Dosud neznámou stavbu ze začátku 12. století našli archeologové ze společnosti Archaia při svém podzimním průzkumu na zámku v Břeclavi. Jejich předpoklady teď potvrdila analýza dřeva, takzvaná dendrochronologie. Navíc je možné, že nejde o nejstarší pozůstatky osídlení v místě dnešní Břeclavi. Uvedl to Miroslav Dejmal z Archaie.
„Pravděpodobně jsme tam zachytili nějakou velkou stavbu ze dřeva a hlíny, což je neobvyklé. Dendrochronologie určila její stáří na rok 1141, což je velmi staré datum. Budova měla zřejmě pět až šest metrů na šířku a 12 metrů na délku a zanikla požárem,“ uvedl Dejmal.
Dřevohliněná stavba z počátku 12. století je podle něj nevídaně velká a mohla by konkurovat hradištím ze stejné doby v Čechách. „V té době se z kamene stavělo jen minimálně a tady šlo nejspíš o opravdu luxusní stavbu s hliněnými omítkami,“ upozornil archeolog.
Ještě více archeology překvapilo, že pod touto stavbou, která mohla pocházet z doby prvních Přemyslovců na Moravě, našli ještě starší vrstvy.
Starověká Břeclav
„Z nich se bohužel vzorky nepodařilo datovat, ale plánujeme se na místo vrátit. Nejstarší vrstvy datujeme pomocí keramiky a na místě jsme našli specifickou keramiku, kterou spojujeme s rokem 1000. Je tedy možné, že počátky Břeclavi jsou ještě před dosud předpokládaným založením knížetem Břetislavem v první polovině 11. století,“ dodal Dejmal.
Archeologové z Archaie ve spolupráci s břeclavským muzeem strávili loni na zámku přibližně měsíc, vzhledem k tomu, že město plánuje zámek postupně rekonstruovat, očekávají, že se na místo ještě vrátí. „Podle předběžných jednání má vedení města zájem některé nálezy na zámku trvale vystavit,“ uvedl Miroslav Dejmal.
