Kalmaři v mořských hlubinách využívají složitý „jazyk“ založený na světelných signálech

Kalmar peruánský je v hlubinách oceánů jedním z nejsilnějších predátorů. Tento bezobratlý lovec může měřit až metr a půl, žije v hloubce pod 450 metrů pod hladinou. Nový výzkum ukázal, jak precizní je komunikace kalmarů v oceánských hlubinách. Vědci přirovnávají jejich signalizaci k „jazyku“.

Tato velmi inteligentní zvířata sice žijí v téměř úplně tmě, přesto se dokážou pohybovat velmi koordinovaně ve skupině. Přitom se vyhýbají srážkám i pokusům, že by se více kusů vrhlo na jednu kořist.

Vědci nikdy neviděli, že by se srazili nebo se k potravě pokoušelo dostat ve zmatku více kalmarů najednou. Nebylo však jasné, jak to dokážou.

Tito tvorové mají kůži plnou bioluminescenčních orgánů. Využívají je k tomu, aby vysílali výboje červeného a bílého světla. Mořští biologové už delší dobu spekulovali, že tato světla kalmaři využívají pro skupinovou komunikaci, ale nedokázali popsat, jak by to mělo fungovat.

Kalmar peruánský
Zdroj: MBARI

Nyní se jim to podařilo, popsali to v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci tvrdí, že komunikační schopnost kalmarů je neobyčejná; dokážou si neobvyklým způsobem předávat značně komplexní zprávy. Je to podle nich vysvětlením, jak dokážou nejen kalmaři, ale zřejmě i další druhy hlavonožců fungovat v hlubinách jako hejna. Většina jiných tvorů, kteří se v tomto prostředí vyskytují, jsou právě kvůli nemožnosti komunikace individualisté.

Světelná signalizace v hlubinách

Mořští biologové tvrdí, že kalmaři jsou schopni vyměňovat si informace o predátorech, blízkosti potravy i to, kdo se nasytí jako první. Autoři práce Benjamin Burford a Bruce Robison zatím nedokázali tento vizuální „jazyk“ rozluštit, jen prokázali, že kalmaři mají kapacitu na takovou komunikaci a také že tomu odpovídá některé jejich chování.

„Před tímto výzkumem jsme věděli, že mnoho tvorů v hlubinách oceánů používá orgány vytvářející světlo, aby se navzájem rozeznali nebo aby přilákali partnery,“ uvedli autoři výzkumu pro web Gizmodo. „V těchto případech to byly ale jen velmi jednoduché informace, jako je druh zvířete nebo jeho pohlaví. Ale po roce 2000 jsme díky dálkově ovládaným miniponorkám začali poznávat, že někteří hlavonožci žijící v hlubinách mají velkou schopnost měnit pigmenty na svém těle díky specializovaným buňkám,“ dodal vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 14 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 16 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...