Alergici se dozvědí o pylové hrozbě několik dní předem. Vědcům pomáhají satelitní data

Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) vydává pravidelné předpovědi koncentrací nejběžnějších pylů. Díky analýze dat ze satelitů a sofistikovaným počítačovým modelům je schopná ukázat očekávanou situaci pár dní dopředu a umožňuje tím alergikům lépe si plánovat.

Jaro přicházející do Evropy sice většina lidí vítá, ale pro miliony lidí trpících sennou rýmou předznamená týdny utrpení. Pro alergiky připravuje služba CAMS  předpověď výskytu několika nejběžnějších druhů pylu pro aktuální den a tři následující. K prognóze pylové aktivity využívá sofistikované počítačové modelování. 

Konkrétně jde o koncentrace břízy, olivovníku, trávy, ambrózie a olše v určitou dobu.

Tyto předběžné informace o koncentracích pylu dávají 100 milionům alergiků v Evropě příležitost plánovat dopředu tím, že užívají léky nebo omezují venkovní aktivity, když je koncentrace pylu obzvláště vysoká.

Předpověď koncentrace pylu břízy pro Evropu na 17. duben
Zdroj: CAMS

Odhaduje se, že každý čtvrtý člověk trpí alergiemi souvisejícími s pylem uvolňovaným do ovzduší ze stromů a rostlin. Příznaky se mohou pohybovat od kýchání a rýmy až po svědění očí.

Důsledky jsou nejen zdravotně nepříjemné, ale i drahé: náklady na léčbu v kombinaci s absencí v zaměstnání se odhadují na 150 miliard eur ročně.

Problémy alergiků

Mimo klasické příznaky způsobují alergie i problémy s dýcháním nebo reakcí kůže. Alergici také mohou mít zeslabenou imunitu, která se může projevovat například navracením infekčních onemocnění.

V současné době zlepšují alergikům jejich problémy respirátory či roušky – ochrana dýchacích cest, která s příchodem epidemie covidu-19 v Česku začala být nezbytná, má podle lékařů příznivý efekt i pro alergiky. „Roušky zabraňují výraznějším projevům alergických reakcí. Zabraňují průniku pylů, když je lidé používají správně,“ uvedl pro ČT24 alergolog a imunolog Radim Dudek.

Vědci z různých koutů světa také zkoumají vliv alergií na průběh onemocnění covidem-19. Výsledky jsou podle Dudka ale zatím nejasné. Reakce na pyl, která se projevuje natečením sliznice, může paradoxně pomoci. „Průnik viru na sliznice není tak dominantní,“ uvedl lékař. V případě, že se však covid projeví u pacienta s neatopickým astmatem, je podle Dudka efekt „určitě velmi negativní“.

Evropská spolupráce pomáhá alergikům

Od června 2019 spolupracuje služba CAMS s organizací European Aeroallergen Network (EAN), jejíž členy jsou vědci například z Vídně, Litvy a Finska. Vědci EAN pomáhají ověřit předpovědi CAMS pomocí sledování údajů z přibližně 100 pozemních stanic po celém kontinentu. Prostřednictvím partnerství lze předpovědní systémy používané službou CAMS kontrolovat a rok od roku vylepšovat. 

  • Copernicus Climate Change Service (C3S) je realizována Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP) pod hlavičkou Evropské unie. ECSPP rovněž realizuje Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). ECSPP je nezávislá mezivládní organizace, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí do 34 členských a spolupracujících států. Je to výzkumný ústav i nepřetržitá operační služba, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí svým členským státům. Tyto údaje jsou plně k dispozici vnitrostátním meteorologickým službám v členských státech. Superpočítač (a související archivy dat) v ECSPP je jedním z největších svého druhu v Evropě a členské státy mohou využít čtvrtinu jeho kapacity pro své vlastní účely.

Numerická data spojená s předpovědí koncentrací pylů služby CAMS se denně aktualizují. Zahrnují předpověď na další čtyři dny dopředu a jsou volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 17 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 36 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 47 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 19 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 20 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...