Pro řadu lidí představuje jaro to příjemnější z ročních období, pyloví alergici ale nejásají – a právě pro ně je v těchto měsících důležitá nejen klasická předpověď počasí, ale i předpověď vývoje množství a druhů pylových alergenů ve vzduchu. Pylovou předpověď zařazuje do svého vysílání i Česká televize v rámci relací o počasí. Jak ale taková pylová předpověď vzniká a co je k jejímu vytvoření potřeba?
Pylové zpravodajství je věda. Složitý proces varuje alergiky před hrozbami
Na začátku je třeba změřit, jaké pyly a v jakém množství se ve vzduchu vznáší. K tomu účelu slouží speciální monitorovací stanice, která spravuje Pylová informační služba (PIS), která v Česku existuje od roku 1992. V současné době sbírá data z deseti stanic.
- Fenologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem časového průběhu periodicky se opakujících životních projevů, tedy fenologických fází, rostlin a živočichů v závislosti na podmínkách vnějšího prostředí, zejména na klimatu a počasí.
- Pod pojmem fenologická fáze si lze představit například rašení rostlin, počátek a konec kvetení, dozrávání plodů nebo přílet a odlet stěhovavých ptáků.
- Fenologické údaje se dají využít v mnoha zejména biologických oborech: v zemědělství, lesnictví, ovocnictví, vinařství, včelařství a v dnešní době i ve zdravotnictví pro predikci šíření pylových alergenů. V posledních letech nabyla fenologie význam hlavně v souvislosti s hodnocením dopadů probíhající změny klimatu.
Česká PIS je stejně jako pylové služby dalších evropských států součástí evropské sítě, kterou zastřešuje Centrální evropská pylová databanka se sídlem ve Vídni, která zahájila provoz už v roce 1988. Právě tato organizace poskytuje informace o aktuálních pylových alergenech v jednotlivých státech starého kontinentu, data jsou dostupná pro širokou veřejnost, většinou ale jen v národním jazyce dané země.
Do této organizace dodává data drtivá většina evropských států (včetně Ruska a Turecka) a navíc i Uzbekistán. Rozvoj pylových služeb byl podmíněn nárůstem alergických osob ve druhé polovině minulého století – udává se, že v Evropě trpí pylovou alergií až 40 procent populace.
Dvacet dřevin, deset bylin
Pro monitoring množství a druh pylových zrn ve vzduchu se využívá Hirstův volumetrický lapač. Sledují se přitom necelé tři desítky rostlin – zhruba dvacítka dřevin a necelá desítka bylin. Na základě 7denních naměřených dat se pak vyhodnotí množství příslušných alergenů, což je výchozím bodem pylové předpovědi. Následně do tvorby předpovědi vstoupí fenologické pozorování stavu a vývoje příslušných sledovaných rostlin, a to samozřejmě hlavně fáze počátku a konce kvetení.
Pak se uplatní vlastní meteorologická předpověď vývoje počasí, neboť jak vývoj rostlin, tak i množství pylu má velice úzkou vazbu na vývoj počasí. Je tedy velmi důležité zmapovat očekávaný vývoj teplot, slunečního svitu, srážek, ale i větru.
Rychlý nástup vysokých teplot a slunečného počasí na jaře znamená pochopitelně rychlejší vývoj vegetace a situaci, kdy se v ovzduší může objevit větší množství pylů i z více druhů rostlin najednou. Nicméně prvním alergenem, který se při oblevách objevuje už v lednu, je pyl lísky následovaný olší. Při tuhé zimě ho ale můžeme registrovat až během března.
Síť stanic sledujících pylové alergeny, žlutě znázorněny stanice ve správě Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem
S nástupem jara se blíží první hlavní vrchol sezony, kterým je bříza. Ten obvykle přichází v dubnu. Následují další listnáče, jako je dub a platan, postupně se přidává borovice. Na přelomu jara a léta se pak objevuje platan a pajasan, případně lípa. To už se ale odehrává poněkud ve stínu dalšího nepřítele alergiků – trav.
Ty rozkvetou zpravidla v květnu a jejich sezona přetrvává dlouho do léta. V létě se pak objevují kopřivy a merlíkovité, prázdniny dokáže znepříjemnit pelyněk. Pylovou sezonou ukončují jednak ambrózie (hlavně při jihovýchodním větru), ale i plísně (hlavně rody Cladosporium a Alternaria).
Nejvíc pylu víří v suchu
A kdy je pylu ve vzduchu nejvíc? Obecně při suchém a teplém počasí. To jednak dobře vegetují rostliny a jejich květy, jednak ve vzduchu může přetrvávat velké množství pylu. Zato trvalý déšť vymyje ze vzduchu většinu pylových zrn. Po jeho skončení mají tak alergici nejlepší příležitost vyrazit do přírody.
Množství pylu ve vzduchu se ale mění i během dne – ráno ho bývá nejméně, a to díky nočnímu utišení větru a taky rose, která ztíží uvolňování pylových zrn z květů. Během dne ale při slunečním počasí rosa rychle oschne, vítr zesílí a pylu ve vzduchu tak přibývá.
A jak jsme na tom aktuálně? Chladné počasí posledních dnů a časté sněhové přeháňky výrazně snížily množství pylu ve vzduchu. To se teď ale s počínajícím oteplením rychle změní a množství pylu v ovzduší se rychle zvýší. Dominovat bude pyl jasanu, přibude také pylu vrby, habru a jilmu, naopak pylu olše bude dál ubývat.
Nejhojněji bude zatím v ovzduší zastoupen pyl minimálně alergizujícího tisu a zahradních cypřišovitých. A pokud vyjdou současné předpovědi počítající s teplým a většinou suchým víkendem, lze čekat, že plná sezona květu břízy – nejobávanějšího jarního alergenu – začne velice brzy.
Pylové zpravodajství