Břeclav je asi starší, než se dnes tvrdí, zjistili archeologové

Dosud neznámou stavbu ze začátku 12. století našli archeologové ze společnosti Archaia při svém podzimním průzkumu na zámku v Břeclavi. Jejich předpoklady teď potvrdila analýza dřeva, takzvaná dendrochronologie. Navíc je možné, že nejde o nejstarší pozůstatky osídlení v místě dnešní Břeclavi. Uvedl to Miroslav Dejmal z Archaie.

„Pravděpodobně jsme tam zachytili nějakou velkou stavbu ze dřeva a hlíny, což je neobvyklé. Dendrochronologie určila její stáří na rok 1141, což je velmi staré datum. Budova měla zřejmě pět až šest metrů na šířku a 12 metrů na délku a zanikla požárem,“ uvedl Dejmal.

Dřevohliněná stavba z počátku 12. století je podle něj nevídaně velká a mohla by konkurovat hradištím ze stejné doby v Čechách. „V té době se z kamene stavělo jen minimálně a tady šlo nejspíš o opravdu luxusní stavbu s hliněnými omítkami,“ upozornil archeolog.

Ještě více archeology překvapilo, že pod touto stavbou, která mohla pocházet z doby prvních Přemyslovců na Moravě, našli ještě starší vrstvy.

Starověká Břeclav

„Z nich se bohužel vzorky nepodařilo datovat, ale plánujeme se na místo vrátit. Nejstarší vrstvy datujeme pomocí keramiky a na místě jsme našli specifickou keramiku, kterou spojujeme s rokem 1000. Je tedy možné, že počátky Břeclavi jsou ještě před dosud předpokládaným založením knížetem Břetislavem v první polovině 11. století,“ dodal Dejmal.

Archeologové z Archaie ve spolupráci s břeclavským muzeem strávili loni na zámku přibližně měsíc, vzhledem k tomu, že město plánuje zámek postupně rekonstruovat, očekávají, že se na místo ještě vrátí. „Podle předběžných jednání má vedení města zájem některé nálezy na zámku trvale vystavit,“ uvedl Miroslav Dejmal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
před 20 hhodinami

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
před 20 hhodinami

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30
Načítání...