Velká předpověď počasí na prázdniny pro Česko i Evropu

V pátek začínají letní prázdniny a s nimi i doba dovolených a výletů jak po Česku, tak i do zahraničí. Současně jde o období, kdy se meteorologové potýkají se zvýšenou četností dotazů, jaké počasí v té které oblasti a v daném čase bude, kdy si vzít dovolenou a podobně.

Předpovědět dopředu, jaké bude počasí v druhém srpnovém týdnu, je mimo možnosti nejen současné, ale i budoucí meteorologie. Nicméně je možné alespoň rámcově nastínit, jaký převládající vývoj počasí během následujících dvou měsíců léta by měl panovat.

Velmi teplý začátek prázdnin

Pokud se nejprve zaměříme na území Česka, je velmi pravděpodobné, že dny na přelomu června a července budou ve znamení zesilujícího přílivu velmi teplého vzduchu od jihu až jihozápadu.

Kromě převážně slunečného počasí nás také čekají nadprůměrně vysoké teploty, které od neděle budou často šplhat nad tropickou třicítku, zprvu hlavně v Čechách, postupně i na Moravě a ve Slezsku. V první polovině příštího týdne jsou dokonce pravděpodobné i velmi horké dny, kdy maxima dosáhnou alespoň 35 stupňů.

Toto teplé počasí asi ocení turisté u vodních nádrží, případně na horách, ale lidé, kteří budou pracovat a žijí zejména ve městech a v nižších polohách, už kvůli zvýšené tepelné zátěži tak spokojení nebudou.

Postupně se navíc dočkáme i teplejších nocí, které můžou být až tropické. A ochladit v takové situaci prohřáté byty a domy pro kvalitnější spánek už je prakticky nemožné. Ve druhé polovině příštího týdne ale zřejmě dorazí studená fronta s bouřkami a ochlazením.

Je však pravděpodobné, že i další červencové týdny budou ve znamení spíše teplotně nadprůměrného počasí. Teploty by se měly poměrně často dostávat k tropickým třiceti stupňům, vyloučena nejsou ani častější maxima kolem pětatřiceti.

Z hlediska srážek by červenec měl být spíše podprůměrný, nicméně lokálně může spadnout více srážek, pokud se do daného regionu „trefí“ více bouřek. Vysoké teploty, s tím související vyšší výpar a k tomu spíše nižší množství srážkové vody povede ke zhoršování půdního sucha, které může být lokálně až extrémně intenzivní ve srovnání s obvyklými podmínkami v dané roční době.

O podobě srpnového počasí můžeme spekulovat pouze na základě měsíčních výhledů. Ty jsou k dispozici z vícero modelů, nicméně všechny se shodují v tom, že by mělo jít o další teplotně nadprůměrný měsíc.

Odchylka od dlouhodobého průměru by se měla pohybovat kolem jednoho stupně Celsia, nicméně charakter cirkulace naznačuje tyto výhledy podobně jako v červenci. Tedy častější vliv tlakové výše s opakovanými přílivy až velmi teplého vzduchu. I v srpnu se tak nejspíš dočkáme častějších tropických dnů. Srážkově by to mělo být podobné jako v červenci, tedy spíše mírně podprůměrné množství (ale zde je nejistota větší než u teplot), tudíž může pokračovat tendence přetrvávajícího sucha.

Rozpálená Evropa

Mnoho lidí dává přednost dovolené u moře na jihu Evropy. Kdo zamíří na Pyrenejský poloostrov, měl by počítat s nadprůměrně teplým létem. I když tamní meteorologové neočekávají tak urputné a dlouhé vlny veder jako v roce 2022 nebo 2023, čtyřicetistupňová vedra se určitě občas objeví.

O něco příjemnější teploty nabídnou Baleáry, nicméně i na nich se občas horké vlny projeví. Výjimkou jak ve vnitrozemí, tak na ostrovech nebudou tropické noci. Z hlediska srážek není zatím patrný výrazný trend, vzhledem k vlhkému jaru jsou tamní vodní rezervoáry na dobré úrovni, takže by neměla nastávat výrazná omezení spotřeby vody, jako se stalo v minulém roce.

