Výzkum odhalil, jak i malé množství insekticidů likviduje užitečný hmyz

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Studie, která vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukázala, že už nízké dávky imidaklopridu vyvolávají u hmyzu neurodegeneraci a narušují životně důležité funkce celého těla, včetně zraku, pohybu nebo imunitního systému. Přírodovědci to popsali u modelového organismu, mouchy octomilky, ale týká se to s velkou pravděpodobností i mnoha dalších druhů.

Po celém světě rychle ubývá hmyzích populací a současně se intenzivně používají insekticidy, u nichž existuje podezření, že v tom hrají klíčovou roli. Tato studie přišla s rozsáhlými důkazy, že tato souvislost není jen náhodná: i malé dávky insekticidů totiž snižují schopnost hmyzu přežít, a to i toho, který nepatří mezi škůdce.

„Náš výzkum jsme sice provedli jen na jednom insekticidu, ale existují důkazy, že i jiné insekticidy způsobují oxidační stres, takže mohou mít velmi podobné důsledky,“ komentoval výsledky práce profesor Philip Batterham z univerzity v Melbourne.

„Naše výsledky zdůrazňují, jak velký je význam lepšího pochopení mechanismů insekticidů, zejména na prospěšný hmyz. Bez dalšího výzkumu totiž nebudeme vědět, jestli jsou jiné insekticidy bezpečnější,“ uvedl Batterham.

Evropská unie už využívání imidaklopridu v zemědělství zakázala kvůli obavám z dopadů na včely. Přesto zůstává jedním z nejprodávanějších insekticidů na světě. Napadá centrální nervovou soustavu hmyzu, což má za následek ochrnutí hmyzu a jeho následnou smrt.

Jak výzkum probíhal

Vědci ke svým závěrům došli studiem účinků imidaklopridu na larvy octomilek. V praxi se tento insekticid obvykle používá v koncentraci až 2800 částic na milion (ppm). V laboratoři ale vědci testovali mnohem nižší dávky, přičemž zjistili, že už velmi nízká dávka 2,5 ppm stačí k tomu, aby se pohyb larev mušek po pouhých dvou hodinách od vystavení snížil o 50 procent. „A to je pro nás důkaz, že insekticid měl vliv na funkci mozku,“ řekl doktor Felipe Martelli, který se na studii podílel.

Výzkumníci také testovali insekticid na dospělých mouchách. Zjistili, že mouchy vystavené velmi nízkým dávkám (4 ppm) během 25 dnů osleply a objevily se u nich pohybové problémy, které ovlivnily jejich schopnost lézt. To je příznakem neurodegenerace v jiných částech mozku.

„Řada studií prokázala, že nízké dávky insekticidů mohou ovlivnit chování hmyzu. Neodhalily ale, jak insekticidy vyvolávají změny na buněčné a molekulární úrovni,“ dodal Martelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 17 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 18 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 20 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 20 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 22 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 22 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled