Moderní člověk homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 tisíci až 38 tisíci lety, tedy přibližně o pět tisíc let dříve, než se dosud vědci domnívali. Dokládají to nové nálezy kamenných nástrojů vyrobených moderními lidmi. Poznatky publikoval mezinárodní tým antropologů ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Na výzkumu se podílel i antropolog Lukáš Friedl z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Moderní člověk dorazil do Evropy o pět tisíc let dříve, než se myslelo. Důkazem je i exkrement
„Nálezy pocházejí z jeskyně Picareiro ve středním Portugalsku a korespondují s podobnými nálezy z různých lokalit Eurasie. Zahrnují kamenné nástroje a tisíce zvířecích kostí, které dokládají lov a zpracování zvěře, a dokazují přítomnost moderních lidí v nejzápadnější Evropě v době, kdy jediným přežívajícím druhem v tomto regionu měli být neandertálci,“ uvedla mluvčí plzeňské univerzity Šárka Stará. Podle ní tam archeologové objevili i pravděpodobně nejstarší lidský exkrement starý 50 tisíc let.
Zvířecí kosti z Picareira podle odborníků představují jeden z největších souborů paleolitické fauny v Portugalsku, navíc se zachovaly ve vynikajícím stavu. Nálezy jsou důležité z hlediska pochopení možných vztahů mezi neandertálci a moderními lidmi a pro zodpovězení otázky vymizení neandertálců v Evropě.
Lidé proti neandertálcům
„O tom, zda byli poslední neandertálci v Evropě nahrazeni moderními lidmi, nebo zda určitou dobu žily oba druhy společně, se diskutuje dlouho a zatím jde o nevyřešené téma paleoantropologie,“ řekl Friedl. Rané datování nástrojů z Picareira podle něj velmi pravděpodobně znamená, že moderní lidé nepřišli do regionu, který by byl dlouho bez neandertálců.
Jeskyně Lapa do Picareiro je už 25 let pro vědce důležitým zdrojem cenných informací. Mezinárodní vědecký tým z místní Univerzity v Algarve teď zkoumá příchod moderních lidí a vyhynutí neandertálců v regionu. Projekt vedou vědci z univerzit v Louisvillu a Wilmingtonu spolu s Friedlem, který se výzkumu v lokalitě věnuje už od roku 2012. Do jeskyně vozí každý rok čtyři studenty z Plzně.
Nejstarší doklady o přítomnosti moderních lidí v jižní polovině Pyrenejského poloostrova donedávna pocházely z jihošpanělské lokality Bajondillo. Kamenné nástroje tzv. aurignacké kultury z Picareira ale podle Friedla poskytly definitivní doklady o časném příchodu moderních lidí do Ibérie a potvrdily zjištění z jeskyně Bajondillo. Stále však podle vědců není jasné, jak se tam moderní lidé dostali.
Vědkyně Sahra Talamová stanovila dobu osídlení jeskyně neandertálci a moderními lidmi. Využila radioaktivního uhlíku a určila stáří kostí, z nichž se lidé snažili získat nutričně bohatou kostní dřeň. Její výsledky ukazují, že moderní lidé přišli do středního Portugalska před 41 tisíci až 38 tisíci lety. Poslední neandertálci se přitom podle datace vrstev v jeskyni vyskytovali před 45 tisíci až 42 tisíci lety.
Zatímco datování nahrává myšlence, že moderní lidé přišli do regionu až poté, co zmizeli neandertálci, blízká jeskyně Oliveira dokladuje přežívání neandertálců až do období před 37 tisíci lety. „Pokud se populace neandertálců a moderních lidí překrývaly po nějaký čas na vrchovinách atlantického Portugalska, mohly udržovat vazby nejen na úrovni technologické, ale také reprodukční. To by mohlo vysvětlit, proč nese řada Evropanů neandertálské geny,“ řekl Nuno Bicho z Univerzity v Algarve.
