Tak časný nástup jara vědci neviděli. Meruňky rozkvetly nejdříve v dějinách, rychleji startuje i pylová sezona

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

Meruňky jsou mezi ovocnými stromy druhem, který vykvétá jako jeden z prvních – a právě kvůli tomu je ohrožený jarními mrazy více než například jabloně. V posledních deseti letech se stalo osmkrát, že byla kvůli brzkému vykvetení a pozdějšímu výskytu mrazů úroda zdecimována hned zjara.

Vědci porovnávají v dlouhé časové řadě vykvetení polorané odrůdy Velkopavlovická, která se pěstuje v sadu Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku. Rané odrůdy meruněk už letos v nejjižnější a nejteplejší části jižní Moravy kvetou od samého začátku března.

První květy meruněk
Zdroj: CzechGlobe

Čím dříve vykvetou, tím vyšší je riziko, že nepřežijí

Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z CzechGlobe letos zahájila vegetace růst velmi brzo. „Proto se prodlužuje období, kdy může být poškozena mrazy. Průměrně takové rizikové okno trvá dvanáct dnů. V 70. letech a v poslední dekádě bylo rizikové období delší než dvacet dnů. Letos se dá odhadnout, že bude trvat zhruba i čtyřicet dnů,“ řekl Zahradníček. Teplotní sumy, které jsou pro rozvoj vegetace klíčové, dosahovaly začátkem minulého týdne průměrných hodnot typických pro polovinu dubna.

Vývoj vegetace
Zdroj: ČHMÚ

Letošní nástup jara je tak brzký, jaký vědci za 74 let nezažili. Díky dlouhodobým pozorováním tzv. fenologických fází rostlin lze velmi dobře sledovat jejich odezvu na růst teplot a dlouhodobě na klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází totiž nastávají čím dál dříve.

„Do dřívější doby svůj růst posouvají byliny, keře i stromy. Dříve začínají být aktivní i ptačí populace, které monitorujeme na lokalitách lužních lesů na jižní Moravě již od roku 1951. Časnější nástup je u jednotlivých druhů různý, ale v průměru můžeme říci, že začátek růstu rostlin je posunutý do dřívější doby o 14 dní ve srovnání s 50. a 60. lety, kdy se začalo s pozorováním,“ doplnila Bartošová. Habry letos vyrašily v Lanžhotě už 7. března, což je o deset dnů dříve, než byl dosavadní rekord.

Alergeny už jsou tady

Dřívější nástup jara kromě rozkvetlé přírody ale také znamená, že doba, kdy se ve vzduchu objevují pyly způsobující alergie, nastala letos výrazně dříve. Lidé, kteří jsou zvyklí, že „ta jejich“ přijde třeba v polovině dubna, mohou být zaskočeni tím, že trpí už na začátku března.

Právě tento týden začne být pro některé lidi už nepříjemný – v pátek poprvé na takzvaném „pylovém semaforu“, který vydává Český hydrometeorologický ústav, některé oblasti zčervenají. A to znamená, že nastane střední míra ohrožení pylem. To přinese nepříjemné pocity zejména těm s nejsilnějšími alergiemi, ale ještě to není situace, kdy by se vydávalo varování.

V případě, že míra rizika ještě stoupne, měli by se alergici řídit některými opatřeními. „Při vysoké a mimořádné míře ohrožení pylem doporučujeme omezit pobyt venku a fyzickou aktivitu (zejména u dětí), v autě pravidelně měnit pylové filtry a nejezdit s otevřenými okny, vyplachovat nos fyziologickým roztokem, osoby alergické na pyl trav by neměly kouřit, měly by se vyvarovat sekání a sušení trávy a používat brýle proti slunci,“ doporučuje Český hydrometeorologický ústav.

Jak bude

„Pro nejbližší dny neočekáváme v souvislosti s pokračujícím proměnlivým až deštivým počasím žádné významnější změny ve složení ani množství pylových alergenů v ovzduší,“ uvádí česká pylová služba.

Pylu olše bude podle ní ubývat, množství pylu topolů ve vzduchu se významně nezmění, bude ale přibývat pylu jilmu a vrby. Po oteplení a alespoň částečném ústupu oblačnosti se rozběhne plná sezona květu jasanů.

„Bříza, nejsilnější jarní pylový alergen, bude nachystaná k rozkvětu v posledním týdnu března. K uvolnění pylu a zahájení pylové sezony břízy dojde při vhodných povětrnostních podmínkách, tedy při teplém, suchém a větrném počasí,“ informuje služba.

V některým místech ale přitom podle webu Fenofáze už břízy kvetou, týká se to zejména teplejších oblastí České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 26 mminutami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 2 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 2 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 3 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 4 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 22 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 23 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34
Načítání...