Opary se začaly šířit v době bronzové. Lidé tehdy začali s líbáním, ukazuje studie

Příčinou šíření oparů je pravděpodobně rozmach líbání v době bronzové. Vyplývá to ze studie, který vyšla v odborném časopise Science Advances. Analýza starověké DNA naznačuje, že virus herpes simplex, který způsobuje opary, se objevil v období masové migrace lidí z Eurasie do Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Podle autorů studie tento přesun vedl k hustšímu osídlení, které zvýšilo míru přenosu, ale také k novým kulturním zvyklostem – včetně častějšího líbání. Nejstarší známý záznam o líbání pochází z rukopisu z doby bronzové z jižní Asie. O několik století později se římský císař Tiberius pokusil zakázat líbání na oficiálních akcích, aby zabránil šíření nemoci, a vědci se domnívali, že to mohlo souviset s herpesem.

Rozšíření líbání se podle nové studie časově velmi dobře shoduje s rozšířením kmene viru herpes simplex HSV-1, který se přenáší orálně. 

Virus, který má půlka planety

Výzkum vedli vědci z Cambridgeské univerzity. Stali se prvními výzkumníky, kteří odhalili a sekvenovali starobylé genomy tohoto viru, jímž je v současnosti nakaženo přibližně 3,7 miliardy lidí na celém světě.

Dosavadní genetické údaje o viru, který způsobuje opary, sahaly pouze do roku 1925. Tým však získal čtyři vzorky z lidských ostatků starých tisíce let. Vzorky použité ve studii byly získány extrakcí virové DNA z kořenů zubů čtyř jedinců. Porovnáním starých a nových exemplářů se autorům studie podařilo vytvořit odhady časové osy vývoje.

„Každý druh primátů má nějakou formu oparu, takže předpokládáme, že je s námi od doby, kdy náš druh opustil Afriku,“ uvedla spoluautorka studie Christiana Scheibová z Cambridgeské univerzity. „Zhruba před pěti tisíci lety se však stalo něco, co umožnilo jednomu kmenu herpesu předstihnout všechny ostatní. Pravděpodobně šlo o nárůst přenosu, který mohl souviset s líbáním,“ dodala.

  • Líbání je mezi zvířaty dost neobvyklé. Většina zvířat se nelíbá, ale mnoho z nich projevuje podobné chování, jako je olizování, objímání, dotýkání se tváří a mnoho dalších zvyků sociálního přístupu.
  • Naši nejbližší příbuzní, šimpanzi a bonobové, se ale líbají. Primatolog Frans de Waal z Emoryho univerzity v Atlantě ve státě Georgia zaznamenal podle BBC mnoho případů, kdy se šimpanzi po konfliktu líbali a objímali. Pro šimpanze je tedy líbání zřejmě formou usmíření. Je častější u samců než u samic.

„Svět sledoval, jak covid-19 v průběhu týdnů a měsíců rychle mutuje. Virus jako herpes se vyvíjí v mnohem delším časovém horizontu,“ řekla další z autorek výzkumu Charlotte Houldcroftová. „Obličejový opar se po celý život skrývá ve svém hostiteli a přenáší se pouze orálním kontaktem, takže mutace probíhají pomalu po staletí a tisíciletí,“ dodala.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že dvě třetiny světové populace mladší 50 let jsou nyní nositeli viru HSV-1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled