Meteorolog Karas: Alergikům začala letos pylová sezona o pár týdnů dřív

Teplá zima a nadprůměrně vysoké teploty, které pokračovaly také na začátku jara, nastartovaly letošní pylovou sezonu v Česku o několik týdnů dříve. Nejsilnější jarní pylový alergen, bříza, začala v nížinách rozkvétat už v posledním týdnu března.

Rychlý nástup sezony tohoto agresivního pylu přibrzdilo významnější ochlazení na přelomu března a dubna. První dubnové ráno bylo dokonce rekordně studené. Tak hluboko pod nulu teplota v Česku neklesla za celou zimu. Nejmrazivější ráno bylo v Jizerských horách, kde na Jizerce teplota klesla až na -22,8 °C. Rekordně nízké teploty pro 1. duben zaznamenala po ránu více než třetina stanic, které měří na našem území více než 30 let.

Pylová zrna pod mikroskopem
Zdroj: Wikimedia Commons

Nadprůměrně teplé, slunečné a suché počasí, které je ideální pro rychlé uvolnění pylových zrn do ovzduší, na sebe ale nenechalo dlouho čekat. Už v prvním týdnu dubna působil agresivní pyl břízy nemalé problémy i lidem, kteří pylovou alergií v uplynulých letech zpravidla netrpěli.

Pylová zrna jsou všude

Bříza je opylována nejenom hmyzem, ale také větrem a ve srovnání s jinými stromy produkuje obrovské množství pylu. Z jediné jehnědy se uvolní až pět milionů pylových zrn a tato pylová zrna létají opravdu daleko. Při větru mohou uletět i přes 300 kilometrů. Kdekoli na své cestě přistanou, začnou po pouhých třech týdnech klíčit a mladý březový výhonek pak během svého života nakonec dorůstá až do výšky 30 metrů.

K tomu, aby bříza začala kvést, stačí po teplejší zimě na jaře pár dnů s teplotou nad 15 stupňů Celsia a při výraznějším oteplení dochází k explozi březového pylu do ovzduší. V nížinách končí pylová sezona břízy zpravidla na konci dubna. Na horách se může slabší koncentrace březového pylu, který vyvolá alergickou reakci, objevit ještě v průběhu června.

Pyl na okraji přehrady
Zdroj: Wikimedia Commons

Podle posledních studií pociťuje na území západní a střední Evropy alergickou reakci na pyl břízy až 50 procent všech lidí.

Alergenů bude přibývat

V druhé polovině dubna bude kromě pylu břízy potíže u alergiků vyvolávat i pyl habru. Ve vzduchu se bude objevovat také pyl jasanu, vrby a jilmu. V teplém počasí kvete i celá řada ovocných stromů, které ale téměř nevyvolávají alergické reakce.

Současné ochlazení nebude hrát ve výraznějším poklesu pylu ve vzduchu žádnou významnou roli. Navíc už ve čtvrtek se odpolední teplota opět dostane až nad 20 stupňů a pylových zrn ve vzduchu bude zase rychle přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 47 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...