Roušky mohou zabránit pandemickému šíření koronaviru, popisuje britská studie

Plošné nošení roušek spolu s omezením pohybu mohou snížit šíření koronaviru na kontrolovatelnou úroveň a také předejít dalším vlnám pandemie. Vyplývá to z nově zveřejněné studie britských univerzit v Cambridgi a Greenwichi v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society A, uvedla agentura Reuters.

Výzkumníci ve své práci naznačují, že pouze omezení pohybu koronaviru SARS-CoV-2 v šíření nezabrání. Pokud ale obyvatelstvo v co největší míře použije roušky, a to včetně těch podomácku vyrobených, dramaticky se může snížit přenos infekce.

„Naše analýzy podporují okamžité a všeobecné použití roušek veřejností,“ prohlásil Richard Stutt, který je jedním z vedoucích výzkumu na Cambridgeské univerzitě. Doplnil, že zjištění ukazují, že plošné nošení roušek spolu se sociálním odstupem a některými omezeními pohybu může být přijatelnou cestou ke zvládání pandemie a k obnovení hospodářského života.

Ve studii vědci porovnávali dynamiku šíření koronaviru s dopadem na reprodukční číslo, což je hodnota udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný. Pokud je nižší než jedna, znamená to, že infekce ustupuje. Ve výzkumu odborníci kombinovali různá omezující opatření  s nošením roušek. Zjistili, že když lidé tuto ochranu úst a nosu na veřejnosti vždy používají, má to až dvakrát větší účinek na snížení reprodukčního čísla než tehdy, když roušky nosí až po objevení symptomů.

Ve všech modelech, které studie ke covidu-19 posuzovala, sníží rutinní používání roušek nejméně polovinou populace reprodukční číslo pod hodnotu jedna; jeden nakažený člověk tedy nenakazí více než jednu další osobu. Roušky tak mohou přispět ke kontrole budoucích koronavirových vln a umožnit přijmout mírnější karanténní opatření.

„Plošným používáním roušek můžeme tratit jen málo, ale přínosy by mohly být značné,“ dodala Stuttova kolegyně Renata Retkuteová.

Svět je pro roušky

Plošné nošení roušek veřejností jako součást boje proti pandemii nově doporučuje také Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta se nejdříve k tomuto opatření stavěla zdráhavě, později názor začala měnit, vždy ale zahalování nosu a úst označovala za dobrovolný doplněk karanténních opatření. Minulý týden v pátek ale postoj změnila. WHO současně veřejnost nabádá, aby respirátory a profesionální roušky ponechala dostupné především pro zdravotníky.

Povinnost nosit roušky zavedla na počátku pandemie řada zemí. Česko bylo jedním ze států, které až na výjimky nařídilo obyvatelstvu povinné zakrytí úst a nosu na veřejnosti. Nyní v Česku platí nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy či v obchodech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 3 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 5 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 6 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 10 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 23 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
včera v 16:36

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...