Teplotně mírně nadprůměrné počasí po většinu léta zřejmě nabídne také Itálie – a na rozdíl od minulých měsíců, kdy se výraznější horké extrémy Apeninskému poloostrovu spíše vyhýbaly, se během prázdnin budou teplotní rekordy zřejmě přepisovat i v této části Evropy.

Vysokým teplotám v západním Středomoří napomůže i nadprůměrně teplá mořská voda – oproti dlouhodobému průměru je v současnosti o dva až čtyři stupně vyšší. Mimochodem to platí také o Azurovém pobřeží ve Francii, která zažívá opakované vlny intenzivních veder.

Odchylka teploty vody ve Středozemním moři od dlouhodobého průměru
Zdroj: Copernicus

Chorvatsko se chystá na vlny veder

V oblíbeném Chorvatsku by letní počasí mělo být pod dominantním vlivem tlakových výší, které budou přinášet slunečné počasí s nadprůměrně vysokými teplotami – nicméně sever země může občas pocítit vliv front postupujících přes střední Evropu k východu.

Tam se tedy přechodně můžou objevovat bouřky i s nebezpečnými projevy počasí, směrem na jih by mělo srážek být celkově méně. Poměrně pravděpodobné jsou delší vlny veder, kdy teploty budou šplhat vysoko nad tropickou třicítku, občas i nad 35 stupňů, a výjimkou nebudou ani tropické noci.

Po chladnějším závěru jara, který významně snížil i teplotu vody v Černém moři, zažívá v posledních týdnech teplé počasí i východ Balkánu, tedy Rumunsko a Bulharsko. Ačkoliv do této části Evropy se snadněji dostává chladnější vzduch od severu než do jiných oblastí na jihu kontinentu, prázdniny by měly být ve znamení nadprůměrně vysokých teplot i zde. Hlavně ve vnitrozemí můžou teploty při vpádech teplého vzduchu šplhat i nad těžko snesitelných čtyřicet stupňů.

Také samotný jih Balkánu, tedy Řecko, čeká spíš nadprůměrně teplé léto. Výraznější odchylka se očekává hlavně v severní polovině země, zatímco pro jihozápad a ostrovy v Egejském moři by měla být poněkud menší.

Nejen v Řecku, ale pro většinu Balkánu modely preferují spíše méně srážek, což v kombinaci s vyššími teplotami povede k častějšímu suchu a vyššímu riziku vzniku lesních požárů, které ostatně už minulý týden vypukly v Chorvatsku. Proto je dobré být připraven i na toto riziko a možnou komplikaci dovolené.

Ochlazení na severu

V posledních letech přibývá lidí, kteří před výhní jihoevropského slunce upřednostňují mírnější léto u Baltu. I pro tuto část Evropy modely preferují nadprůměrné teploty, nicméně s ohledem na charakter počasí je nutné občas počítat i s vpády chladnějšího vzduchu. Nicméně poměrně často by se měly objevovat letní dny s maximy nad 25 stupňů, občas i dny tropické.

O něco chladnější bývá obecně pobřeží Severního moře, od Německa po Belgii, nicméně letos se v těchto částech Evropy objevují opakovaně vysoké teploty, kvůli nimž má například voda u pobřeží Nizozemska a Belgie už devatenáct stupňů, citelně víc než obvykle. A s ohledem na očekávaný teplejší charakter léta může být tato oblast být poněkud překvapivým tipem pro ty, kterým nevadí občas více oblačnosti s přeháňkami a teploty ne tak často šplhající k tropické třicítce.

Všechny uvedené výhledy je nutné brát opravdu z dlouhodobějšího pohledu, tedy jakéhosi převažující rázu počasí. Občas může i během léta být ve Středomoří chladněji a objevit se mohou také silné bouřky s prudkým větrem, přívalovým deštěm a kroupami. Proto je dobré jak před dovolenou, tak během ní pro jistotu občas zkontrolovat předpověď, případně příslušná varování místně příslušných meteorologických ústavů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 1 hhodinou

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 2 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 3 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 5 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.