Příbuzný vlka může přispívat k opylování

Vlček etiopský, který patří k psovitým šelmám a je příbuzným vlka, sbírá pyl, a může tak společně s hmyzem přispívat k opylování. Vědci totiž zjistili, že tato zvířata si ráda pochutnávají na nektaru z květů mnohokvětu hroznatého. Informoval o tom deník Le Monde.

Vlček etiopský je nejvzácnější divoká psovitá šelma na světě, kterou lze spatřit pouze na náhorních planinách v Etiopii. Jedinců tohoto druhu je méně než pět set a žijí rozděleni do 99 smeček.

„Až 87 procent druhů květin je závislých na opylování nejrůznějšími živočišnými druhy. Mezi savci jsou opylovači zejména létající druhy, jako jsou netopýři. V menší míře přispívají k opylování i někteří vačnatci, hlodavci, primáti a malé šelmy,“ píší autoři studie publikované v časopise Ecology, která jako první slabost vlčků pro mnohokvět hroznatý popsala. Někteří vlčci si během pozorování stihli pochutnat až na třiceti květinách.

Opylování nelétajícími druhy savců může být podle studie rozšířenější, než si vědci původně mysleli. V roce 2015 věděli jen o čtyřech druzích masožravých savců, kteří se živí nektarem. Od té doby objevili další, jako jsou mangusta šedá nebo některé druhy cibetkovitých šelem.

Pochoutka pro psy i paviány

Květ mnohokvětu má takovou stavbu, která opylování podporuje – má velkou robustní strukturu a výrazné rozmnožovací orgány (tyčinky a pestíky). Podle vědců zůstává otázkou, jakou hodnotu pro květinu opylování vlčky má. Někteří z nich totiž při opylování okusovali květy, čímž je mohli poškodit a narušit tak účinnost přenosu samčích rostlinných buněk na samičí.

Mnohokvět hroznatý kvete hojně od června do listopadu a láká velké množství opylovačů, zejména z řad pěvců. Výzkumníci však zjistili, že kromě vlčků a pěvců si na nektaru této rostliny pochutnají i psi domácí, paviáni anubi, a dokonce i děti etiopských pastýřů, kteří žijí na náhorních planinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 10 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.