Argumentů, proč nosit jakékoliv roušky jako ochranu před respiračními chorobami, stále přibývá. Nová studie prozkoumala různé materiály – výsledek podle jejích autorů jasně ukazuje, že i rouška z obyčejného trička před přenosem koronaviru chrání.
I roušky z běžných látek poskytují spolehlivou ochranu před přenosem covidu, popsala studie
Ruce, roušky a rozestupy – dodržování těchto tří R je podle českých epidemiologů jedním ze základů zvládnutí současné koronavirové pandemie tak, aby nedošlo k omezování zdravotní péče. Podle Ladislava Duška, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky, pouze tato tři nenáročná opatření mohou snížit šíření viru SARS-CoV-2 až o polovinu. Zatímco na mytí rukou a dodržování bezpečných vzdáleností mezi lidmi panuje shoda, roušky budí stále kontroverze – a to nejen v České republice.
Až do koronavirové pandemie se účinnost roušek příliš nezkoumala – v Evropě se příliš nepoužívaly a v Asii panovalo přesvědčení, že proti přenosům virů fungují, i bez vědeckých důkazů. S masivním šířením covidu-19, proti němuž stále neexistuje účinný lék ani očkování, ale získala „bariérová“ opatření větší důležitost než kdy dříve a řada vědeckých týmů účinnost roušek začala zkoumat.
Stav současného poznání se kloní k tomu, že jako ochrana ostatních před přenašečem s rouškou fungují. Rozporuplné výsledky jsou ohledně řady materiálů zejména s ohledem na drobné aerosolové částice. Podle inženýra Tahera Saifa, který účinnost roušek rozsáhle testoval, ale aerosoly nejsou v přenosu zase tak důležité. Při mluvení, kašli a kýchání totiž vznikají výrazně větší částečky nesoucí virus, než jsou droboučké aerosoly. Ve studii, kterou nyní zveřejnil odborný žurnál Extreme Mechanics Letters, popsal se svým týmem, jak si různé materiály vedly.
Aerosolové částice jsou menší než pět mikrometrů, obvykle se jejich rozměry pohybují ve stovkách nanometrů. Při běžné lidské aktivitě, jakou je mluvení, zpěv, kýchání nebo kašlání, se ale uvolňují i mnohem větší částečky, některé mohou mít až jeden milimetr. A právě ty jsou největší hrozbou nákazy u chorob přenášených vzduchem: jsou tak velké, že pokud se dostanou z těla ven dostatečně rychle (hlasitým mluvením, kýchnutím…), mohou setrvačností překonat značnou vzdálenost. A současně se při pohybu vzduchem rozbíjejí na menší částečky, které pak nepadají k zemi, ale nějakou dobu vydrží se tam vznášet.
Nejdůležitější je pohodlnost
„Rouška vyrobená z materiálu, skrze který se špatně dýchá, je nejen nepohodlná, ale také může vést ke vzniku otvorů mezi ní a tváří,“ vysvětluje vědec. Když pak člověk dýchá nikoliv skrze masku, ale bokem nebo horem kolem ní, neplní už svou úlohu, protože kapénky se mohou těmito místy do okolí uvolňovat. „To je opak smyslu roušky, navíc to poskytuje lidem falešný pocit jistoty,“ varuje Saif. „Cílem našeho výzkumu bylo ukázat, že mnoho běžných materiálů spojuje pohodlnost a účinnost blokovat menší i větší kapénky,“ doplnil.
Jeho tým prověřoval tyto vlastnosti u 11 běžně používaných látek, jako vzor pak vědci použili lékařskou roušku. Zkoumaly se použité i nové kusy oblečení, povlečení, prošívané látky i roušky ušité z utěrek. Vědci vždy popisovali materiál z více hledisek – hustotu a počet vláken, pórovitost, kvalitu výroby nebo schopnost absorbovat vlhkost.
„Otestovat prodyšnost byla ta nejlehčí část výzkumu,“ popsal Saif. „Jednoduše jsme změřili množství vzduchu, které látkou prochází. Testovat schopnost látek blokovat průchod kapének, to už bylo trošku složitější,“ dodal.
Nakonec to vyřešili s pomocí inhalátoru naplněného směsí destilované vody s fluoreskujícími stonanometrovými částicemi, které byly přibližně podobně velké jako částečky nového koronaviru. Po zmáčknutí „vyfoukl“ inhalátor směs ven, podobně jako člověk – vědci ji pak zachytávali na plastové desce. S pomocí mikroskopu s vysokým rozlišením zjišťovali, jaké množství částeček prošlo, když se před inhalátor umístily různé druhy roušek, a také jaký druh jich nejčastěji tuto bariéru překonal.
Na co se přišlo
Ukázalo se, že kapénky opouštěly přístroj rychlostí přibližně 17 metrů za sekundu, což je podobné jako u reálného člověka; tam se pohybují rychlostí mezi 10 a 40 metry za sekundu, podle toho, zda jde o normální řeč, nebo explozivnější kýchnutí.
„Zjistili jsme, že všechny testované látky jsou pozoruhodně účinné v blokování stonanometrových částeček, které jsou obsažené při rychlém vydechování, jež je podobné mluvení nebo kašli, a to dokonce i když jsou jednovrstevné,“ popsal výsledky Saif.
„Pokud měly roušky dvě nebo tři vrstvy, dosahovaly i řidší látky, jako třeba ty z obyčejných triček, efektivity srovnatelné s lékařskými rouškami – a přitom si stále udržovaly srovnatelnou, nebo dokonce lepší prodyšnost,“ doplnil inženýr.