Nošení roušek může srazit reprodukční číslo pod jedna, říká největší studie na toto téma

Mezinárodní kolektiv autorů, ke kterým patří i Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, v rozsáhlém článku detailně popsal, jak je užitečné nošení roušek na veřejnosti v boji proti pandemii covidu-19. Vědci zjistili, že nošení roušek může stlačit reprodukční číslo nemoci pod jedna.

Přehled všech dosavadních důkazů o tom, jak účinně roušky přispívají k omezení šíření SARS-CoV-2, vyšel v aktuálním vydání prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS).

„Vzhledem k tomu, že hlavní cestou přenosu koronaviru, který způsobuje covid-19, je přenos vzduchem, tedy ve větších kapénkách nebo menších aerosolových částicích, jsou roušky beze vší pochybnosti zásadním opatřením pro ochranu veřejného zdraví,“ říká Vladimír Ždímal.

Společně s týmem vědců se od března 2020 podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19, a to metodikou vyvinutou před více než deseti lety v rámci evropského projektu EUSAAR.

Kromě dlouholetých zkušeností s filtračními schopnostmi různých materiálů byl Vladimír Ždímal coby expert na fyziku aerosolu do týmu přiván i s odkazem na jeho rychlé zapojení do iniciativy #Masks4All v březnu 2020.

Enormní zájem vědců o fakta o rouškách

Mezinárodní tým spoluautorů čítal odborníky z různých oborů. „Cílem bylo získat co nejkomplexnější obrázek problematiky. Kromě schopnosti různých typů prostředků ochrany dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnávané s kontrolními skupinami, vlivy nošení ochranných prostředků na psychologii populací při pandemii a ekonomické dopady,“ vysvětluje Vladimír Ždímal.

Přehledový článek nakonec využil data a výsledky přibližně 150 dříve publikovaných prací souvisejících s tematikou. 

Autoři studie doporučují, aby lidé nosili textilní roušky, protože se tak sníží komunitní přenos viru SARS-Cov-2. „Na základě uvedených poznatků přináší článek v PNAS důkazy o tom, že v kombinaci s dalšími opatřeními ochrany veřejného zdraví, jako je omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, přispívá nošení roušek na veřejnosti ke snížení reprodukčního faktoru Re pod hodnotu 1,“ dodává Vladimír Ždímal.

Text do časopisu PNAS začal vznikat na přelomu března a dubna minulého roku. Ještě v nerecenzované formě byl v dubnu představen vědecké obci na serveru Preprints.org, kde vyvolal obrovský zájem. „Je to podle informací na serveru Preprints.org nejvíce prohlížený a zároveň nejvíce stahovaný rukopis v historii serveru, měřeno napříč vědeckými obory. Vidělo jej 360 tisíc zájemců, stažen byl 87tisíckrát, mám z toho obrovskou radost,“ dodává Ždímal.

Ochrana dýchacích cest funguje

Všeobecné nošení textilních roušek na veřejnosti podle něj doporučoval už v roce 1910 lékař a epidemiolog Wu Lien Teh při epidemii mandžuského moru, jeho doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob.

Textilní ochrana úst a nosu se používala od 14. století, přestože se o šíření moru vzduchem vědělo již ve 13. století. Používaly se bavlna a hedvábí. Právě u těchto materiálů spolu s dalšími textiliemi jako šifon a flanel se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm s účinností větší než 96 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...