Oceány začnou uvolňovat do vzduchu freony, které poškozují ozonovou vrstvu

Světové oceány jsou obrovským úložištěm nejrůznějších plynů včetně látek známých jako freony neboli CFC. O nich se dlouhodobě ví, že mohou poškozovat ozonovou vrstvu. Za normálních okolností oceány tyto látky vstřebávají z atmosféry a stahují je do hlubin, kde mohou zůstat izolované, a tedy neškodné po celá staletí.

Měření koncentrace těchto látek bylo dlouhá léta využívané pro sledování mořských proudů, ale jejich vliv na atmosféru byl zanedbatelný. Vědci z MIT teď ale zjistili, že pohyb nejméně jednoho druhu CFC známého jako CFC-11 ve skutečnosti na atmosféru dopad má. Ve studii, která vyšla v žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, také popsali, že oceány ztratí svou tradiční roli pohlcovače této chemikálie.

Z výzkumu vyplývá, že kolem roku 2075 budou oceány vypouštět zpět do atmosféry více CFC-11, než absorbují, a do roku 2130 vypustí značné množství chemikálie. S rostoucí změnou klimatu dojde k tomuto posunu přibližně o 10 let dříve. Emise CFC-11 z oceánu prodlouží průměrnou dobu setrvání chemické látky v atmosféře o pět let, což může mít dopad na budoucí odhady emisí CFC-11.

Nové výsledky jsou nejen pohledem do budoucnosti, ale současně mohou již nyní vědcům a politikům pomoci lépe určit budoucí zdroje této chemické látky, která je nyní podle Montrealského protokolu celosvětově zakázána.

„V první polovině 22. století už bude příliv CDF-11 z oceánu tak velký, že by to mohlo vypadat, jako by někdo porušoval Montrealský protokol,“ uvedla spoluautorka studie Susan Solomonová z MIT. „Je to zajímavá předpověď a doufejme, že pomůže budoucím výzkumníkům vyhnout se zmatkům ohledně toho, co se děje,“ dodává.

Nebezpečné CFC-11

CFC-11 je chemická látka, která se běžně používala k výrobě chladiv a izolačních pěn. Při vypuštění do atmosféry tato látka spustí řetězovou reakci, která nakonec zničí ozonovou vrstvu, jež chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. Od roku 2010 byly výroba a používání CFC-11 na celém světě postupně zastaveny v rámci Montrealského protokolu.

Od tohoto zákazu množství CFC-11 v atmosféře neustále klesá; vědci odhadují, že právě oceán absorboval asi 5 až 10 procent všech těchto emisí. „Nějakou dobu byly lidské emise tak velké, že to, co se dostávalo do oceánu, bylo považováno za zanedbatelné,“ popisuje Solomon. „Když se teď snažíme zbavit se lidských emisí, zjišťujeme, že už nemůžeme úplně ignorovat, co oceán dělá,“ dodává.

Další problém je, že celý proces urychluje změna klimatu. Obecně totiž platí, že chladnější oceán absorbuje více CFC. „Když změna klimatu ohřeje oceán, stává se z něj slabší rezervoár a také z něj rychleji unikne plyn,“ vysvětlují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...