Americký prezident Donald Trump si díky válce s Íránem uvědomil, že jeho moc nezná mezí, a uzavřené memorandum o porozumění považuje za „pravděpodobně“ bezpodmínečnou kapitulaci Teheránu, napsal server Axios po rozhovoru se současným šéfem Bílého domu.
V Trumpově pojetí světa mají spojenci význam pouze tehdy, pokud respektují, kdo drží v rukou opravdovou moc, píše Axios. „Žádné meze neexistují. Ne, to ne, tuhle lekci jsem ještě nedostal. Vím, že existují, ale víte, žádné meze neexistují. Vojensky jsme je totálně porazili,“ řekl prezident v pořadu The Axios Show na dotaz korespondenta serveru pro Bílý dům Marca Caputa, jakou lekci si odnesl z konfliktu ve smyslu uplatnění moci i jejích limitů.
Podle serveru The Middle East Eye přitom řada osobností ve Washingtonu považuje Trumpovu dohodu s Teheránem za strategickou porážku. „Odpůrci války mohou být rádi, že válka skončila, a také poukazovat na to, že tato šílená dohoda je konečným důkazem toho, že celá válka… byla totální katastrofa,“ napsal demokratický senátor Chris Murphy na síti X.
„V této hrozné situaci jsme jen kvůli ‚neokonzervativcům‘, kteří nás dotlačili do nevyhratelné války. Zase. Tohle se stane, když prohrajete válku,“ napsal na X konzervativní komentátor Brandon Weichert s odkazem na republikány, kteří se zasazují o zahraniční intervenci.
Po boku tyranů
Trump už jen nepokouší meze funkce prezidenta Spojených států, píše Axios. Prezident popisuje moc v kontextu světových dějin a řadí se po bok dobyvatelů, diktátorů a tyranů, kteří si v minulých staletích podmaňovali národy dle vlastní libovůle.
V obsáhlém, dosud nezveřejněném 45minutovém rozhovoru, z něhož Axios zatím vydal krátkou ukázku, prezident opakovaně poměřuje moc podle míry podřízenosti. Vedoucí představitelé zemí skupiny G7 mu prý uvěřili, když žertoval, že „on je tady šéf“. Izrael k němu zase podle jeho slov chová „spoustu respektu“ a bude dělat, co mu řekne. Trump také uvedl, že jeho vztah s Benjaminem Netanjahuem je „dobrý, ale musíme ho (izraelského premiéra) udržovat alespoň trochu při smyslech“.
V nové knize Regime Change od novinářů Maggie Habermanové a Jonathana Swana z The New York Times, která vyjde příští týden, se Trump podle autorů hrdě staví po bok velikánů a tyranů světové historie a ohání se dokumentem údajného „prezidentského historika“, jenž tvrdí, že Trump je ještě mocnější, než bývali Alexandr Veliký, císaři starého Říma, Napoleon, Josif Stalin, Mao Ce-tung nebo Adolf Hitler.
Trump začal z dokumentu předčítat, píší autoři knihy, jmenoval některé z nejmocnějších historických postav a přitom vysvětloval, jak ani jedna z nich nedosáhla jeho vlastní moci jako prezidenta USA. „Neměli letadla, že ne? Nemohli jste cestovat po celém světě,“ prohlásil Trump. Autory překvapilo zjevné potěšení, jaké šéf Bílého domu nalézá ve společnosti Maa, Hitlera a Stalina, a „bezstarostná lehkost, s jakou přijal své místo mezi muži, kteří měnili svět metodou dobývání a strachu“.
Známky Trumpovy velkolepé teorie moci vycházely na povrch i v průběhu celého jeho rozhovoru s Axiosem, který prezident serveru poskytl jen několik hodin po svém návratu ze summitu G7 ve Francii. Jako současné světové vůdce, k nimž chová největší obdiv, jmenoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndru Módího.
Trump dokument citovaný v nové knize zveřejnil ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social. Podle Habermanové a Swana je jeho autorem ve skutečnosti dlouhodobý nosič holí a osobní důvěrník jihoafrického profesionálního golfisty Garyho Playera.
