Příbuzný vlka může přispívat k opylování

Vlček etiopský, který patří k psovitým šelmám a je příbuzným vlka, sbírá pyl, a může tak společně s hmyzem přispívat k opylování. Vědci totiž zjistili, že tato zvířata si ráda pochutnávají na nektaru z květů mnohokvětu hroznatého. Informoval o tom deník Le Monde.

Vlček etiopský je nejvzácnější divoká psovitá šelma na světě, kterou lze spatřit pouze na náhorních planinách v Etiopii. Jedinců tohoto druhu je méně než pět set a žijí rozděleni do 99 smeček.

„Až 87 procent druhů květin je závislých na opylování nejrůznějšími živočišnými druhy. Mezi savci jsou opylovači zejména létající druhy, jako jsou netopýři. V menší míře přispívají k opylování i někteří vačnatci, hlodavci, primáti a malé šelmy,“ píší autoři studie publikované v časopise Ecology, která jako první slabost vlčků pro mnohokvět hroznatý popsala. Někteří vlčci si během pozorování stihli pochutnat až na třiceti květinách.

Opylování nelétajícími druhy savců může být podle studie rozšířenější, než si vědci původně mysleli. V roce 2015 věděli jen o čtyřech druzích masožravých savců, kteří se živí nektarem. Od té doby objevili další, jako jsou mangusta šedá nebo některé druhy cibetkovitých šelem.

Pochoutka pro psy i paviány

Květ mnohokvětu má takovou stavbu, která opylování podporuje – má velkou robustní strukturu a výrazné rozmnožovací orgány (tyčinky a pestíky). Podle vědců zůstává otázkou, jakou hodnotu pro květinu opylování vlčky má. Někteří z nich totiž při opylování okusovali květy, čímž je mohli poškodit a narušit tak účinnost přenosu samčích rostlinných buněk na samičí.

Mnohokvět hroznatý kvete hojně od června do listopadu a láká velké množství opylovačů, zejména z řad pěvců. Výzkumníci však zjistili, že kromě vlčků a pěvců si na nektaru této rostliny pochutnají i psi domácí, paviáni anubi, a dokonce i děti etiopských pastýřů, kteří žijí na náhorních planinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 8 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 12 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.