Tak časný nástup jara vědci neviděli. Meruňky rozkvetly nejdříve v dějinách, rychleji startuje i pylová sezona

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

Meruňky jsou mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních – a právě kvůli tomu je ohrožený jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara.

Vědci porovnávají v dlouhé časové řadě vykvetení polorané odrůdy Velkopavlovická, která se pěstuje v sadu Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Rané odrůdy meruněk už letos v nejjižnější a nejteplejší části jižní Moravy kvetou od samého začátku března.

První květy meruněk
Zdroj: CzechGlobe

Čím dříve vykvetou, tím vyšší je riziko, že nepřežijí

Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z CzechGlobe letos zahájila vegetace růst velmi brzo. „Proto se prodlužuje období, kdy může být poškozena mrazy. Průměrně takové rizikové okno trvá dvanáct dnů. V 70. letech a v poslední dekádě bylo rizikové období delší než dvacet dnů. Letos se dá odhadnout, že bude trvat zhruba i čtyřicet dnů,“ řekl Zahradníček. Teplotní sumy, které jsou pro rozvoj vegetace klíčové, dosahovaly začátkem minulého týdne průměrných hodnot typických pro polovinu dubna.

Vývoj vegetace
Zdroj: ČHMÚ

Letošní nástup jara je tak brzký, jaký vědci za 74 let nezažili. Díky dlouhodobým pozorováním tzv. fenologických fází rostlin lze velmi dobře sledovat jejich odezvu na růst teplot a dlouhodobě na klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází totiž nastávají čím dál dříve.

„Do dřívější doby svůj růst posouvají byliny, keře i stromy. Dříve začínají být aktivní i ptačí populace, které monitorujeme na lokalitách lužních lesů na jižní Moravě již od roku 1951. Časnější nástup je u jednotlivých druhů různý, ale v průměru můžeme říci, že začátek růstu rostlin je posunutý do dřívější doby o 14 dní ve srovnání s 50. a 60. lety, kdy se začalo s pozorováním,“ doplnila Bartošová. Habry letos vyrašily v Lanžhotě už 7. března, což je o deset dnů dříve, než byl dosavadní rekord.

Alergeny už jsou tady

Dřívější nástup jara kromě rozkvetlé přírody ale také znamená, že doba, kdy se ve vzduchu objevují pyly způsobující alergie, nastala letos výrazně dříve. Lidé, kteří jsou zvyklí, že „ta jejich“ přijde třeba v polovině dubna, mohou být zaskočeni tím, že trpí už na začátku března.

Právě tento týden začne být pro některé lidi už nepříjemný – v pátek poprvé na takzvaném „pylovém semaforu“, který vydává Český hydrometeorologický ústav, některé oblasti zčervenají. A to znamená, že nastane střední míra ohrožení pylem. To přinese nepříjemné pocity zejména těm s nejsilnějšími alergiemi, ale ještě to není situace, kdy by se vydávalo varování.

V případě, že míra rizika ještě stoupne, měli by se alergici řídit některými opatřeními. „Při vysoké a mimořádné míře ohrožení pylem doporučujeme omezit pobyt venku a fyzickou aktivitu (zejména u dětí), v autě pravidelně měnit pylové filtry a nejezdit s otevřenými okny, vyplachovat nos fyziologickým roztokem, osoby alergické na pyl trav by neměly kouřit, měly by se vyvarovat sekání a sušení trávy a používat brýle proti slunci,“ doporučuje Český hydrometeorologický ústav.

Jak bude

„Pro nejbližší dny neočekáváme v souvislosti s pokračujícím proměnlivým až deštivým počasím žádné významnější změny ve složení ani množství pylových alergenů v ovzduší,“ uvádí česká pylová služba.

Pylu olše bude podle ní ubývat, množství pylu topolů ve vzduchu se významně nezmění, bude ale přibývat pylu jilmu a vrby. Po oteplení a alespoň částečném ústupu oblačnosti se rozběhne plná sezona květu jasanů.

„Bříza, nejsilnější jarní pylový alergen, bude nachystaná k rozkvětu v posledním týdnu března. K uvolnění pylu a zahájení pylové sezony břízy dojde při vhodných povětrnostních podmínkách, tedy při teplém, suchém a větrném počasí,“ informuje služba.

V některým místech ale přitom podle webu Fenofáze už břízy kvetou, týká se to zejména teplejších oblastí České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 31 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...