Chceme vyprávět komplexnější příběhy, říká nový šéf brněnských archeologů

Nahrávám video

Nový ředitel Archeologického ústavu Brno chce rozvíjet mezinárodní vědeckou spolupráci a věnovat se hlavně tématům, která mají pomáhat i současné společnosti. Důraz bude klást i na vysvětlování výzkumu široké veřejnosti, vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi.

„Budeme studovat témata, která nejen posouvají vědecké poznání, ale také pomáhají současné společnosti,“ říká nový ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. Dál chce rozvíjet mezinárodní spolupráci i zapojení amatérských hledačů.

Nevidí archeologii jako obor, který se věnuje dávné minulosti, která nijak nesouvisí s dneškem. Naopak, v posledních letech podle něj významně stoupá význam tohoto oboru právě jako zdroje informací, který se dá velmi prakticky využít i pro mnoho jiných činností. Jsou to zejména témata, jako je změna klimatu či potíže s vodou nebo suchem v české krajině.

Chtěl by také, aby ústav pod jeho vedením byl schopný archeologii ještě lépe popularizovat a informovat o jejích výsledcích jak poučenou veřejnost, tak i tu zcela laickou.

Velkým tématem je také kvalitnější spolupráce amatérských hledačů s archeology. Už letos na jaře pro to Archeologický ústav spustil portál, který má umožnit na jedné straně uspokojit touhu po samostatném amatérském pátrání a zároveň ochránit takto objevené nálezy před zničením. Spolupracující hledači budou mít díky portálu příležitost být v kontaktu s oborem a dál se vzdělávat. Zároveň mohou své vlastní nálezy snadno a veřejně prezentovat.

„Každý zapojený hledač musí být ochoten spolupracovat s archeology z organizací, které jsou v ČR oprávněny provádět archeologické výzkumy. Pod vedením archeologa se každý zájemce musí seznámit se základy práce s archeologickými nálezy podle profesionálních zásad – zejména jak lokalizovat, popsat a zdokumentovat nález,“ doplnil Komoróczy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 6 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 11 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 13 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 15 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...