Kapesní ještírek byl praotcem dinosaurů i ptakoještěrů. Troufl si ale jen na hmyz a bezobratlé

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné a společné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným. Miniaturního dravce, který před 237 miliony let obýval záplavové oblasti dnešního jihovýchodního Madagaskaru, objevil vědecký tým ze Spojených států a Madagaskaru.

Tvor z období triasu pojmenovaný Kongonaphon kely byl dlouhý jen okolo 40 centimetrů a v kyčli vysoký asi deset centimetrů. Měl protáhlé nohy a drobné kuželovité zuby, jež naznačují, že si pochutnával právě na hmyzu nebo jiných malých bezobratlovcích.

Srovnání velikostí Kongonaphona kely (vlevo) a Herrerasaura, jednoho z prvních dinosaurů
Zdroj: phylopic.org/ Scott Hartman (CC BY 3.0) a AMNH/Frank Ippolito.

Patřil ke skupině plazů, jejíž příslušníky dnes vědci považují za poslední společné předky dinosaurů a pterosaurů, tedy létajících plazů žijících ve stejné době jako dinosauři. Pterosauři neboli ptakoještěři bývají někdy veřejností mylně zahrnováni mezi dinosaury, ve skutečnosti jsou společně s krokodýly pouze jejich sesterskou vývojovou skupinou.

Podobně jako dinosauři existovali od svrchního triasu (zhruba před 220 miliony let) až do konce křídy před 66 miliony lety.  Byli typičtí tím, že jejich křídla byla tvořena kožovitou blánou, napjatou mezi tělem a prodlouženým čtvrtým prstem.

„Na základě statistické analýzy tělesné velikosti se domníváme, že se dinosauři a pterosauři vyvinuli z tohoto miniaturního společného předka,“ uvedl paleontolog Christian Kammerer z muzea přírodních věd v americké Severní Karolíně, vedoucí autor studie otištěné ve sborníku americké akademie věd (PNAS).

Propojený příběh dinosaurů a pterosaurů

Dinosauři a pterosauři se poprvé objevili zhruba před 230 miliony let. Jeden z nejstarších známých masožravých dinosauřích druhů Herrerasaurus měřil okolo šesti metrů, jeden z primitivních pterosaurů Eudimorphodon dosahoval velikosti holuba.

Obě tyto skupiny plazů později dorostly do dnes neuvěřitelných velikostí. Například pterosaurus Quetzalcoatlus měl rozpětí křídel okolo 10,5 metru, tedy na šířku stejně jako stíhací letoun F-16. Dinosaurus Argentinosaurus měřil i s ocasem až 35 metrů.

V kontextu těchto obřích plazů se velikost společného předka, „který se vám mohl vejít do ruky“, zdá být téměř paradoxní, poznamenal Kammerer.

  • Z území Česka je známý jediný druh ptakoještěra – Cretornis hlavaci, objevený v roce 1880 u Chocně. Jednalo se zřejmě o mládě pterosaura, žijícího přibližně před 92 miliony lety. Nejspíš dosahovalo rozpětí křídel 1,5 až 1,6 metru. V dospělosti mohl mít tento létající plaz rozpětí křídel až několik metrů, nepatřil ale k největším zástupcům své čeledi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
před 16 hhodinami

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
před 20 hhodinami

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
včera v 09:01
Načítání...