Tání ledového příkrovu v Arktidě způsobené globálními změnami klimatu umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží díky novým námořním trasám vliv Ruska. Podle studie vědců z americké Brownovy univerzity a univerzity v Maine budou nákladní lodě moci díky odlednění využívat kratší, a tedy přímější trasy, což sníží emise.
Odborníci zdůraznili, že tání ledu je rozhodně špatnou zprávou pro klima i ekosystémy, nové možnosti v dopravě ale mohou rychle změnit současný stav, kdy severní mořskou cestu z větší části kontroluje Rusko.
Studie zveřejněná v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) pracuje s předpokladem, že Arktida bude kolem roku 2035 v letních měsících téměř leduprostá. Přesně to totiž předpokládají vědecké modely Mezivládního klimatické panelu.
Další odledňování pak do roku 2065 výrazně zvýší možnosti lodní navigace v arktických mezinárodních vodách, takže plavidla už nebudou muset využívat ruskou severní mořskou cestu.
Dobrá zpráva mezi špatnými
„Neexistuje scénář, v němž by tání ledu v Arktidě představovalo dobrou zprávu. Ale politováníhodnou skutečností je, že led už nyní ustupuje, otevírají se nové cesty a my musíme kriticky zvážit, jaké to má právní, ekologické a geopolitické souvislosti,“ uvedla šéfka výzkumného týmu Amanda Lynchová.
Arktické lodní cesty jsou o třicet až padesát procent kratší než plavby, při nichž se využívá Suezský a Panamský průplav, a lodě tak zkrátí cestu o 14 až dvacet dní. Znamená to podstatnou úsporu nákladů, paliva i snížení emisí až o čtvrtinu.
Rusko z tání profitovalo
Na Rusko připadá více než 24 tisíc kilometrů pobřeží Severního ledového oceánu. V důsledku antropogenní změny klimatu se mořský led nejrychleji stahuje právě od jeho pobřeží. To podle autorů studie umožnilo rozšíření ruského vlivu v Arktidě.
Družice od roku 2000 zaznamenaly novou infrastrukturu o rozloze stovek kilometrů čtverečních, která je spojená s těžbou ropy a zemního plynu, důlní činností, rybolovem i vojenskými aktivitami.
