I roušky z běžných látek poskytují spolehlivou ochranu před přenosem covidu, popsala studie

Argumentů, proč nosit jakékoliv roušky jako ochranu před respiračními chorobami, stále přibývá. Nová studie prozkoumala různé materiály – výsledek podle jejích autorů jasně ukazuje, že i rouška z obyčejného trička před přenosem koronaviru chrání.

Ruce, roušky a rozestupy – dodržování těchto tří R je podle českých epidemiologů jedním ze základů zvládnutí současné koronavirové pandemie tak, aby nedošlo k omezování zdravotní péče. Podle Ladislava Duška, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky, pouze tato tři nenáročná opatření mohou snížit šíření viru SARS-CoV-2 až o polovinu. Zatímco na mytí rukou a dodržování bezpečných vzdáleností mezi lidmi panuje shoda, roušky budí stále kontroverze – a to nejen v České republice.

Až do koronavirové pandemie se účinnost roušek příliš nezkoumala – v Evropě se příliš nepoužívaly a v Asii panovalo přesvědčení, že proti přenosům virů fungují, i bez vědeckých důkazů. S masivním šířením covidu-19, proti němuž stále neexistuje účinný lék ani očkování, ale získala „bariérová“ opatření větší důležitost než kdy dříve a řada vědeckých týmů účinnost roušek začala zkoumat.

Stav současného poznání se kloní k tomu, že jako ochrana ostatních před přenašečem s rouškou fungují. Rozporuplné výsledky jsou ohledně řady materiálů zejména s ohledem na drobné aerosolové částice. Podle inženýra Tahera Saifa, který účinnost roušek rozsáhle testoval, ale aerosoly nejsou v přenosu zase tak důležité. Při mluvení, kašli a kýchání totiž vznikají výrazně větší částečky nesoucí virus, než jsou droboučké aerosoly. Ve studii, kterou nyní zveřejnil odborný žurnál Extreme Mechanics Letters, popsal se svým týmem, jak si různé materiály vedly.

Aerosolové částice jsou menší než pět mikrometrů, obvykle se jejich rozměry pohybují ve stovkách nanometrů. Při běžné lidské aktivitě, jakou je mluvení, zpěv, kýchání nebo kašlání, se ale uvolňují i mnohem větší částečky, některé mohou mít až jeden milimetr. A právě ty jsou největší hrozbou nákazy u chorob přenášených vzduchem: jsou tak velké, že pokud se dostanou z těla ven dostatečně rychle (hlasitým mluvením, kýchnutím…), mohou setrvačností překonat značnou vzdálenost. A současně se při pohybu vzduchem rozbíjejí na menší částečky, které pak nepadají k zemi, ale nějakou dobu vydrží se tam vznášet.

Nejdůležitější je pohodlnost

„Rouška vyrobená z materiálu, skrze který se špatně dýchá, je nejen nepohodlná, ale také může vést ke vzniku otvorů mezi ní a tváří,“ vysvětluje vědec. Když pak člověk dýchá nikoliv skrze masku, ale bokem nebo horem kolem ní, neplní už svou úlohu, protože kapénky se mohou těmito místy do okolí uvolňovat. „To je opak smyslu roušky, navíc to poskytuje lidem falešný pocit jistoty,“ varuje Saif. „Cílem našeho výzkumu bylo ukázat, že mnoho běžných materiálů spojuje pohodlnost a účinnost blokovat menší i větší kapénky,“ doplnil.

Jeho tým prověřoval tyto vlastnosti u 11 běžně používaných látek, jako vzor pak vědci použili lékařskou roušku. Zkoumaly se použité i nové kusy oblečení, povlečení, prošívané látky i roušky ušité z utěrek. Vědci vždy popisovali materiál z více hledisek – hustotu a počet vláken, pórovitost, kvalitu výroby nebo schopnost absorbovat vlhkost.

„Otestovat prodyšnost byla ta nejlehčí část výzkumu,“ popsal Saif. „Jednoduše jsme změřili množství vzduchu, které látkou prochází. Testovat schopnost látek blokovat průchod kapének, to už bylo trošku složitější,“ dodal.

Nakonec to vyřešili s pomocí inhalátoru naplněného směsí destilované vody s fluoreskujícími stonanometrovými částicemi, které byly přibližně podobně velké jako částečky nového koronaviru. Po zmáčknutí „vyfoukl“ inhalátor směs ven, podobně jako člověk – vědci ji pak zachytávali na plastové desce. S pomocí mikroskopu s vysokým rozlišením zjišťovali, jaké množství částeček prošlo, když se před inhalátor umístily různé druhy roušek, a také jaký druh jich nejčastěji tuto bariéru překonal.

Na co se přišlo

Ukázalo se, že kapénky opouštěly přístroj rychlostí přibližně 17 metrů za sekundu, což je podobné jako u reálného člověka; tam se pohybují rychlostí mezi 10 a 40 metry za sekundu, podle toho, zda jde o normální řeč, nebo explozivnější kýchnutí.

„Zjistili jsme, že všechny testované látky jsou pozoruhodně účinné v blokování stonanometrových částeček, které jsou obsažené při rychlém vydechování, jež je podobné mluvení nebo kašli, a to dokonce i když jsou jednovrstevné,“ popsal výsledky Saif.
„Pokud měly roušky dvě nebo tři vrstvy, dosahovaly i řidší látky, jako třeba ty z obyčejných triček, efektivity srovnatelné s lékařskými rouškami – a přitom si stále udržovaly srovnatelnou, nebo dokonce lepší prodyšnost,“ doplnil inženýr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 6 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...