Velká předpověď počasí na prázdniny pro Česko i Evropu

V pátek začínají letní prázdniny a s nimi i doba dovolených a výletů jak po Česku, tak i do zahraničí. Současně jde o období, kdy se meteorologové potýkají se zvýšenou četností dotazů, jaké počasí v té které oblasti a v daném čase bude, kdy si vzít dovolenou a podobně.

Předpovědět dopředu, jaké bude počasí v druhém srpnovém týdnu, je mimo možnosti nejen současné, ale i budoucí meteorologie. Nicméně je možné alespoň rámcově nastínit, jaký převládající vývoj počasí během následujících dvou měsíců léta by měl panovat.

Velmi teplý začátek prázdnin

Pokud se nejprve zaměříme na území Česka, je velmi pravděpodobné, že dny na přelomu června a července budou ve znamení zesilujícího přílivu velmi teplého vzduchu od jihu až jihozápadu.

Kromě převážně slunečného počasí nás také čekají nadprůměrně vysoké teploty, které od neděle budou často šplhat nad tropickou třicítku, zprvu hlavně v Čechách, postupně i na Moravě a ve Slezsku. V první polovině příštího týdne jsou dokonce pravděpodobné i velmi horké dny, kdy maxima dosáhnou alespoň 35 stupňů.

Toto teplé počasí asi ocení turisté u vodních nádrží, případně na horách, ale lidé, kteří budou pracovat a žijí zejména ve městech a v nižších polohách, už kvůli zvýšené tepelné zátěži tak spokojení nebudou.

Postupně se navíc dočkáme i teplejších nocí, které můžou být až tropické. A ochladit v takové situaci prohřáté byty a domy pro kvalitnější spánek už je prakticky nemožné. Ve druhé polovině příštího týdne ale zřejmě dorazí studená fronta s bouřkami a ochlazením.

Je však pravděpodobné, že i další červencové týdny budou ve znamení spíše teplotně nadprůměrného počasí. Teploty by se měly poměrně často dostávat k tropickým třiceti stupňům, vyloučena nejsou ani častější maxima kolem pětatřiceti.

Z hlediska srážek by červenec měl být spíše podprůměrný, nicméně lokálně může spadnout více srážek, pokud se do daného regionu „trefí“ více bouřek. Vysoké teploty, s tím související vyšší výpar a k tomu spíše nižší množství srážkové vody povede ke zhoršování půdního sucha, které může být lokálně až extrémně intenzivní ve srovnání s obvyklými podmínkami v dané roční době.

O podobě srpnového počasí můžeme spekulovat pouze na základě měsíčních výhledů. Ty jsou k dispozici z vícero modelů, nicméně všechny se shodují v tom, že by mělo jít o další teplotně nadprůměrný měsíc.

Odchylka od dlouhodobého průměru by se měla pohybovat kolem jednoho stupně Celsia, nicméně charakter cirkulace naznačuje tyto výhledy podobně jako v červenci. Tedy častější vliv tlakové výše s opakovanými přílivy až velmi teplého vzduchu. I v srpnu se tak nejspíš dočkáme častějších tropických dnů. Srážkově by to mělo být podobné jako v červenci, tedy spíše mírně podprůměrné množství (ale zde je nejistota větší než u teplot), tudíž může pokračovat tendence přetrvávajícího sucha.

Rozpálená Evropa

Mnoho lidí dává přednost dovolené u moře na jihu Evropy. Kdo zamíří na Pyrenejský poloostrov, měl by počítat s nadprůměrně teplým létem. I když tamní meteorologové neočekávají tak urputné a dlouhé vlny veder jako v roce 2022 nebo 2023, čtyřicetistupňová vedra se určitě občas objeví.

O něco příjemnější teploty nabídnou Baleáry, nicméně i na nich se občas horké vlny projeví. Výjimkou jak ve vnitrozemí, tak na ostrovech nebudou tropické noci. Z hlediska srážek není zatím patrný výrazný trend, vzhledem k vlhkému jaru jsou tamní vodní rezervoáry na dobré úrovni, takže by neměla nastávat výrazná omezení spotřeby vody, jako se stalo v minulém roce.

