Opary se začaly šířit v době bronzové. Lidé tehdy začali s líbáním, ukazuje studie

Příčinou šíření oparů je pravděpodobně rozmach líbání v době bronzové. Vyplývá to ze studie, který vyšla v odborném časopise Science Advances. Analýza starověké DNA naznačuje, že virus herpes simplex, který způsobuje opary, se objevil v období masové migrace lidí z Eurasie do Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Podle autorů studie tento přesun vedl k hustšímu osídlení, které zvýšilo míru přenosu, ale také k novým kulturním zvyklostem – včetně častějšího líbání. Nejstarší známý záznam o líbání pochází z rukopisu z doby bronzové z jižní Asie. O několik století později se římský císař Tiberius pokusil zakázat líbání na oficiálních akcích, aby zabránil šíření nemoci, a vědci se domnívali, že to mohlo souviset s herpesem.

Rozšíření líbání se podle nové studie časově velmi dobře shoduje s rozšířením kmene viru herpes simplex HSV-1, který se přenáší orálně. 

Virus, který má půlka planety

Výzkum vedli vědci z Cambridgeské univerzity. Stali se prvními výzkumníky, kteří odhalili a sekvenovali starobylé genomy tohoto viru, jímž je v současnosti nakaženo přibližně 3,7 miliardy lidí na celém světě.

Dosavadní genetické údaje o viru, který způsobuje opary, sahaly pouze do roku 1925. Tým však získal čtyři vzorky z lidských ostatků starých tisíce let. Vzorky použité ve studii byly získány extrakcí virové DNA z kořenů zubů čtyř jedinců. Porovnáním starých a nových exemplářů se autorům studie podařilo vytvořit odhady časové osy vývoje.

„Každý druh primátů má nějakou formu oparu, takže předpokládáme, že je s námi od doby, kdy náš druh opustil Afriku,“ uvedla spoluautorka studie Christiana Scheibová z Cambridgeské univerzity. „Zhruba před pěti tisíci lety se však stalo něco, co umožnilo jednomu kmenu herpesu předstihnout všechny ostatní. Pravděpodobně šlo o nárůst přenosu, který mohl souviset s líbáním,“ dodala.

  • Líbání je mezi zvířaty dost neobvyklé. Většina zvířat se nelíbá, ale mnoho z nich projevuje podobné chování, jako je olizování, objímání, dotýkání se tváří a mnoho dalších zvyků sociálního přístupu.
  • Naši nejbližší příbuzní, šimpanzi a bonobové, se ale líbají. Primatolog Frans de Waal z Emoryho univerzity v Atlantě ve státě Georgia zaznamenal podle BBC mnoho případů, kdy se šimpanzi po konfliktu líbali a objímali. Pro šimpanze je tedy líbání zřejmě formou usmíření. Je častější u samců než u samic.

„Svět sledoval, jak covid-19 v průběhu týdnů a měsíců rychle mutuje. Virus jako herpes se vyvíjí v mnohem delším časovém horizontu,“ řekla další z autorek výzkumu Charlotte Houldcroftová. „Obličejový opar se po celý život skrývá ve svém hostiteli a přenáší se pouze orálním kontaktem, takže mutace probíhají pomalu po staletí a tisíciletí,“ dodala.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že dvě třetiny světové populace mladší 50 let jsou nyní nositeli viru HSV-1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 4 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 5 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 7 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 8 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 23 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
včera v 10:03
Načítání...