Meteorolog Karas: Alergikům začala letos pylová sezona o pár týdnů dřív

Teplá zima a nadprůměrně vysoké teploty, které pokračovaly také na začátku jara, nastartovaly letošní pylovou sezonu v Česku o několik týdnů dříve. Nejsilnější jarní pylový alergen, bříza, začala v nížinách rozkvétat už v posledním týdnu března.

Rychlý nástup sezony tohoto agresivního pylu přibrzdilo významnější ochlazení na přelomu března a dubna. První dubnové ráno bylo dokonce rekordně studené. Tak hluboko pod nulu teplota v Česku neklesla za celou zimu. Nejmrazivější ráno bylo v Jizerských horách, kde na Jizerce teplota klesla až na -22,8 °C. Rekordně nízké teploty pro 1. duben zaznamenala po ránu více než třetina stanic, které měří na našem území více než 30 let.

Pylová zrna pod mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons

Nadprůměrně teplé, slunečné a suché počasí, které je ideální pro rychlé uvolnění pylových zrn do ovzduší, na sebe ale nenechalo dlouho čekat. Už v prvním týdnu dubna působil agresivní pyl břízy nemalé problémy i lidem, kteří pylovou alergií v uplynulých letech zpravidla netrpěli.

Pylová zrna jsou všude

Bříza je opylována nejenom hmyzem, ale také větrem a ve srovnání s jinými stromy produkuje obrovské množství pylu. Z jediné jehnědy se uvolní až pět milionů pylových zrn a tato pylová zrna létají opravdu daleko. Při větru mohou uletět i přes 300 kilometrů. Kdekoli na své cestě přistanou, začnou po pouhých třech týdnech klíčit a mladý březový výhonek pak během svého života nakonec dorůstá až do výšky 30 metrů.

K tomu, aby bříza začala kvést, stačí po teplejší zimě na jaře pár dnů s teplotou nad 15 stupňů Celsia a při výraznějším oteplení dochází k explozi březového pylu do ovzduší. V nížinách končí pylová sezona břízy zpravidla na konci dubna. Na horách se může slabší koncentrace březového pylu, který vyvolá alergickou reakci, objevit ještě v průběhu června.

Pyl na okraji přehrady
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle posledních studií pociťuje na území západní a střední Evropy alergickou reakci na pyl břízy až 50 procent všech lidí.

Alergenů bude přibývat

V druhé polovině dubna bude kromě pylu břízy potíže u alergiků vyvolávat i pyl habru. Ve vzduchu se bude objevovat také pyl jasanu, vrby a jilmu. V teplém počasí kvete i celá řada ovocných stromů, které ale téměř nevyvolávají alergické reakce.

Současné ochlazení nebude hrát ve výraznějším poklesu pylu ve vzduchu žádnou významnou roli. Navíc už ve čtvrtek se odpolední teplota opět dostane až nad 20 stupňů a pylových zrn ve vzduchu bude zase rychle přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 18 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 20 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
včera v 10:07

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...