Teplotně mírně nadprůměrné počasí po většinu léta zřejmě nabídne také Itálie – a na rozdíl od minulých měsíců, kdy se výraznější horké extrémy Apeninskému poloostrovu spíše vyhýbaly, se během prázdnin budou teplotní rekordy zřejmě přepisovat i v této části Evropy.

Vysokým teplotám v západním Středomoří napomůže i nadprůměrně teplá mořská voda – oproti dlouhodobému průměru je v současnosti o dva až čtyři stupně vyšší. Mimochodem to platí také o Azurovém pobřeží ve Francii, která zažívá opakované vlny intenzivních veder.

Odchylka teploty vody ve Středozemním moři od dlouhodobého průměru
Zdroj: Copernicus

Chorvatsko se chystá na vlny veder

V oblíbeném Chorvatsku by letní počasí mělo být pod dominantním vlivem tlakových výší, které budou přinášet slunečné počasí s nadprůměrně vysokými teplotami – nicméně sever země může občas pocítit vliv front postupujících přes střední Evropu k východu.

Tam se tedy přechodně můžou objevovat bouřky i s nebezpečnými projevy počasí, směrem na jih by mělo srážek být celkově méně. Poměrně pravděpodobné jsou delší vlny veder, kdy teploty budou šplhat vysoko nad tropickou třicítku, občas i nad 35 stupňů, a výjimkou nebudou ani tropické noci.

Po chladnějším závěru jara, který významně snížil i teplotu vody v Černém moři, zažívá v posledních týdnech teplé počasí i východ Balkánu, tedy Rumunsko a Bulharsko. Ačkoliv do této části Evropy se snadněji dostává chladnější vzduch od severu než do jiných oblastí na jihu kontinentu, prázdniny by měly být ve znamení nadprůměrně vysokých teplot i zde. Hlavně ve vnitrozemí můžou teploty při vpádech teplého vzduchu šplhat i nad těžko snesitelných čtyřicet stupňů.

Také samotný jih Balkánu, tedy Řecko, čeká spíš nadprůměrně teplé léto. Výraznější odchylka se očekává hlavně v severní polovině země, zatímco pro jihozápad a ostrovy v Egejském moři by měla být poněkud menší.

Nejen v Řecku, ale pro většinu Balkánu modely preferují spíše méně srážek, což v kombinaci s vyššími teplotami povede k častějšímu suchu a vyššímu riziku vzniku lesních požárů, které ostatně už minulý týden vypukly v Chorvatsku. Proto je dobré být připraven i na toto riziko a možnou komplikaci dovolené.

Ochlazení na severu

V posledních letech přibývá lidí, kteří před výhní jihoevropského slunce upřednostňují mírnější léto u Baltu. I pro tuto část Evropy modely preferují nadprůměrné teploty, nicméně s ohledem na charakter počasí je nutné občas počítat i s vpády chladnějšího vzduchu. Nicméně poměrně často by se měly objevovat letní dny s maximy nad 25 stupňů, občas i dny tropické.

O něco chladnější bývá obecně pobřeží Severního moře, od Německa po Belgii, nicméně letos se v těchto částech Evropy objevují opakovaně vysoké teploty, kvůli nimž má například voda u pobřeží Nizozemska a Belgie už devatenáct stupňů, citelně víc než obvykle. A s ohledem na očekávaný teplejší charakter léta může být tato oblast být poněkud překvapivým tipem pro ty, kterým nevadí občas více oblačnosti s přeháňkami a teploty ne tak často šplhající k tropické třicítce.

Všechny uvedené výhledy je nutné brát opravdu z dlouhodobějšího pohledu, tedy jakéhosi převažující rázu počasí. Občas může i během léta být ve Středomoří chladněji a objevit se mohou také silné bouřky s prudkým větrem, přívalovým deštěm a kroupami. Proto je dobré jak před dovolenou, tak během ní pro jistotu občas zkontrolovat předpověď, případně příslušná varování místně příslušných meteorologických ústavů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nepodceňovat své schopnosti. Data ukazují, jak na přihlášky na střední školy

