Oceány začnou uvolňovat do vzduchu freony, které poškozují ozonovou vrstvu

Světové oceány jsou obrovským úložištěm nejrůznějších plynů včetně látek známých jako freony neboli CFC. O nich se dlouhodobě ví, že mohou poškozovat ozonovou vrstvu. Za normálních okolností oceány tyto látky vstřebávají z atmosféry a stahují je do hlubin, kde mohou zůstat izolované, a tedy neškodné po celá staletí.

Měření koncentrace těchto látek bylo dlouhá léta využívané pro sledování mořských proudů, ale jejich vliv na atmosféru byl zanedbatelný. Vědci z MIT teď ale zjistili, že pohyb nejméně jednoho druhu CFC známého jako CFC-11 ve skutečnosti na atmosféru dopad má. Ve studii, která vyšla v žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences, také popsali, že oceány ztratí svou tradiční roli pohlcovače této chemikálie.

Z výzkumu vyplývá, že kolem roku 2075 budou oceány vypouštět zpět do atmosféry více CFC-11, než absorbují, a do roku 2130 vypustí značné množství chemikálie. S rostoucí změnou klimatu dojde k tomuto posunu přibližně o 10 let dříve. Emise CFC-11 z oceánu prodlouží průměrnou dobu setrvání chemické látky v atmosféře o pět let, což může mít dopad na budoucí odhady emisí CFC-11.

Nové výsledky jsou nejen pohledem do budoucnosti, ale současně mohou již nyní vědcům a politikům pomoci lépe určit budoucí zdroje této chemické látky, která je nyní podle Montrealského protokolu celosvětově zakázána.

„V první polovině 22. století už bude příliv CDF-11 z oceánu tak velký, že by to mohlo vypadat, jako by někdo porušoval Montrealský protokol,“ uvedla spoluautorka studie Susan Solomonová z MIT. „Je to zajímavá předpověď a doufejme, že pomůže budoucím výzkumníkům vyhnout se zmatkům ohledně toho, co se děje,“ dodává.

Nebezpečné CFC-11

CFC-11 je chemická látka, která se běžně používala k výrobě chladiv a izolačních pěn. Při vypuštění do atmosféry tato látka spustí řetězovou reakci, která nakonec zničí ozonovou vrstvu, jež chrání Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením. Od roku 2010 byly výroba a používání CFC-11 na celém světě postupně zastaveny v rámci Montrealského protokolu.

Od tohoto zákazu množství CFC-11 v atmosféře neustále klesá; vědci odhadují, že právě oceán absorboval asi 5 až 10 procent všech těchto emisí. „Nějakou dobu byly lidské emise tak velké, že to, co se dostávalo do oceánu, bylo považováno za zanedbatelné,“ popisuje Solomon. „Když se teď snažíme zbavit se lidských emisí, zjišťujeme, že už nemůžeme úplně ignorovat, co oceán dělá,“ dodává.

Další problém je, že celý proces urychluje změna klimatu. Obecně totiž platí, že chladnější oceán absorbuje více CFC. „Když změna klimatu ohřeje oceán, stává se z něj slabší rezervoár a také z něj rychleji unikne plyn,“ vysvětlují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 9 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 19 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...