Alergici se dozvědí o pylové hrozbě několik dní předem. Vědcům pomáhají satelitní data

Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) vydává pravidelné předpovědi koncentrací nejběžnějších pylů. Díky analýze dat ze satelitů a sofistikovaným počítačovým modelům je schopná ukázat očekávanou situaci pár dní dopředu a umožňuje tím alergikům lépe si plánovat.

Jaro přicházející do Evropy sice většina lidí vítá, ale pro miliony lidí trpících sennou rýmou předznamená týdny utrpení. Pro alergiky připravuje služba CAMS  předpověď výskytu několika nejběžnějších druhů pylu pro aktuální den a tři následující. K prognóze pylové aktivity využívá sofistikované počítačové modelování. 

Konkrétně jde o koncentrace břízy, olivovníku, trávy, ambrózie a olše v určitou dobu.

Tyto předběžné informace o koncentracích pylu dávají 100 milionům alergiků v Evropě příležitost plánovat dopředu tím, že užívají léky nebo omezují venkovní aktivity, když je koncentrace pylu obzvláště vysoká.

Předpověď koncentrace pylu břízy pro Evropu na 17. duben
Zdroj: CAMS

Odhaduje se, že každý čtvrtý člověk trpí alergiemi souvisejícími s pylem uvolňovaným do ovzduší ze stromů a rostlin. Příznaky se mohou pohybovat od kýchání a rýmy až po svědění očí.

Důsledky jsou nejen zdravotně nepříjemné, ale i drahé: náklady na léčbu v kombinaci s absencí v zaměstnání se odhadují na 150 miliard eur ročně.

Problémy alergiků

Mimo klasické příznaky způsobují alergie i problémy s dýcháním nebo reakcí kůže. Alergici také mohou mít zeslabenou imunitu, která se může projevovat například navracením infekčních onemocnění.

V současné době zlepšují alergikům jejich problémy respirátory či roušky – ochrana dýchacích cest, která s příchodem epidemie covidu-19 v Česku začala být nezbytná, má podle lékařů příznivý efekt i pro alergiky. „Roušky zabraňují výraznějším projevům alergických reakcí. Zabraňují průniku pylů, když je lidé používají správně,“ uvedl pro ČT24 alergolog a imunolog Radim Dudek.

Vědci z různých koutů světa také zkoumají vliv alergií na průběh onemocnění covidem-19. Výsledky jsou podle Dudka ale zatím nejasné. Reakce na pyl, která se projevuje natečením sliznice, může paradoxně pomoci. „Průnik viru na sliznice není tak dominantní,“ uvedl lékař. V případě, že se však covid projeví u pacienta s neatopickým astmatem, je podle Dudka efekt „určitě velmi negativní“.

Evropská spolupráce pomáhá alergikům

Od června 2019 spolupracuje služba CAMS s organizací European Aeroallergen Network (EAN), jejíž členy jsou vědci například z Vídně, Litvy a Finska. Vědci EAN pomáhají ověřit předpovědi CAMS pomocí sledování údajů z přibližně 100 pozemních stanic po celém kontinentu. Prostřednictvím partnerství lze předpovědní systémy používané službou CAMS kontrolovat a rok od roku vylepšovat. 

  • Copernicus Climate Change Service (C3S) je realizována Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP) pod hlavičkou Evropské unie. ECSPP rovněž realizuje Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). ECSPP je nezávislá mezivládní organizace, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí do 34 členských a spolupracujících států. Je to výzkumný ústav i nepřetržitá operační služba, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí svým členským státům. Tyto údaje jsou plně k dispozici vnitrostátním meteorologickým službám v členských státech. Superpočítač (a související archivy dat) v ECSPP je jedním z největších svého druhu v Evropě a členské státy mohou využít čtvrtinu jeho kapacity pro své vlastní účely.

Numerická data spojená s předpovědí koncentrací pylů služby CAMS se denně aktualizují. Zahrnují předpověď na další čtyři dny dopředu a jsou volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...