Velká předpověď počasí na prázdniny pro Česko i Evropu

V pátek začínají letní prázdniny a s nimi i doba dovolených a výletů jak po Česku, tak i do zahraničí. Současně jde o období, kdy se meteorologové potýkají se zvýšenou četností dotazů, jaké počasí v té které oblasti a v daném čase bude, kdy si vzít dovolenou a podobně.

Předpovědět dopředu, jaké bude počasí v druhém srpnovém týdnu, je mimo možnosti nejen současné, ale i budoucí meteorologie. Nicméně je možné alespoň rámcově nastínit, jaký převládající vývoj počasí během následujících dvou měsíců léta by měl panovat.

Velmi teplý začátek prázdnin

Pokud se nejprve zaměříme na území Česka, je velmi pravděpodobné, že dny na přelomu června a července budou ve znamení zesilujícího přílivu velmi teplého vzduchu od jihu až jihozápadu.

Kromě převážně slunečného počasí nás také čekají nadprůměrně vysoké teploty, které od neděle budou často šplhat nad tropickou třicítku, zprvu hlavně v Čechách, postupně i na Moravě a ve Slezsku. V první polovině příštího týdne jsou dokonce pravděpodobné i velmi horké dny, kdy maxima dosáhnou alespoň 35 stupňů.

Toto teplé počasí asi ocení turisté u vodních nádrží, případně na horách, ale lidé, kteří budou pracovat a žijí zejména ve městech a v nižších polohách, už kvůli zvýšené tepelné zátěži tak spokojení nebudou.

Postupně se navíc dočkáme i teplejších nocí, které můžou být až tropické. A ochladit v takové situaci prohřáté byty a domy pro kvalitnější spánek už je prakticky nemožné. Ve druhé polovině příštího týdne ale zřejmě dorazí studená fronta s bouřkami a ochlazením.

Je však pravděpodobné, že i další červencové týdny budou ve znamení spíše teplotně nadprůměrného počasí. Teploty by se měly poměrně často dostávat k tropickým třiceti stupňům, vyloučena nejsou ani častější maxima kolem pětatřiceti.

Z hlediska srážek by červenec měl být spíše podprůměrný, nicméně lokálně může spadnout více srážek, pokud se do daného regionu „trefí“ více bouřek. Vysoké teploty, s tím související vyšší výpar a k tomu spíše nižší množství srážkové vody povede ke zhoršování půdního sucha, které může být lokálně až extrémně intenzivní ve srovnání s obvyklými podmínkami v dané roční době.

O podobě srpnového počasí můžeme spekulovat pouze na základě měsíčních výhledů. Ty jsou k dispozici z vícero modelů, nicméně všechny se shodují v tom, že by mělo jít o další teplotně nadprůměrný měsíc.

Odchylka od dlouhodobého průměru by se měla pohybovat kolem jednoho stupně Celsia, nicméně charakter cirkulace naznačuje tyto výhledy podobně jako v červenci. Tedy častější vliv tlakové výše s opakovanými přílivy až velmi teplého vzduchu. I v srpnu se tak nejspíš dočkáme častějších tropických dnů. Srážkově by to mělo být podobné jako v červenci, tedy spíše mírně podprůměrné množství (ale zde je nejistota větší než u teplot), tudíž může pokračovat tendence přetrvávajícího sucha.

Rozpálená Evropa

Mnoho lidí dává přednost dovolené u moře na jihu Evropy. Kdo zamíří na Pyrenejský poloostrov, měl by počítat s nadprůměrně teplým létem. I když tamní meteorologové neočekávají tak urputné a dlouhé vlny veder jako v roce 2022 nebo 2023, čtyřicetistupňová vedra se určitě občas objeví.

O něco příjemnější teploty nabídnou Baleáry, nicméně i na nich se občas horké vlny projeví. Výjimkou jak ve vnitrozemí, tak na ostrovech nebudou tropické noci. Z hlediska srážek není zatím patrný výrazný trend, vzhledem k vlhkému jaru jsou tamní vodní rezervoáry na dobré úrovni, takže by neměla nastávat výrazná omezení spotřeby vody, jako se stalo v minulém roce.

