Tak časný nástup jara vědci neviděli. Meruňky rozkvetly nejdříve v dějinách, rychleji startuje i pylová sezona

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

Meruňky jsou mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních – a právě kvůli tomu je ohrožený jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara.

Vědci porovnávají v dlouhé časové řadě vykvetení polorané odrůdy Velkopavlovická, která se pěstuje v sadu Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Rané odrůdy meruněk už letos v nejjižnější a nejteplejší části jižní Moravy kvetou od samého začátku března.

První květy meruněk
Zdroj: CzechGlobe

Čím dříve vykvetou, tím vyšší je riziko, že nepřežijí

Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z CzechGlobe letos zahájila vegetace růst velmi brzo. „Proto se prodlužuje období, kdy může být poškozena mrazy. Průměrně takové rizikové okno trvá dvanáct dnů. V 70. letech a v poslední dekádě bylo rizikové období delší než dvacet dnů. Letos se dá odhadnout, že bude trvat zhruba i čtyřicet dnů,“ řekl Zahradníček. Teplotní sumy, které jsou pro rozvoj vegetace klíčové, dosahovaly začátkem minulého týdne průměrných hodnot typických pro polovinu dubna.

Vývoj vegetace
Zdroj: ČHMÚ

Letošní nástup jara je tak brzký, jaký vědci za 74 let nezažili. Díky dlouhodobým pozorováním tzv. fenologických fází rostlin lze velmi dobře sledovat jejich odezvu na růst teplot a dlouhodobě na klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází totiž nastávají čím dál dříve.

„Do dřívější doby svůj růst posouvají byliny, keře i stromy. Dříve začínají být aktivní i ptačí populace, které monitorujeme na lokalitách lužních lesů na jižní Moravě již od roku 1951. Časnější nástup je u jednotlivých druhů různý, ale v průměru můžeme říci, že začátek růstu rostlin je posunutý do dřívější doby o 14 dní ve srovnání s 50. a 60. lety, kdy se začalo s pozorováním,“ doplnila Bartošová. Habry letos vyrašily v Lanžhotě už 7. března, což je o deset dnů dříve, než byl dosavadní rekord.

Alergeny už jsou tady

Dřívější nástup jara kromě rozkvetlé přírody ale také znamená, že doba, kdy se ve vzduchu objevují pyly způsobující alergie, nastala letos výrazně dříve. Lidé, kteří jsou zvyklí, že „ta jejich“ přijde třeba v polovině dubna, mohou být zaskočeni tím, že trpí už na začátku března.

Právě tento týden začne být pro některé lidi už nepříjemný – v pátek poprvé na takzvaném „pylovém semaforu“, který vydává Český hydrometeorologický ústav, některé oblasti zčervenají. A to znamená, že nastane střední míra ohrožení pylem. To přinese nepříjemné pocity zejména těm s nejsilnějšími alergiemi, ale ještě to není situace, kdy by se vydávalo varování.

V případě, že míra rizika ještě stoupne, měli by se alergici řídit některými opatřeními. „Při vysoké a mimořádné míře ohrožení pylem doporučujeme omezit pobyt venku a fyzickou aktivitu (zejména u dětí), v autě pravidelně měnit pylové filtry a nejezdit s otevřenými okny, vyplachovat nos fyziologickým roztokem, osoby alergické na pyl trav by neměly kouřit, měly by se vyvarovat sekání a sušení trávy a používat brýle proti slunci,“ doporučuje Český hydrometeorologický ústav.

Jak bude

„Pro nejbližší dny neočekáváme v souvislosti s pokračujícím proměnlivým až deštivým počasím žádné významnější změny ve složení ani množství pylových alergenů v ovzduší,“ uvádí česká pylová služba.

Pylu olše bude podle ní ubývat, množství pylu topolů ve vzduchu se významně nezmění, bude ale přibývat pylu jilmu a vrby. Po oteplení a alespoň částečném ústupu oblačnosti se rozběhne plná sezona květu jasanů.

„Bříza, nejsilnější jarní pylový alergen, bude nachystaná k rozkvětu v posledním týdnu března. K uvolnění pylu a zahájení pylové sezony břízy dojde při vhodných povětrnostních podmínkách, tedy při teplém, suchém a větrném počasí,“ informuje služba.

V některým místech ale přitom podle webu Fenofáze už břízy kvetou, týká se to zejména teplejších oblastí České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 16 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
včera v 16:47

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
včera v 16:39

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
včera v 12:02
Načítání...