Většina samiček savců žije déle než samečci, zjistila nová studie

Od slonů po lvy a od kosatek po lachtany – většina samiček savců žije déle než samečci, stejně jako je to v případě lidí. Zjistila to nová studie.

Vědci prozkoumali 101 druhů volně žijících savců na 134 různých místech a zjistili, že samice žily déle než samci v 60 procentech případů. Co vědce obzvlášť překvapilo, byla skutečnost, o kolik déle se samičky dožívají – průměrně měly život delší o 18,6 procenta než samečci.

U lidí se ženy dožívají o 7,8 procenta delšího věku než muži, dodala studie, kterou v pondělí zveřejnil odborný list Proceedings of the National Academy Of Sciences.

U druhů, kde déle žijí samci – například u koní, některých druhů netopýrů či u králíků – byl rozdíl v délce života podstatně menší, uvedl Jean-François Lemaître, autor studie z Francouzského národního střediska pro vědecký výzkum.

Proč samci žijí kratší dobu?

Lemaître dodal, že tato studie je zatím nejobsáhlejším pohledem na danou problematiku, i když vědci nemohli zahrnout mnoho druhů malých hlodavců, o nichž neexistuje dostatek údajů z volné přírody.

Pokud jde o příčiny rozdílu v délce života mezi jednotlivými pohlavími, existuje řada teorií. Podle nové studie rozdíly v samčí a samičí dlouhověkosti vytváří prostředí, ve kterém zvířata žijí, a také role při reprodukci.

Samci u některých druhů dorůstají větší velikosti a mají takové rysy, jako velké paroží, které si mohou vybrat „fyziologickou cenu“ a ovlivnit to, jak reagují na ekologické faktory, jako jsou například patogeny, uvedl Lemaître.

Podle jiné teorie mohou mít dvě kopie stejného pohlavního chromozomu ochranný vliv. U savců mají samičky dva chromozomy X, zatímco samci jen jeden. U ptačích druhů, kde samci často žijí déle než samičky, je to naopak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 1 hhodinou

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 2 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 4 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 6 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.