Roušky mohou zabránit pandemickému šíření koronaviru, popisuje britská studie

Plošné nošení roušek spolu s omezením pohybu mohou snížit šíření koronaviru na kontrolovatelnou úroveň a také předejít dalším vlnám pandemie. Vyplývá to z nově zveřejněné studie britských univerzit v Cambridgi a Greenwichi v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society A, uvedla agentura Reuters.

Výzkumníci ve své práci naznačují, že pouze omezení pohybu koronaviru SARS-CoV-2 v šíření nezabrání. Pokud ale obyvatelstvo v co největší míře použije roušky, a to včetně těch podomácku vyrobených, dramaticky se může snížit přenos infekce.

„Naše analýzy podporují okamžité a všeobecné použití roušek veřejností,“ prohlásil Richard Stutt, který je jedním z vedoucích výzkumu na Cambridgeské univerzitě. Doplnil, že zjištění ukazují, že plošné nošení roušek spolu se sociálním odstupem a některými omezeními pohybu může být přijatelnou cestou ke zvládání pandemie a k obnovení hospodářského života.

Ve studii vědci porovnávali dynamiku šíření koronaviru s dopadem na reprodukční číslo, což je hodnota udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný. Pokud je nižší než jedna, znamená to, že infekce ustupuje. Ve výzkumu odborníci kombinovali různá omezující opatření  s nošením roušek. Zjistili, že když lidé tuto ochranu úst a nosu na veřejnosti vždy používají, má to až dvakrát větší účinek na snížení reprodukčního čísla než tehdy, když roušky nosí až po objevení symptomů.

Ve všech modelech, které studie ke covidu-19 posuzovala, sníží rutinní používání roušek nejméně polovinou populace reprodukční číslo pod hodnotu jedna; jeden nakažený člověk tedy nenakazí více než jednu další osobu. Roušky tak mohou přispět ke kontrole budoucích koronavirových vln a umožnit přijmout mírnější karanténní opatření.

„Plošným používáním roušek můžeme tratit jen málo, ale přínosy by mohly být značné,“ dodala Stuttova kolegyně Renata Retkuteová.

Svět je pro roušky

Plošné nošení roušek veřejností jako součást boje proti pandemii nově doporučuje také Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta se nejdříve k tomuto opatření stavěla zdráhavě, později názor začala měnit, vždy ale zahalování nosu a úst označovala za dobrovolný doplněk karanténních opatření. Minulý týden v pátek ale postoj změnila. WHO současně veřejnost nabádá, aby respirátory a profesionální roušky ponechala dostupné především pro zdravotníky.

Povinnost nosit roušky zavedla na počátku pandemie řada zemí. Česko bylo jedním ze států, které až na výjimky nařídilo obyvatelstvu povinné zakrytí úst a nosu na veřejnosti. Nyní v Česku platí nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy či v obchodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 22 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...