Archeologové objevili ve Fulneku středověký hřbitov se 14 hroby

Při archeologických vykopávkách objevili archeologové ve Fulneku na Novojičínsku středověký hřbitov se 14 zachovalými hroby z 13. a 14. století. Ve městě se připravuje rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice, archeologové tam hřbitov našli v místech rajské zahrady.

„Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla,“ uvedl Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Velké množství kostí se podle něj dochovalo v poměrně dobrém stavu. Na místě archeologové našli také hodně keramických střepů a například jeden z nebožtíků měl v místě pánve kovový kroužek, přezku k připínání nohavic.

„Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou, která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti, čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města,“ vysvětlil Anlauf.

Jde podle něj o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela svatých Filipa a Jakuba. Kvůli nedostatku místa na hřbitově bylo pro tehdejší dobu obvyklé porušování starších hrobů novými.

„Užívání hřbitova bylo ukončeno přístavbou budov kláštera augustiniánů-kanovníků v průběhu 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784,“ řekl archeolog.

Klášterní systém

Archeologické práce v kostele začaly loni v listopadu. Archeologové udělali tři sondy, jednu v ambitu kláštera a dvě v rajské zahradě, kde kdysi řeholníci odpočívali. „V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera a pocházejí ze 17. až 18. století,“ popsal archeolog.

V těchto místech podle něj byli pohřbíváni významní měšťané a obchodníci, kteří si lukrativní místo věčného odpočinku zajistili už za života dobrodiním vůči klášteru. „Předpokládáme, že podobnými hroby je zaplněn celý ambit, pohřbívalo se zde až do zrušení kláštera v 18. století. Objevili jsme i dvě úrovně prokazatelně starších podlah, než je ta současná. Jedna byla z pískovcových ploten, druhá, ještě starší, pak z břidlicových desek,“ uvedl Anlauf.

Archeologové odhalili také základy zdí. „To je pro nás důležité ze stavebně-historického hlediska. Prozradí nám to technické řešení celé stavby, jakým způsobem byla zakládána a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými zdmi a potažmo částmi budov,“ vysvětlil Anlauf.

Archeologický výzkum bude pokračovat i při rekonstrukci chrámu, která začne v květnu. „Průzkum bude probíhat prozatím jen formou dohledu a operativně jej rozšíříme, pokud dojde v důsledku stavebních prací k odkrytí archeologických situací. To předpokládáme například v místech současné kuchyňky a v chodbách,“ dodal.

Fulnecký farář Jozef Wojciech Gruba uvedl, že se mu líbí, že archeologové s nalezenými ostatky pracují s úctou a pietou. „Už je předběžně domluveno, že po jejich prozkoumání budou pohřbeny na fulneckém hřbitově. Je podle mě správné, aby se nebožtíci vrátili do země, ve které odpočívali zhruba 800 let,“ uvedl farář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 14 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 16 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 19 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...