Sto padesát milionů Američanů se ocitlo pod tepelnou kupolí. Vedra atakují 40 stupňů

Východ Spojených států zasáhla tento týden vlna veder, která přinesla do řady měst – včetně New Yorku, Washingtonu nebo Bostonu – na červen extrémní teploty blížící se až 40 stupňům Celsia. Varování před horkem podle agentury AP platí v oblastech, kde žije více než 150 milionů lidí. Přes 100 stupňů Fahrenheita, tedy 37,8 stupně Celsia, se teplota může vyšplhat na celém východním pobřeží USA od Maine až po Floridu.

„Vypadá to, že dnešek je pravděpodobně nejhorším dnem, pokud jde o rozsáhlé teplotní rekordy,“ řekl v úterý agentuře Reuters Bob Oravec z americké Národní meteorologické služby (NWS). „Je to skutečně velmi, velmi extrémní událost,“ sdělil agentuře další meteorolog Jacob Asherman. „Máte kombinaci extrémního horka a vlhkosti, ale žádnou úlevu,“ podotkl s tím, že noci jsou na konci června velmi krátké a ani během nich se na řadě míst zásadně neochladí.

Několik měst na severovýchodě, která se potýkají se současnou vlnou veder, zažilo v úterý odpoledne rekordně vysoké červnové teploty, včetně Bostonu, Providence na Rhode Islandu a Newarku v New Jersey. V Bostonu byla v úterý naměřena nejvyšší teplota 38,8 stupně, což překonalo dosavadní červnové maximum z let 2021, 1952 a 1925. Naposledy dosáhla teplota v Bostonu symbolických sto stupňů Fahrenheita v červenci 2022.

V Providence byla v úterý nejvyšší teplota 37,8 stupně – překonala tak dosavadní červnové maximum 36,6 stupně, které bylo naposledy naměřeno v roce 1945. A Newark vyrovnal svůj nejteplejší červnový teplotní rekord, když dosáhl 39,4 stupně. V New Yorku, kde se oficiální měření teploty provádí v Central Parku, dosáhla rtuť teploměru na 37,2 stupně, což sice nebyl červnový rekord, ale byla to nejteplejší teplota zaznamenaná ve městě od července 2012. Také Filadelfie v úterý poprvé od roku 2012 dosáhla 37,8 stupně Celsia.

Varování před horkem na 25. červen 2025 jsou oranžově a fialově, mapa obsahuje i varování před dalšími hrozbami, jako jsou povodně (zeleně)
Zdroj: Weather.gov

Varování před extrémními vedry zůstalo v platnosti na celém severovýchodě včetně Bostonu, New Yorku, Filadelfie, Baltimoru a Washingtonu, kde teploty i ve středu mají šplhat ke „stovce“ Fahrenheita. Extrémní horko má zasáhnout ve středu 25 milionů Američanů, zvýšené horko dalších sto milionů.

Tepelná kupole nad USA

Podle meteorologů je tato vlna veder způsobená jevem, který se označuje jako tepelná kupole. Jedná se o oblast vysokého tlaku ve vyšších vrstvách atmosféry, která zadržuje teplo a vlhkost: vysoký tlak zamezuje teplému vzduchu stoupat, takže se horko nemůže rozptýlit. Může se nacházet nad velkou částí země. Když se tepelná kupole ustálí, vzduch v ní může být extrémně horký a současně nehybný, což potom vede k nebezpečně vysokým teplotám a také ke špatné kvalitě ovzduší.

Vysoký tlak navíc způsobuje jasnou oblohu, takže lidi v postižené oblasti neochrání ani stín z mraků. Problém je v tom, že tepelné kupole jsou schopné vytvářet takzvané zpětnovazební stavy: čím delší dobu zůstávají na místě, tím více teploty stoupají a tím více také roste sucho.

Ve Spojených státech by těchto kupolí měli v souvislosti s klimatickou změnou přibývat, předpokládá studie v odborném časopisu Nature.

Dopady na běžný život jsou silné

Kvůli vedrům je potřeba počítat se změnami ve veřejné dopravě, především na severozápadě Spojených států. Železniční společnost Amtrak už dopředu avizovala, že bude zpomalovat rychlost svých vlaků mezi polednem a 20:00 hodinou, a to mezi Washingtonem a New Yorkem a také Filadelfií a Harrisburgem.

Už v pondělí si vedra málem vyžádala životy dvou šestnáctiletých, které odpoledne na hoře v New Hampshire našli záchranáři ve stavu, kdy ztráceli vědomí, v úterý už úmrtí způsobená horkem hlásilo rovnou několik měst, stanice BBC hovoří o desítkách hospitalizovaných.

Meteorologové vyzvali pracovníky, kteří musí pracovat venku, aby byli opatrní a chovali se zodpovědně a zbytečně neriskovali. Stavební firmy byly nuceny dělníkům kompenzovat nepříznivé počasí, aby zajistily jejich bezpečnost.

Společnost Con Edison v úterý vyzvala všechny obyvatele New Yorku, aby šetřili energií. „Potřeba zákazníků spouštět klimatizaci, aby si udrželi pohodlí, zatěžuje zařízení na dodávku elektřiny,“ vysvětluje společnost. „Žádáme zákazníky, aby v době špičky nepoužívali náročné spotřebiče, jako jsou pračky, sušičky a mikrovlnné trouby.“

Newyorská guvernérka Kathy Hochulová vydala v úterý prohlášení, v němž obyvatele jihu státu New York žádá, aby šetřili energií až do 22:00, kdy energetická síť dosáhne maximální kapacity: „Vpodvečer varoval newyorský nezávislý systémový operátor, že se blížíme ke špičkové kapacitě v jižní části státu a je nezbytné šetřit elektřinou.“ Podobná varování se očekávají i na středu, první mírné ochlazení by mohlo nastat až ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.