Archeologové objevili ve Fulneku středověký hřbitov se 14 hroby

Při archeologických vykopávkách objevili archeologové ve Fulneku na Novojičínsku středověký hřbitov se 14 zachovalými hroby z 13. a 14. století. Ve městě se připravuje rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice, archeologové tam hřbitov našli v místech rajské zahrady.

„Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla,“ uvedl Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Velké množství kostí se podle něj dochovalo v poměrně dobrém stavu. Na místě archeologové našli také hodně keramických střepů a například jeden z nebožtíků měl v místě pánve kovový kroužek, přezku k připínání nohavic.

„Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou, která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti, čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města,“ vysvětlil Anlauf.

Jde podle něj o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela svatých Filipa a Jakuba. Kvůli nedostatku místa na hřbitově bylo pro tehdejší dobu obvyklé porušování starších hrobů novými.

„Užívání hřbitova bylo ukončeno přístavbou budov kláštera augustiniánů-kanovníků v průběhu 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784,“ řekl archeolog.

Klášterní systém

Archeologické práce v kostele začaly loni v listopadu. Archeologové udělali tři sondy, jednu v ambitu kláštera a dvě v rajské zahradě, kde kdysi řeholníci odpočívali. „V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera a pocházejí ze 17. až 18. století,“ popsal archeolog.

V těchto místech podle něj byli pohřbíváni významní měšťané a obchodníci, kteří si lukrativní místo věčného odpočinku zajistili už za života dobrodiním vůči klášteru. „Předpokládáme, že podobnými hroby je zaplněn celý ambit, pohřbívalo se zde až do zrušení kláštera v 18. století. Objevili jsme i dvě úrovně prokazatelně starších podlah, než je ta současná. Jedna byla z pískovcových ploten, druhá, ještě starší, pak z břidlicových desek,“ uvedl Anlauf.

Archeologové odhalili také základy zdí. „To je pro nás důležité ze stavebně-historického hlediska. Prozradí nám to technické řešení celé stavby, jakým způsobem byla zakládána a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými zdmi a potažmo částmi budov,“ vysvětlil Anlauf.

Archeologický výzkum bude pokračovat i při rekonstrukci chrámu, která začne v květnu. „Průzkum bude probíhat prozatím jen formou dohledu a operativně jej rozšíříme, pokud dojde v důsledku stavebních prací k odkrytí archeologických situací. To předpokládáme například v místech současné kuchyňky a v chodbách,“ dodal.

Fulnecký farář Jozef Wojciech Gruba uvedl, že se mu líbí, že archeologové s nalezenými ostatky pracují s úctou a pietou. „Už je předběžně domluveno, že po jejich prozkoumání budou pohřbeny na fulneckém hřbitově. Je podle mě správné, aby se nebožtíci vrátili do země, ve které odpočívali zhruba 800 let,“ uvedl farář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 19 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled