Experimentální vakcína by mohla poskytnout univerzální ochranu proti budoucím variantám covidu, ale i dalším koronavirům – tedy jak smrtícím virům SARS a MERS, ale možná i těm, které jsou zodpovědné za běžné nachlazení, a dokonce také vůči dalším koronavirům, které by se mohly v budoucnu na člověka přenést ze zvířat. A navíc má být levná – podle vědců bude stát méně než jeden dolar za dávku.
Vzniká univerzální vakcína proti všem koronavirům. První výsledky jsou slibné
Připravovaná vakcína se zaměřuje na část proteinu, který je jednak velmi běžný u většiny koronavirů, ale navíc je vysoce odolný vůči mutacím. Teoretická část výzkumu je už dokončená a probíhají také první testy na zvířatech, navíc úspěšně.
Vakcína ve studiích na zvířatech chránila prasata před dvěma onemocněními způsobenými dvěma druhy koronavirů: covidem-19 a virem epizootického průjmu prasat (PEDV). Autoři očkování tyto výsledky popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Oba tyto koronaviry „spolu souvisí, ale jsou to jen vzdálení bratranci,“ uvedl profesor Steven Zeichner z Virginské univerzity v Charlottesville, který se výzkumu zúčastnil. „Z toho vyplývá, že pokud by vakcína dokázala ochránit prase proti PEDV, je dost pravděpodobné, že by mohla poskytnout širokou ochranu proti mnoha různým variantám covidu,“ vysvětluje.
Tyto výsledky představují „velkou příležitost k vývoji univerzálních vakcín proti koronaviru,“ řekl Amesh Adalja z baltimorského Centra zdravotní bezpečnosti Johnse Hopkinse.
„Jiné koronaviry způsobují přibližně pětadvacet procent našich běžných nachlazení a jsou také hlavními hrozbami nově se objevujících infekčních onemocnění,“ popsal Adalja. „Možnost smést ze stolu koronaviry jako biologickou hrozbu by byla velkou výhodou a univerzální vakcína by byla nejlepším prostředkem, jak toho dosáhnout.“
Cena není všechno, ale…
Další výhodou nové vakcíny jsou náklady na její výrobu – jsou totiž extrémně nízké.
Experimentální vakcína je založena na geneticky modifikovaných bakteriích, které mohou být sériově vyráběny za zlomek ceny v současnosti schválených vakcín proti covidu-19, uvedl Zeichner.
Dnes používané vakcíny na principu mRNA stojí přibližně deset dolarů za dávku, což je cena, která je pro rozvojové země příliš vysoká. Ale například vakcíny proti choleře a černému kašli, které jsou vytvořené právě na bázi bakterií, se dají připravit ve velkém množství levně.
Profesor Zeichner uvedl pro agenturu AP, že jihokorejská společnost vyrobila šest milionů dávek vakcíny proti choleře za jeden rok za cenu nižší než jeden dolar za dávku, a to v jedné stolitrové nádobě. Nádrž o objemu patnáct set litrů (tedy podobně velká těm v pivovaru) by mohla exponenciálně zvýšit produkci a náklady na jednu dávku ještě snížit.
„Kdybyste měli třeba čtyři, brzy získáte dostatek vakcíny, abyste očkovali každého na světě,“ dodal vědec.
Zaútočit na podstatu
Zeichner a jeho kolegové navrhli vakcínu tak, aby útočila na části proteinu koronavirů, která je v podstatě univerzální. Všechny současné vakcíny proti covidu míří na jinou část – na takzvaný hrotový protein, jímž virus proniká do buňky. Jenže ten se dokáže poměrně rychle měnit, jak ukázal vznik nejrůznějších nových variant.
„Ve všech sekvencích, které byly dosud získány pro SARS-CoV-2, se tato oblast proteinu vůbec nezměnila,“ řekl Zeichner. „Pokud se zatím neprojevily žádné změny, pak je nepravděpodobné, že by se začaly projevovat v budoucnu.“
Pokud se nový cíl ukáže jako účinný v následném výzkumu, mohly by ho společnosti s vakcínami proti covidu, které jsou již na trhu, snadno začlenit do potenciálních budoucích dávek, které budou sloužit jako tzv. posilovací.
Dva různé přístupy
Současné vakcíny fungují tak, že vlastně oklamou lidské buňky: vytvoří částečné verze hrotového proteinu, imunitní systém na něj reaguje a pak buduje komplexní obranný systém pro další setkání s tímto virem.
Vakcíny od společností Pfizer/BioNTech a Moderna toho dosahují zavedením genetické informace přímo do buněk prostřednictvím mRNA, zatímco vakcíny od společností Johnson & Johnson a AstraZeneca používají k infekci buněk neškodný adenovirus.
Oba typy vakcíny „se ve skutečnosti musí dostat do buněk a pak naučit buňky, aby vytvořily antigeny vakcíny,“ vysvětlil Zeichner. Experimentální vakcína zkouší ještě jiný směr. Její autoři geneticky upraví bakterie E. coli tak, že odstraní části, které lidem způsobují nevolnost, a přidají proteinový terč koronaviru na povrch bakterie.
Bakterie se pak usmrtí a vstříknou do člověka nebo zvířete, kde je imunitní systém rozpozná jako vetřelce a vytvoří obranu. Bakterie sama podněcuje imunitní reakci. „Jediné, co k tomu potřebujete, je vzít si bakterie, vypěstovat je a pak je inaktivovat trochou formaldehydu, a to je vaše vakcína,“ řekl Zeichner.
Takové vakcíny na bázi bakterií – nazývané usmrcené celobuněčné vakcíny – existují už celé století a vyžadují pouze chlazení, takže se dají mnohem snáze přepravovat než hluboce zmrazené mRNA vakcíny.
Experimentální vakcína sice vypadá nadějně, ale oproti současné generaci očkování má řadu slabin. Například nedokázala v experimentech ochránit prasata před nákazou, ale pouze před vznikem závažných příznaků.