Více než třetina zájemců o studium maturitních oborů řadila v minulém roce své přihlášky na střední školy neefektivně, ukazuje analýza výzkumné agentury PAQ Research. Na druhém nebo třetím místě v přihlášce totiž měli výrazně těžší školu než na prvním míst. Další chybou podle této analýzy bylo, že šest procent deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášku na tři školy.
před 4 hhodinami

Česká technologie pomáhá na olympiádě rozhodčím v curlingu

Kromě tuzemských sportovců se na zimní olympiádě v Itálii představuje i technologie z Česka. Ta hlídá dodržování pravidel při curlingu – konkrétně senzory na kamenech odhalí chybu při odhození. Několik měsíců je vyvíjeli experti z Českého vysokého učení technického. V curlingu vyhrává tým, který dostane co nejvíc svých kamenů do cílových kruhů. Důležité je proto správně a přesně kámen na druhý konec ledové plochy poslat. Technologie zaznamená přesné místo odhozu. To dříve kontrolovali rozhodčí pouze očima.
před 14 hhodinami

Za obsah na sociálních sítích mají být trestně odpovědní jejich manažeři, plánuje Španělsko

Španělsko má v úmyslu zakázat sociální sítě pro své občany mladší 16 let. Bude také od těchto platforem vyžadovat, aby používaly přísné nástroje pro ověřování věku, které nebude možné snadno obelhat. Připojí se tak k Austrálii, Francii a Dánsku, které už oznámily vlastní pravidla, která mají snížit negativní dopady sociálních sítí na děti. Zároveň chce Madrid zavést zákony, podle nichž by trestní odpovědnost za obsah sítí měli nést i manažeři firem provozujících sociální sítě.
před 20 hhodinami

Více než třetina případů rakoviny je zbytečná, tvrdí WHO a radí, čemu se vyhnout

Zhruba každému třetímu případu rakoviny se dá zabránit, pokud se lidé budou vyhýbat rizikovým faktorům, jako je kouření, pití alkoholu, znečištění ovzduší a některé infekce, uvedla ve své analýze Světová zdravotnická organizace (WHO).
před 23 hhodinami

Španělský přípravek má léčit rakovinu, rozplývají se média. Experti krotí naděje

Nová studie španělských vědců popsala, že jejich nová terapie dokáže extrémně účinně ničit nádory slinivky břišní. Tedy nádory známé svou smrtelností a špatnou léčitelností. Tato informace se v posledních dnech rychle šíří nejen médii, ale zejména po sociálních sítích, kde se objevuje v extrémně zkrácené formě, která zamlčuje některé klíčové informace. Například to, že je zatím otestován pouze na myších a potenciální lék je až desítky let daleko.
3. 2. 2026

NASA odložila start mise Artemis k Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) odkládá plánovaný únorový start rakety Space Launch System (SLS) se čtyřčlennou posádkou k průletu kolem Měsíce na březen, oznámil šéf NASA Jared Isaacman, který změnu termínu zdůvodnil únikem kapalného vodíku během tankování. Technici v pondělí uspořádali generální předstartovní zkoušku, aby ověřili připravenost rakety k letu. Test kvůli netěsnosti NASA předčasně ukončila.
3. 2. 2026

Před sto lety se stala státním jazykem českoslovenština. Měla dvě varianty

Oficiální řečí první republiky byl československý jazyk, o kterém se zmiňoval už jazykový zákon, přijatý koncem února 1920 spolu s ústavou masarykovského Československa. O šest let později, přesně před sto lety, tedy 3. února 1926, pak byl vydáním jazykového nařízení prohlášen „jazyk československý“ za jazyk státní.
3. 2. 2026

Vyšetřovatel Pannwitz lživě udělal z parašutistů opilce a z Čechů udavače

Opilci a nemravní kriminálníci – tak líčil parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka německý vyšetřovatel Heinz Pannwitz. Právě jeho závěrečná zpráva o útoku na Reinharda Heydricha dlouho sloužila jako jediný zdroj informací o této události z 27. května 1942. Pannwitz, který se přesně před 70 lety vrátil do Německa jako svobodný občan, v ní přitom uvedl řadu lží. Cílem bylo také pošpinit Čechy a navzdory skutečnosti z nich udělat ochotné kolaboranty.
3. 2. 2026
Načítání...