Výzkum odhalil, jak i malé množství insekticidů likviduje užitečný hmyz

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Studie, která vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukázala, že už nízké dávky imidaklopridu vyvolávají u hmyzu neurodegeneraci a narušují životně důležité funkce celého těla, včetně zraku, pohybu nebo imunitního systému. Přírodovědci to popsali u modelového organismu, mouchy octomilky, ale týká se to s velkou pravděpodobností i mnoha dalších druhů.

Po celém světě rychle ubývá hmyzích populací a současně se intenzivně používají insekticidy, u nichž existuje podezření, že v tom hrají klíčovou roli. Tato studie přišla s rozsáhlými důkazy, že tato souvislost není jen náhodná: i malé dávky insekticidů totiž snižují schopnost hmyzu přežít, a to i toho, který nepatří mezi škůdce.

„Náš výzkum jsme sice provedli jen na jednom insekticidu, ale existují důkazy, že i jiné insekticidy způsobují oxidační stres, takže mohou mít velmi podobné důsledky,“ komentoval výsledky práce profesor Philip Batterham z univerzity v Melbourne.

„Naše výsledky zdůrazňují, jak velký je význam lepšího pochopení mechanismů insekticidů, zejména na prospěšný hmyz. Bez dalšího výzkumu totiž nebudeme vědět, jestli jsou jiné insekticidy bezpečnější,“ uvedl Batterham.

Evropská unie už využívání imidaklopridu v zemědělství zakázala kvůli obavám z dopadů na včely. Přesto zůstává jedním z nejprodávanějších insekticidů na světě. Napadá centrální nervovou soustavu hmyzu, což má za následek ochrnutí hmyzu a jeho následnou smrt.

Jak výzkum probíhal

Vědci ke svým závěrům došli studiem účinků imidaklopridu na larvy octomilek. V praxi se tento insekticid obvykle používá v koncentraci až 2800 částic na milion (ppm). V laboratoři ale vědci testovali mnohem nižší dávky, přičemž zjistili, že už velmi nízká dávka 2,5 ppm stačí k tomu, aby se pohyb larev mušek po pouhých dvou hodinách od vystavení snížil o 50 procent. „A to je pro nás důkaz, že insekticid měl vliv na funkci mozku,“ řekl doktor Felipe Martelli, který se na studii podílel.

Výzkumníci také testovali insekticid na dospělých mouchách. Zjistili, že mouchy vystavené velmi nízkým dávkám (4 ppm) během 25 dnů osleply a objevily se u nich pohybové problémy, které ovlivnily jejich schopnost lézt. To je příznakem neurodegenerace v jiných částech mozku.

„Řada studií prokázala, že nízké dávky insekticidů mohou ovlivnit chování hmyzu. Neodhalily ale, jak insekticidy vyvolávají změny na buněčné a molekulární úrovni,“ dodal Martelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 9 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 15 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 15 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 16 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 18 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...