Meteorolog Karas: Alergikům začala letos pylová sezona o pár týdnů dřív

Teplá zima a nadprůměrně vysoké teploty, které pokračovaly také na začátku jara, nastartovaly letošní pylovou sezonu v Česku o několik týdnů dříve. Nejsilnější jarní pylový alergen, bříza, začala v nížinách rozkvétat už v posledním týdnu března.

Rychlý nástup sezony tohoto agresivního pylu přibrzdilo významnější ochlazení na přelomu března a dubna. První dubnové ráno bylo dokonce rekordně studené. Tak hluboko pod nulu teplota v Česku neklesla za celou zimu. Nejmrazivější ráno bylo v Jizerských horách, kde na Jizerce teplota klesla až na -22,8 °C. Rekordně nízké teploty pro 1. duben zaznamenala po ránu více než třetina stanic, které měří na našem území více než 30 let.

Pylová zrna pod mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons

Nadprůměrně teplé, slunečné a suché počasí, které je ideální pro rychlé uvolnění pylových zrn do ovzduší, na sebe ale nenechalo dlouho čekat. Už v prvním týdnu dubna působil agresivní pyl břízy nemalé problémy i lidem, kteří pylovou alergií v uplynulých letech zpravidla netrpěli.

Pylová zrna jsou všude

Bříza je opylována nejenom hmyzem, ale také větrem a ve srovnání s jinými stromy produkuje obrovské množství pylu. Z jediné jehnědy se uvolní až pět milionů pylových zrn a tato pylová zrna létají opravdu daleko. Při větru mohou uletět i přes 300 kilometrů. Kdekoli na své cestě přistanou, začnou po pouhých třech týdnech klíčit a mladý březový výhonek pak během svého života nakonec dorůstá až do výšky 30 metrů.

K tomu, aby bříza začala kvést, stačí po teplejší zimě na jaře pár dnů s teplotou nad 15 stupňů Celsia a při výraznějším oteplení dochází k explozi březového pylu do ovzduší. V nížinách končí pylová sezona břízy zpravidla na konci dubna. Na horách se může slabší koncentrace březového pylu, který vyvolá alergickou reakci, objevit ještě v průběhu června.

Pyl na okraji přehrady
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle posledních studií pociťuje na území západní a střední Evropy alergickou reakci na pyl břízy až 50 procent všech lidí.

Alergenů bude přibývat

V druhé polovině dubna bude kromě pylu břízy potíže u alergiků vyvolávat i pyl habru. Ve vzduchu se bude objevovat také pyl jasanu, vrby a jilmu. V teplém počasí kvete i celá řada ovocných stromů, které ale téměř nevyvolávají alergické reakce.

Současné ochlazení nebude hrát ve výraznějším poklesu pylu ve vzduchu žádnou významnou roli. Navíc už ve čtvrtek se odpolední teplota opět dostane až nad 20 stupňů a pylových zrn ve vzduchu bude zase rychle přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 1 hhodinou

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 4 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 5 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 22 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52
Načítání...