Důkazy o existenci života mimo Sluneční soustavu mohou být objeveny během dvou až tří let, uvedli odborníci poté, co přehodnotili, jaké druhy planet lze pokládat za obyvatelné.
Známky mimozemského života by se daly objevit do tří let, oznámili astronomové. Hledat budou na „minineptunech“
Při pátrání po možném mimozemském životě vědci zatím většinou hledali planety podobné velikosti, hmotnosti, teploty a složení atmosféry jako Země. Jenže astronomové z Cambridgeské univerzity věří, že existují i slibnější možnosti. A mají pro to dost silné indicie. Jejich názor změnila nedávná studie, která popsala, že obyvatelné by mohly být i planety s více než dvojnásobkem poloměru Země a osminásobkem její hmotnosti.
Teď identifikovali novou třídu obyvatelných exoplanet, takzvané hyceánské planety. Jsou velmi teplé, pokryté oceány a jejich atmosféra je bohatá na vodík. A přitom jsou jak častější, tak i snadněji pozorovatelné než planety podobné Zemi. Jednou z nich je ta známá jako „mini-Neptun“, oficiálně K2-18b, ale podle astronomů by jich mohlo existovat mnohem více.
Mnohem lepší šance na pozorování
„Hyceány jsou v podstatě vodní světy s atmosférou bohatou na vodík,“ uvedl Nikku Madhusudhan, hlavní autor výzkumu z Cambridgeské univerzity. Věří, že kdyby se vědci ve výzkumu více zaměřili právě na tento typ těles, mohlo by to výrazně urychlit snahy o nalezení života mimo Zemi.
„Pokud tyto planety opravdu život hostí, pak bychom během dvou až tří let mohli být svědky první detekce známek života,“ řekl vědec – s tím, že při hledání by mohl významně pomoci vesmírný teleskop Jamese Webba, který má být vypuštěn do kosmu v listopadu letošního roku a právě na konci srpna byl plně otestován.
Podle Madhusudhana je skvělé, že jsou tato tělesa tak velká – planety podobné Zemi jsou totiž tak malé, že se v jejich atmosféře jen špatně hledají známky života. Zato hyceány mohou mít více než dvojnásobný poloměr oproti Zemi a mohou být i podstatně teplejší, průměrná teplota atmosféry u nich dosahuje téměř dvou set stupňů Celsia.
V odborném časopise Astrophysical Journal tým uvedl, že tyto planety mají atmosféru bohatou na vodík, pevné jádro, které tvoří nejméně deset procent hmotnosti planety, a na povrchu vrstvu vody, která tvoří až devadesát procent hmotnosti planety.
Život může být možný i na odvrácené straně planet, které tým nazval „temné hyceány“. Ty se nacházejí v blízkosti své hvězdy a mají jednu stranu vždy otočenou k ní – ta je pak příliš horká na existenci života.
Podle vědeckého týmu by život na těchto tělesech musel být nutně vodní – tyto planety jsou pokryté obrovskou vrstvou tekutiny. Podle Madhusudhana je však otázkou, jakou formu by takový život mohl mít – a odpověď na ni zatím neexistuje. „Jako minimum by měl být možný mikrobiální život,“ řekl vědec a dodal, že právě takto vznikl i složitější život na Zemi.