Alergici se dozvědí o pylové hrozbě několik dní předem. Vědcům pomáhají satelitní data

Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) vydává pravidelné předpovědi koncentrací nejběžnějších pylů. Díky analýze dat ze satelitů a sofistikovaným počítačovým modelům je schopná ukázat očekávanou situaci pár dní dopředu a umožňuje tím alergikům lépe si plánovat.

Jaro přicházející do Evropy sice většina lidí vítá, ale pro miliony lidí trpících sennou rýmou předznamená týdny utrpení. Pro alergiky připravuje služba CAMS  předpověď výskytu několika nejběžnějších druhů pylu pro aktuální den a tři následující. K prognóze pylové aktivity využívá sofistikované počítačové modelování. 

Konkrétně jde o koncentrace břízy, olivovníku, trávy, ambrózie a olše v určitou dobu.

Tyto předběžné informace o koncentracích pylu dávají 100 milionům alergiků v Evropě příležitost plánovat dopředu tím, že užívají léky nebo omezují venkovní aktivity, když je koncentrace pylu obzvláště vysoká.

Předpověď koncentrace pylu břízy pro Evropu na 17. duben
Zdroj: CAMS

Odhaduje se, že každý čtvrtý člověk trpí alergiemi souvisejícími s pylem uvolňovaným do ovzduší ze stromů a rostlin. Příznaky se mohou pohybovat od kýchání a rýmy až po svědění očí.

Důsledky jsou nejen zdravotně nepříjemné, ale i drahé: náklady na léčbu v kombinaci s absencí v zaměstnání se odhadují na 150 miliard eur ročně.

Problémy alergiků

Mimo klasické příznaky způsobují alergie i problémy s dýcháním nebo reakcí kůže. Alergici také mohou mít zeslabenou imunitu, která se může projevovat například navracením infekčních onemocnění.

V současné době zlepšují alergikům jejich problémy respirátory či roušky – ochrana dýchacích cest, která s příchodem epidemie covidu-19 v Česku začala být nezbytná, má podle lékařů příznivý efekt i pro alergiky. „Roušky zabraňují výraznějším projevům alergických reakcí. Zabraňují průniku pylů, když je lidé používají správně,“ uvedl pro ČT24 alergolog a imunolog Radim Dudek.

Vědci z různých koutů světa také zkoumají vliv alergií na průběh onemocnění covidem-19. Výsledky jsou podle Dudka ale zatím nejasné. Reakce na pyl, která se projevuje natečením sliznice, může paradoxně pomoci. „Průnik viru na sliznice není tak dominantní,“ uvedl lékař. V případě, že se však covid projeví u pacienta s neatopickým astmatem, je podle Dudka efekt „určitě velmi negativní“.

Evropská spolupráce pomáhá alergikům

Od června 2019 spolupracuje služba CAMS s organizací European Aeroallergen Network (EAN), jejíž členy jsou vědci například z Vídně, Litvy a Finska. Vědci EAN pomáhají ověřit předpovědi CAMS pomocí sledování údajů z přibližně 100 pozemních stanic po celém kontinentu. Prostřednictvím partnerství lze předpovědní systémy používané službou CAMS kontrolovat a rok od roku vylepšovat. 

  • Copernicus Climate Change Service (C3S) je realizována Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP) pod hlavičkou Evropské unie. ECSPP rovněž realizuje Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). ECSPP je nezávislá mezivládní organizace, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí do 34 členských a spolupracujících států. Je to výzkumný ústav i nepřetržitá operační služba, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí svým členským státům. Tyto údaje jsou plně k dispozici vnitrostátním meteorologickým službám v členských státech. Superpočítač (a související archivy dat) v ECSPP je jedním z největších svého druhu v Evropě a členské státy mohou využít čtvrtinu jeho kapacity pro své vlastní účely.

Numerická data spojená s předpovědí koncentrací pylů služby CAMS se denně aktualizují. Zahrnují předpověď na další čtyři dny dopředu a jsou volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 30 mminutami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 3 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 7 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 9 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...