Archeologové našli v Turecku pozůstatky muže a psa, které zabila starověká tsunami

Archeologové objevili na tureckém pobřeží pozůstatky muže se psem, které před asi 3600 lety připravila o život vlna tsunami. Způsobila ji slavná erupce sopky Théra, která patří v dějinách k těm vůbec nejničivějším.

Kolem roku 1620 před naším letopočtem se odehrála jedna z největších katastrof ve Středozemním moři: vybuchla sopka Théra na ostrově Santorini, která měla takovou sílu, že většinu ostrova zničila. Mnohem rozsáhlejší dopady ale tato erupce měla na zbytek Středomoří – ty postihly většinu tehdejších civilizací.

Většina oblastí byla zasypána popelem, ještě horší ale byla vlna tsunami, kterou katastrofa způsobila – zaplavila rozsáhlá území na pobřeží a zřejmě byla jednou z inspirací pro vyprávění o potopě světa, nebo dokonce zániku Atlantidy, jež řada kultur v tomto regionu znala.

Řecké Santorini
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/Iurii Andrieiev

A také zabila muže a jeho psa v místě dnešního Turecka, popsali vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Příběh jedné osady

Podle tohoto článku byly dvě kostry nalezeny v osadě Çeşme-Bağlararası, která leží na tureckém středomořském pobřeží. Byla prokazatelně obývaná nejméně od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem, jak dokazují bronzové artefakty, které zde vědci našli už při dřívějších průzkumech.

Nově odkryté části ale skrývaly něco ještě zajímavějšího – sopečný popel, podle archeologů odpovídající době, kdy došlo k erupci Théry.

„Dopad této erupce a tsunami, které vyvolala, byly mnohem silnější a zasáhly více oblastí, než se dosud předpokládalo,“ popsali autoři studie. „Çeşme-Bağlararası je nejsevernější dosud prozkoumanou lokalitou s nánosy vzniklými z tsunami a je jedinečná tím, že se jedná o lokalitu s velmi zřetelnými kulturními a obchodními námořními kontakty s minojským světem,“ doplňují vědci z mezinárodního týmu, který na objevu pracoval.

Kromě sopečného popela se totiž na místě objevily i důkazy o tom, že sem masivně proniklo moře. Vedle koster muže a psa se našly zbytky velkého množství mořských organismů, zejména mušlí a ježovek. O síle vlny zase svědčí zbytek domu, jehož zeď byla probořená směrem ven a uvnitř stavby se našly bahnité usazeniny – vypadá to, že voda plná bahna dům zaplavila a pak provalila zdi.

Další analýzy ukázaly, že voda se do osady dostala velmi pravděpodobně jen z jednoho směru, to opět naznačuje tsunami.

Osud neznámého

Archeologové zatím nejsou schopní lépe rekonstruovat příběh muže a jeho psa. Je sice jisté, že šlo o mladého zdravého muže v plné síle, ale nepovedlo se najít příčinu jeho smrti – mohl se utopit, nebo udusit bahnem, ale také ho mohla zabít roztříštěná lebka.

Zatím vše naznačuje tomu, že oba zemřeli při tsunami, ale to lépe prokáže datace – ta by se měla uskutečnit v první polovině letošního roku. Pokud se to potvrdí, bude to teprve druhá přímá oběť erupce Théry, kterou věda zná – tou první byla kostra ze Santorini nalezená na konci 19. století.

Obecně se zatím našlo v Turecku jen velmi málo důkazů o tsunami spojené s erupcí Théry, tato lokalita by tedy mohla naznačit, kde hledat další – vědci doufají, že by mohli lépe rekonstruovat, co se tehdy stalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 7 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 14 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 17 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 20 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...