Kapesní ještírek byl praotcem dinosaurů i ptakoještěrů. Troufl si ale jen na hmyz a bezobratlé

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné a společné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným. Miniaturního dravce, který před 237 miliony let obýval záplavové oblasti dnešního jihovýchodního Madagaskaru, objevil vědecký tým ze Spojených států a Madagaskaru.

Tvor z období triasu pojmenovaný Kongonaphon kely byl dlouhý jen okolo 40 centimetrů a v kyčli vysoký asi deset centimetrů. Měl protáhlé nohy a drobné kuželovité zuby, jež naznačují, že si pochutnával právě na hmyzu nebo jiných malých bezobratlovcích.

Srovnání velikostí Kongonaphona kely (vlevo) a Herrerasaura, jednoho z prvních dinosaurů
Zdroj: phylopic.org/ Scott Hartman (CC BY 3.0) a AMNH/Frank Ippolito.

Patřil ke skupině plazů, jejíž příslušníky dnes vědci považují za poslední společné předky dinosaurů a pterosaurů, tedy létajících plazů žijících ve stejné době jako dinosauři. Pterosauři neboli ptakoještěři bývají někdy veřejností mylně zahrnováni mezi dinosaury, ve skutečnosti jsou společně s krokodýly pouze jejich sesterskou vývojovou skupinou.

Podobně jako dinosauři existovali od svrchního triasu (zhruba před 220 miliony let) až do konce křídy před 66 miliony lety.  Byli typičtí tím, že jejich křídla byla tvořena kožovitou blánou, napjatou mezi tělem a prodlouženým čtvrtým prstem.

„Na základě statistické analýzy tělesné velikosti se domníváme, že se dinosauři a pterosauři vyvinuli z tohoto miniaturního společného předka,“ uvedl paleontolog Christian Kammerer z muzea přírodních věd v americké Severní Karolíně, vedoucí autor studie otištěné ve sborníku americké akademie věd (PNAS).

Propojený příběh dinosaurů a pterosaurů

Dinosauři a pterosauři se poprvé objevili zhruba před 230 miliony let. Jeden z nejstarších známých masožravých dinosauřích druhů Herrerasaurus měřil okolo šesti metrů, jeden z primitivních pterosaurů Eudimorphodon dosahoval velikosti holuba.

Obě tyto skupiny plazů později dorostly do dnes neuvěřitelných velikostí. Například pterosaurus Quetzalcoatlus měl rozpětí křídel okolo 10,5 metru, tedy na šířku stejně jako stíhací letoun F-16. Dinosaurus Argentinosaurus měřil i s ocasem až 35 metrů.

V kontextu těchto obřích plazů se velikost společného předka, „který se vám mohl vejít do ruky“, zdá být téměř paradoxní, poznamenal Kammerer.

  • Z území Česka je známý jediný druh ptakoještěra – Cretornis hlavaci, objevený v roce 1880 u Chocně. Jednalo se zřejmě o mládě pterosaura, žijícího přibližně před 92 miliony lety. Nejspíš dosahovalo rozpětí křídel 1,5 až 1,6 metru. V dospělosti mohl mít tento létající plaz rozpětí křídel až několik metrů, nepatřil ale k největším zástupcům své čeledi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 12 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 16 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 16 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 17 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...