Oceány začnou uvolňovat do vzduchu freony, které poškozují ozonovou vrstvu

Světové oceány jsou obrovským úložištěm nejrůznějších plynů včetně látek známých jako freony neboli CFC. O nich se dlouhodobě ví, že mohou poškozovat ozonovou vrstvu. Za normálních okolností oceány tyto látky vstřebávají z atmosféry a stahují je do hlubin, kde mohou zůstat izolované, a tedy neškodné po celá staletí.

Měření koncentrace těchto látek bylo dlouhá léta využívané pro sledování mořských proudů, ale jejich vliv na atmosféru byl zanedbatelný. Vědci z MIT teď ale zjistili, že pohyb nejméně jednoho druhu CFC známého jako CFC-11 ve skutečnosti na atmosféru dopad má. Ve studii, která vyšla v žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, také popsali, že oceány ztratí svou tradiční roli pohlcovače této chemikálie.

Z výzkumu vyplývá, že kolem roku 2075 budou oceány vypouštět zpět do atmosféry více CFC-11, než absorbují, a do roku 2130 vypustí značné množství chemikálie. S rostoucí změnou klimatu dojde k tomuto posunu přibližně o 10 let dříve. Emise CFC-11 z oceánu prodlouží průměrnou dobu setrvání chemické látky v atmosféře o pět let, což může mít dopad na budoucí odhady emisí CFC-11.

Nové výsledky jsou nejen pohledem do budoucnosti, ale současně mohou již nyní vědcům a politikům pomoci lépe určit budoucí zdroje této chemické látky, která je nyní podle Montrealského protokolu celosvětově zakázána.

„V první polovině 22. století už bude příliv CDF-11 z oceánu tak velký, že by to mohlo vypadat, jako by někdo porušoval Montrealský protokol,“ uvedla spoluautorka studie Susan Solomonová z MIT. „Je to zajímavá předpověď a doufejme, že pomůže budoucím výzkumníkům vyhnout se zmatkům ohledně toho, co se děje,“ dodává.

Nebezpečné CFC-11

CFC-11 je chemická látka, která se běžně používala k výrobě chladiv a izolačních pěn. Při vypuštění do atmosféry tato látka spustí řetězovou reakci, která nakonec zničí ozonovou vrstvu, jež chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. Od roku 2010 byly výroba a používání CFC-11 na celém světě postupně zastaveny v rámci Montrealského protokolu.

Od tohoto zákazu množství CFC-11 v atmosféře neustále klesá; vědci odhadují, že právě oceán absorboval asi 5 až 10 procent všech těchto emisí. „Nějakou dobu byly lidské emise tak velké, že to, co se dostávalo do oceánu, bylo považováno za zanedbatelné,“ popisuje Solomon. „Když se teď snažíme zbavit se lidských emisí, zjišťujeme, že už nemůžeme úplně ignorovat, co oceán dělá,“ dodává.

Další problém je, že celý proces urychluje změna klimatu. Obecně totiž platí, že chladnější oceán absorbuje více CFC. „Když změna klimatu ohřeje oceán, stává se z něj slabší rezervoár a také z něj rychleji unikne plyn,“ vysvětlují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 28 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...