Chceme vyprávět komplexnější příběhy, říká nový šéf brněnských archeologů

Nahrávám video

Nový ředitel Archeologického ústavu Brno chce rozvíjet mezinárodní vědeckou spolupráci a věnovat se hlavně tématům, která mají pomáhat i současné společnosti. Důraz bude klást i na vysvětlování výzkumu široké veřejnosti, vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi.

„Budeme studovat témata, která nejen posouvají vědecké poznání, ale také pomáhají současné společnosti,“ říká nový ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. Dál chce rozvíjet mezinárodní spolupráci i zapojení amatérských hledačů.

Nevidí archeologii jako obor, který se věnuje dávné minulosti, která nijak nesouvisí s dneškem. Naopak, v posledních letech podle něj významně stoupá význam tohoto oboru právě jako zdroje informací, který se dá velmi prakticky využít i pro mnoho jiných činností. Jsou to zejména témata, jako je změna klimatu či potíže s vodou nebo suchem v české krajině.

Chtěl by také, aby ústav pod jeho vedením byl schopný archeologii ještě lépe popularizovat a informovat o jejích výsledcích jak poučenou veřejnost, tak i tu zcela laickou.

Velkým tématem je také kvalitnější spolupráce amatérských hledačů s archeology. Už letos na jaře pro to Archeologický ústav spustil portál, který má umožnit na jedné straně uspokojit touhu po samostatném amatérském pátrání a zároveň ochránit takto objevené nálezy před zničením. Spolupracující hledači budou mít díky portálu příležitost být v kontaktu s oborem a dál se vzdělávat. Zároveň mohou své vlastní nálezy snadno a veřejně prezentovat.

„Každý zapojený hledač musí být ochoten spolupracovat s archeology z organizací, které jsou v ČR oprávněny provádět archeologické výzkumy. Pod vedením archeologa se každý zájemce musí seznámit se základy práce s archeologickými nálezy podle profesionálních zásad – zejména jak lokalizovat, popsat a zdokumentovat nález,“ doplnil Komoróczy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026
Načítání...