Světové oceány jsou obrovským úložištěm nejrůznějších plynů včetně látek známých jako freony neboli CFC. O nich se dlouhodobě ví, že mohou poškozovat ozonovou vrstvu. Za normálních okolností oceány tyto látky vstřebávají z atmosféry a stahují je do hlubin, kde mohou zůstat izolované, a tedy neškodné po celá staletí.
Měření koncentrace těchto látek bylo dlouhá léta využívané pro sledování mořských proudů, ale jejich vliv na atmosféru byl zanedbatelný. Vědci z MIT teď ale zjistili, že pohyb nejméně jednoho druhu CFC známého jako CFC-11 ve skutečnosti na atmosféru dopad má. Ve studii, která vyšla v žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, také popsali, že oceány ztratí svou tradiční roli pohlcovače této chemikálie.
Z výzkumu vyplývá, že kolem roku 2075 budou oceány vypouštět zpět do atmosféry více CFC-11, než absorbují, a do roku 2130 vypustí značné množství chemikálie. S rostoucí změnou klimatu dojde k tomuto posunu přibližně o 10 let dříve. Emise CFC-11 z oceánu prodlouží průměrnou dobu setrvání chemické látky v atmosféře o pět let, což může mít dopad na budoucí odhady emisí CFC-11.
Nové výsledky jsou nejen pohledem do budoucnosti, ale současně mohou již nyní vědcům a politikům pomoci lépe určit budoucí zdroje této chemické látky, která je nyní podle Montrealského protokolu celosvětově zakázána.
„V první polovině 22. století už bude příliv CDF-11 z oceánu tak velký, že by to mohlo vypadat, jako by někdo porušoval Montrealský protokol,“ uvedla spoluautorka studie Susan Solomonová z MIT. „Je to zajímavá předpověď a doufejme, že pomůže budoucím výzkumníkům vyhnout se zmatkům ohledně toho, co se děje,“ dodává.
Nebezpečné CFC-11
CFC-11 je chemická látka, která se běžně používala k výrobě chladiv a izolačních pěn. Při vypuštění do atmosféry tato látka spustí řetězovou reakci, která nakonec zničí ozonovou vrstvu, jež chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. Od roku 2010 byly výroba a používání CFC-11 na celém světě postupně zastaveny v rámci Montrealského protokolu.
Od tohoto zákazu množství CFC-11 v atmosféře neustále klesá; vědci odhadují, že právě oceán absorboval asi 5 až 10 procent všech těchto emisí. „Nějakou dobu byly lidské emise tak velké, že to, co se dostávalo do oceánu, bylo považováno za zanedbatelné,“ popisuje Solomon. „Když se teď snažíme zbavit se lidských emisí, zjišťujeme, že už nemůžeme úplně ignorovat, co oceán dělá,“ dodává.
Další problém je, že celý proces urychluje změna klimatu. Obecně totiž platí, že chladnější oceán absorbuje více CFC. „Když změna klimatu ohřeje oceán, stává se z něj slabší rezervoár a také z něj rychleji unikne plyn,“ vysvětlují vědci.