Teplotně mírně nadprůměrné počasí po většinu léta zřejmě nabídne také Itálie – a na rozdíl od minulých měsíců, kdy se výraznější horké extrémy Apeninskému poloostrovu spíše vyhýbaly, se během prázdnin budou teplotní rekordy zřejmě přepisovat i v této části Evropy.

Vysokým teplotám v západním Středomoří napomůže i nadprůměrně teplá mořská voda – oproti dlouhodobému průměru je v současnosti o dva až čtyři stupně vyšší. Mimochodem to platí také o Azurovém pobřeží ve Francii, která zažívá opakované vlny intenzivních veder.

Odchylka teploty vody ve Středozemním moři od dlouhodobého průměru
Zdroj: Copernicus

Chorvatsko se chystá na vlny veder

V oblíbeném Chorvatsku by letní počasí mělo být pod dominantním vlivem tlakových výší, které budou přinášet slunečné počasí s nadprůměrně vysokými teplotami – nicméně sever země může občas pocítit vliv front postupujících přes střední Evropu k východu.

Tam se tedy přechodně můžou objevovat bouřky i s nebezpečnými projevy počasí, směrem na jih by mělo srážek být celkově méně. Poměrně pravděpodobné jsou delší vlny veder, kdy teploty budou šplhat vysoko nad tropickou třicítku, občas i nad 35 stupňů, a výjimkou nebudou ani tropické noci.

Po chladnějším závěru jara, který významně snížil i teplotu vody v Černém moři, zažívá v posledních týdnech teplé počasí i východ Balkánu, tedy Rumunsko a Bulharsko. Ačkoliv do této části Evropy se snadněji dostává chladnější vzduch od severu než do jiných oblastí na jihu kontinentu, prázdniny by měly být ve znamení nadprůměrně vysokých teplot i zde. Hlavně ve vnitrozemí můžou teploty při vpádech teplého vzduchu šplhat i nad těžko snesitelných čtyřicet stupňů.

Také samotný jih Balkánu, tedy Řecko, čeká spíš nadprůměrně teplé léto. Výraznější odchylka se očekává hlavně v severní polovině země, zatímco pro jihozápad a ostrovy v Egejském moři by měla být poněkud menší.

Nejen v Řecku, ale pro většinu Balkánu modely preferují spíše méně srážek, což v kombinaci s vyššími teplotami povede k častějšímu suchu a vyššímu riziku vzniku lesních požárů, které ostatně už minulý týden vypukly v Chorvatsku. Proto je dobré být připraven i na toto riziko a možnou komplikaci dovolené.

Ochlazení na severu

V posledních letech přibývá lidí, kteří před výhní jihoevropského slunce upřednostňují mírnější léto u Baltu. I pro tuto část Evropy modely preferují nadprůměrné teploty, nicméně s ohledem na charakter počasí je nutné občas počítat i s vpády chladnějšího vzduchu. Nicméně poměrně často by se měly objevovat letní dny s maximy nad 25 stupňů, občas i dny tropické.

O něco chladnější bývá obecně pobřeží Severního moře, od Německa po Belgii, nicméně letos se v těchto částech Evropy objevují opakovaně vysoké teploty, kvůli nimž má například voda u pobřeží Nizozemska a Belgie už devatenáct stupňů, citelně víc než obvykle. A s ohledem na očekávaný teplejší charakter léta může být tato oblast být poněkud překvapivým tipem pro ty, kterým nevadí občas více oblačnosti s přeháňkami a teploty ne tak často šplhající k tropické třicítce.

Všechny uvedené výhledy je nutné brát opravdu z dlouhodobějšího pohledu, tedy jakéhosi převažující rázu počasí. Občas může i během léta být ve Středomoří chladněji a objevit se mohou také silné bouřky s prudkým větrem, přívalovým deštěm a kroupami. Proto je dobré jak před dovolenou, tak během ní pro jistotu občas zkontrolovat předpověď, případně příslušná varování místně příslušných meteorologických ústavů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 4 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.