Nošení roušek může srazit reprodukční číslo pod jedna, říká největší studie na toto téma

Mezinárodní kolektiv autorů, ke kterým patří i Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, v rozsáhlém článku detailně popsal, jak je užitečné nošení roušek na veřejnosti v boji proti pandemii covidu-19. Vědci zjistili, že nošení roušek může stlačit reprodukční číslo nemoci pod jedna.

Přehled všech dosavadních důkazů o tom, jak účinně roušky přispívají k omezení šíření SARS-CoV-2, vyšel v aktuálním vydání prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS).

„Vzhledem k tomu, že hlavní cestou přenosu koronaviru, který způsobuje covid-19, je přenos vzduchem, tedy ve větších kapénkách nebo menších aerosolových částicích, jsou roušky beze vší pochybnosti zásadním opatřením pro ochranu veřejného zdraví,“ říká Vladimír Ždímal.

Společně s týmem vědců se od března 2020 podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19, a to metodikou vyvinutou před více než deseti lety v rámci evropského projektu EUSAAR.

Kromě dlouholetých zkušeností s filtračními schopnostmi různých materiálů byl Vladimír Ždímal coby expert na fyziku aerosolu do týmu přiván i s odkazem na jeho rychlé zapojení do iniciativy #Masks4All v březnu 2020.

Enormní zájem vědců o fakta o rouškách

Mezinárodní tým spoluautorů čítal odborníky z různých oborů. „Cílem bylo získat co nejkomplexnější obrázek problematiky. Kromě schopnosti různých typů prostředků ochrany dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnávané s kontrolními skupinami, vlivy nošení ochranných prostředků na psychologii populací při pandemii a ekonomické dopady,“ vysvětluje Vladimír Ždímal.

Přehledový článek nakonec využil data a výsledky přibližně 150 dříve publikovaných prací souvisejících s tematikou. 

Autoři studie doporučují, aby lidé nosili textilní roušky, protože se tak sníží komunitní přenos viru SARS-Cov-2. „Na základě uvedených poznatků přináší článek v PNAS důkazy o tom, že v kombinaci s dalšími opatřeními ochrany veřejného zdraví, jako je omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, přispívá nošení roušek na veřejnosti ke snížení reprodukčního faktoru Re pod hodnotu 1,“ dodává Vladimír Ždímal.

Text do časopisu PNAS začal vznikat na přelomu března a dubna minulého roku. Ještě v nerecenzované formě byl v dubnu představen vědecké obci na serveru Preprints.org, kde vyvolal obrovský zájem. „Je to podle informací na serveru Preprints.org nejvíce prohlížený a zároveň nejvíce stahovaný rukopis v historii serveru, měřeno napříč vědeckými obory. Vidělo jej 360 tisíc zájemců, stažen byl 87tisíckrát, mám z toho obrovskou radost,“ dodává Ždímal.

Ochrana dýchacích cest funguje

Všeobecné nošení textilních roušek na veřejnosti podle něj doporučoval už v roce 1910 lékař a epidemiolog Wu Lien Teh při epidemii mandžuského moru, jeho doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob.

Textilní ochrana úst a nosu se používala od 14. století, přestože se o šíření moru vzduchem vědělo již ve 13. století. Používaly se bavlna a hedvábí. Právě u těchto materiálů spolu s dalšími textiliemi jako šifon a flanel se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm s účinností větší než 96 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 7 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 14 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 17 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 20 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...