PNAS strana 2 z 2

Kalmar peruánský je v hlubinách oceánů jedním z nejsilnějších predátorů. Tento bezobratlý lovec může měřit až metr a půl, žije v hloubce pod 450 metrů pod hladinou. Nový výzkum ukázal, jak precizní je komunikace kalmarů v oceánských hlubinách. Vědci přirovnávají jejich signalizaci k „jazyku“.

Od slonů po lvy a od kosatek po lachtany – většina samiček savců žije déle než samečci, stejně jako je to v případě lidí. Zjistila to nová studie.

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živočichů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší než zrnko rýže a před 555 miliony let si hledalo útočiště na dnech tehdejších moří.

Některé druhy mravenců se vyvíjejí směrem k větší specializaci, jak je v přírodě běžné. Ale když je toho zapotřebí, dokáží se vrátit zpět ke starší a méně specializované podobě, která jim vyhovuje více.

Že stromy žijí déle než lidé, se obecně ví. Jedním z přeborníků v dlouhověkosti je jinan dvoulaločný známý také jako ginkgo biloba, který se dožívá až tří tisíc let. Vědci nyní popsali, jak je to možné – poprvé našli mechanismus, který umožňuje stromu žít delší dobu, než jakou trvají celé civilizace.

Vědci našli v meteoritu z Austrálie nejstarší hmotu na Zemi. Některé částice jsou staré až 7,5 miliardy let, takže převyšují nejen stáří Země, ale i Sluneční soustavy. Meteorit dopadl do Austrálie v 60. letech minulého století. Prvenství ve stáří pak patří zrnkům hvězdného prachu ukrytým v kosmickém tělese, uvedl s odkazem na studii v nejnovějším čísle odborného časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) server BBC.

Už delší dobu se mezi vědci spekuluje o evolučním smyslu menopauzy. Ztrátu schopnosti rozmnožovat se mají jen lidé, kosatky a několik dalších kytovců. Právě výzkum kosatek vrhá nové světlo na roli menopauzy i u lidí.

Geneticky upravená kukuřice má větší listy a lépe nakládá s dusíkem. Díky úpravě jednoho genu může být úroda až o 10 procent vyšší.

Výpary z takzvaných e-cigaret můžou u myší vyvolávat rakovinu plic. Potvrdil to výzkum, který v říjnu publikoval odborný časopis Proceedings of National Academy of Sciences (PNAS). Podle vědců je ale potřeba ještě dalších výzkumů k tomu, aby se dalo určit, zda tento účinek může mít takzvané vapování i na lidi.