Archeologové našli v Turecku pozůstatky muže a psa, které zabila starověká tsunami

Archeologové objevili na tureckém pobřeží pozůstatky muže se psem, které před asi 3600 lety připravila o život vlna tsunami. Způsobila ji slavná erupce sopky Théra, která patří v dějinách k těm vůbec nejničivějším.

Kolem roku 1620 před naším letopočtem se odehrála jedna z největších katastrof ve Středozemním moři: vybuchla sopka Théra na ostrově Santorini, která měla takovou sílu, že většinu ostrova zničila. Mnohem rozsáhlejší dopady ale tato erupce měla na zbytek Středomoří – ty postihly většinu tehdejších civilizací.

Většina oblastí byla zasypána popelem, ještě horší ale byla vlna tsunami, kterou katastrofa způsobila – zaplavila rozsáhlá území na pobřeží a zřejmě byla jednou z inspirací pro vyprávění o potopě světa, nebo dokonce zániku Atlantidy, jež řada kultur v tomto regionu znala.

Řecké Santorini
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/Iurii Andrieiev

A také zabila muže a jeho psa v místě dnešního Turecka, popsali vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Příběh jedné osady

Podle tohoto článku byly dvě kostry nalezeny v osadě Çeşme-Bağlararası, která leží na tureckém středomořském pobřeží. Byla prokazatelně obývaná nejméně od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem, jak dokazují bronzové artefakty, které zde vědci našli už při dřívějších průzkumech.

Nově odkryté části ale skrývaly něco ještě zajímavějšího – sopečný popel, podle archeologů odpovídající době, kdy došlo k erupci Théry.

„Dopad této erupce a tsunami, které vyvolala, byly mnohem silnější a zasáhly více oblastí, než se dosud předpokládalo,“ popsali autoři studie. „Çeşme-Bağlararası je nejsevernější dosud prozkoumanou lokalitou s nánosy vzniklými z tsunami a je jedinečná tím, že se jedná o lokalitu s velmi zřetelnými kulturními a obchodními námořními kontakty s minojským světem,“ doplňují vědci z mezinárodního týmu, který na objevu pracoval.

Kromě sopečného popela se totiž na místě objevily i důkazy o tom, že sem masivně proniklo moře. Vedle koster muže a psa se našly zbytky velkého množství mořských organismů, zejména mušlí a ježovek. O síle vlny zase svědčí zbytek domu, jehož zeď byla probořená směrem ven a uvnitř stavby se našly bahnité usazeniny – vypadá to, že voda plná bahna dům zaplavila a pak provalila zdi.

Další analýzy ukázaly, že voda se do osady dostala velmi pravděpodobně jen z jednoho směru, to opět naznačuje tsunami.

Osud neznámého

Archeologové zatím nejsou schopní lépe rekonstruovat příběh muže a jeho psa. Je sice jisté, že šlo o mladého zdravého muže v plné síle, ale nepovedlo se najít příčinu jeho smrti – mohl se utopit, nebo udusit bahnem, ale také ho mohla zabít roztříštěná lebka.

Zatím vše naznačuje tomu, že oba zemřeli při tsunami, ale to lépe prokáže datace – ta by se měla uskutečnit v první polovině letošního roku. Pokud se to potvrdí, bude to teprve druhá přímá oběť erupce Théry, kterou věda zná – tou první byla kostra ze Santorini nalezená na konci 19. století.

Obecně se zatím našlo v Turecku jen velmi málo důkazů o tsunami spojené s erupcí Théry, tato lokalita by tedy mohla naznačit, kde hledat další – vědci doufají, že by mohli lépe rekonstruovat, co se tehdy stalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 10 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 14 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 15 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
27. 4. 2026
Načítání...