Výzkum odhalil, jak i malé množství insekticidů likviduje užitečný hmyz

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Studie, která vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukázala, že už nízké dávky imidaklopridu vyvolávají u hmyzu neurodegeneraci a narušují životně důležité funkce celého těla, včetně zraku, pohybu nebo imunitního systému. Přírodovědci to popsali u modelového organismu, mouchy octomilky, ale týká se to s velkou pravděpodobností i mnoha dalších druhů.

Po celém světě rychle ubývá hmyzích populací a současně se intenzivně používají insekticidy, u nichž existuje podezření, že v tom hrají klíčovou roli. Tato studie přišla s rozsáhlými důkazy, že tato souvislost není jen náhodná: i malé dávky insekticidů totiž snižují schopnost hmyzu přežít, a to i toho, který nepatří mezi škůdce.

„Náš výzkum jsme sice provedli jen na jednom insekticidu, ale existují důkazy, že i jiné insekticidy způsobují oxidační stres, takže mohou mít velmi podobné důsledky,“ komentoval výsledky práce profesor Philip Batterham z univerzity v Melbourne.

„Naše výsledky zdůrazňují, jak velký je význam lepšího pochopení mechanismů insekticidů, zejména na prospěšný hmyz. Bez dalšího výzkumu totiž nebudeme vědět, jestli jsou jiné insekticidy bezpečnější,“ uvedl Batterham.

Evropská unie už využívání imidaklopridu v zemědělství zakázala kvůli obavám z dopadů na včely. Přesto zůstává jedním z nejprodávanějších insekticidů na světě. Napadá centrální nervovou soustavu hmyzu, což má za následek ochrnutí hmyzu a jeho následnou smrt.

Jak výzkum probíhal

Vědci ke svým závěrům došli studiem účinků imidaklopridu na larvy octomilek. V praxi se tento insekticid obvykle používá v koncentraci až 2800 částic na milion (ppm). V laboratoři ale vědci testovali mnohem nižší dávky, přičemž zjistili, že už velmi nízká dávka 2,5 ppm stačí k tomu, aby se pohyb larev mušek po pouhých dvou hodinách od vystavení snížil o 50 procent. „A to je pro nás důkaz, že insekticid měl vliv na funkci mozku,“ řekl doktor Felipe Martelli, který se na studii podílel.

Výzkumníci také testovali insekticid na dospělých mouchách. Zjistili, že mouchy vystavené velmi nízkým dávkám (4 ppm) během 25 dnů osleply a objevily se u nich pohybové problémy, které ovlivnily jejich schopnost lézt. To je příznakem neurodegenerace v jiných částech mozku.

„Řada studií prokázala, že nízké dávky insekticidů mohou ovlivnit chování hmyzu. Neodhalily ale, jak insekticidy vyvolávají změny na buněčné a molekulární úrovni,“ dodal Martelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
před 3 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 14 hhodinami

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
před 17 hhodinami

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 20 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 21 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
včera v 06:30‌‌

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
13. 10. 2026‌‌

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.