Příbuzný vlka může přispívat k opylování

Vlček etiopský, který patří k psovitým šelmám a je příbuzným vlka, sbírá pyl, a může tak společně s hmyzem přispívat k opylování. Vědci totiž zjistili, že tato zvířata si ráda pochutnávají na nektaru z květů mnohokvětu hroznatého. Informoval o tom deník Le Monde.

Vlček etiopský je nejvzácnější divoká psovitá šelma na světě, kterou lze spatřit pouze na náhorních planinách v Etiopii. Jedinců tohoto druhu je méně než pět set a žijí rozděleni do 99 smeček.

„Až 87 procent druhů květin je závislých na opylování nejrůznějšími živočišnými druhy. Mezi savci jsou opylovači zejména létající druhy, jako jsou netopýři. V menší míře přispívají k opylování i někteří vačnatci, hlodavci, primáti a malé šelmy,“ píší autoři studie publikované v časopise Ecology, která jako první slabost vlčků pro mnohokvět hroznatý popsala. Někteří vlčci si během pozorování stihli pochutnat až na třiceti květinách.

Opylování nelétajícími druhy savců může být podle studie rozšířenější, než si vědci původně mysleli. V roce 2015 věděli jen o čtyřech druzích masožravých savců, kteří se živí nektarem. Od té doby objevili další, jako jsou mangusta šedá nebo některé druhy cibetkovitých šelem.

Pochoutka pro psy i paviány

Květ mnohokvětu má takovou stavbu, která opylování podporuje – má velkou robustní strukturu a výrazné rozmnožovací orgány (tyčinky a pestíky). Podle vědců zůstává otázkou, jakou hodnotu pro květinu opylování vlčky má. Někteří z nich totiž při opylování okusovali květy, čímž je mohli poškodit a narušit tak účinnost přenosu samčích rostlinných buněk na samičí.

Mnohokvět hroznatý kvete hojně od června do listopadu a láká velké množství opylovačů, zejména z řad pěvců. Výzkumníci však zjistili, že kromě vlčků a pěvců si na nektaru této rostliny pochutnají i psi domácí, paviáni anubi, a dokonce i děti etiopských pastýřů, kteří žijí na náhorních planinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...