální a politické důsledky přímo dotknou dvou jaderných mocností a sedmi laboratoří s maximální ochranou, v nichž se nacházejí ty nejnebezpečnější patogeny. Existuje vážný potenciál pro katastrofální řetězové účinky,“ dodal.

Loňská zpráva IPCC naznačila, že pokud se atmosférický oxid uhličitý zdvojnásobí oproti předindustriální úrovni, pak existuje zhruba 18procentní šance, že teploty vzrostou o více než 4,5 stupně Celsia.

Kemp se svým týmem zprávy IPCC analyzoval a zjistil, že hodnocení Mezivládního panelu pro změnu klimatu se odklonila od vysokého oteplování a stále více se zaměřují na nižší nárůst teplot.

Navázal tak na předchozí práci, na níž se podílel a která ukázala, že scénáře extrémních teplot „nejsou dostatečně prozkoumány vzhledem k jejich pravděpodobnosti“. „O scénářích, které jsou nejdůležitější, toho víme nejméně,“ řekl Kemp.

Rozpad demokracií a nové zbraně

Tým, který stojí za článkem v PNAS, navrhuje výzkumný program, který se bude věnovat „čtyřem jezdcům klimatické apokalypsy“. Jsou to hladomor a podvýživa, extrémní počasí, konflikty a infekční nemoci.

Zvyšující se teploty podle nich představují hlavní hrozbu pro globální zásobování potravinami, přičemž se zvyšuje pravděpodobnost selhání světového potravinového systému, protože právě zemědělsky nejproduktivnější oblasti světa postihují kolapsy.

Horké a extrémnější počasí by také mohlo vytvořit podmínky pro vypuknutí nových nemocí, protože se mění a zmenšuje životní prostředí lidí i volně žijících živočichů.

Autoři upozorňují, že klimatický kolaps by pravděpodobně zhoršil další „vzájemně se ovlivňující hrozby“: od rostoucí nerovnosti a dezinformací po rozpad demokracie, a dokonce i nové formy ničivých zbraní umělé inteligence.

Jedna z možných budoucností, na kterou se v článku upozorňuje, zahrnuje „války o teplo“, v nichž budou velmoci bojovat jak o ubývající snesitelný prostor k životu, tak o experimenty, jejichž cílem je odklonit sluneční světlo a snížit globální teploty. 

„Čím více se dozvídáme o fungování naší planety, tím větší je důvod k obavám,“ uvedl spoluautor studie profesor Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn. „Stále více chápeme, že naše planeta je stále důmyslnější a křehčí organismus. Abychom se vyhnuli katastrofám, musíme si je spočítat,“ dodal.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.