G7 strana 3 z 4

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov předčasně opustil schůzku skupiny velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali, kde čelil kritice kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Byla to jeho první účast na mezinárodním fóru od zahájení války. Ministryně zahraničí hostitelské země Retno Marsudiová v Lavrovově přítomnosti vyzvala k rychlému ukončení konfliktu. Lavrov odešel ze zasedání, když jeho německá kolegyně Annalena Baerbocková také kritizovala Moskvu kvůli válce na Ukrajině.

Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem v pondělí vystoupil český premiér Petr Fiala (ODS) na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí. Na rekonstrukci země bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. V úterý to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA avizovaly, že na zabránění hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Skupina chce také založit klimatický klub.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters řekl lídrům ze skupiny velkých světových ekonomik na summitu G7, že by si přál, aby válka s Ruskem skončila do konce roku, dříve než nastane zima. Zároveň požádal o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. Reuters se odvolává na informace od nejmenovaných činitelů Evropské unie.

Země G7 chtějí do roku 2027 investovat do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů (14,85 bilionu korun). Americký prezident Joe Biden to oznámil na summitu sedmi velkých ekonomik G7 v Německu. Opatření je vnímáno jako protiváha čínskému vlivu. Britská vláda na úvod summitu oznámila, že Velká Británie, USA, Japonsko a Kanada také zakážou dovoz zlata z Ruska, a chce, aby nové protiruské opatření za invazi na Ukrajinu přijaly také Německo s Francií a Itálií, což jsou zbývající členové G7. Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se na summitu shodli, že válka je v kritickém okamžiku a Ukrajina potřebuje větší podporu.

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko zásobníky dostatečně naplněné, aby pokryly spotřebu do konce příští zimy. Bratislava dosud byla na dodávkách plynu i ropy z Ruska značně závislá.

Ve Velké Británii roste inflace nejrychleji od roku 1982, meziročně dosahuje devíti procent, což je nejvíc v G7. Pro miliony Britů to znamená, že musí šetřit na palivu, topení, zábavě i jídle. Na růstu cenové hladiny se podílí mimo jiné čínský lockdown, ruská válka, ale i odchod země z Evropské unie.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Moskvu i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že západní sankce nedosáhnou zamýšleného výsledku. Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun), oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu. Kyjev na setkání vyzval státy G7, aby zabavily ruský majetek na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že vyhostilo deset rumunských a jednoho bulharského diplomata jako odplatu za stejný krok ze strany vlád v Bukurešti a Sofii.

Představitelé zemí G7 se zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude také pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Německý spolkový kancléř Olaf Scholz vyzývá k solidaritě a soudržnosti v boji proti koronaviru i během nadcházející obnovy země. Ve svém prvním novoročním projevu ve funkci kancléře také apeluje na občany, aby se kvůli rychle se šířící variantě omikron nechali naočkovat, a žádá o pochopení nově zavedených omezení. Scholzův zhruba desetiminutový projev odvysílají německé televize v pátek večer, o jeho obsahu předem informovala média.

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.

Hnutí Taliban se obává odlivu elit, ke kábulskému letišti pouští pouze cizince. Německý parlament ve středu schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací, přičemž jejich mandát platí do 30. září. Afghánistán začali podle televize CNN opouštět první američtí vojáci. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna. Ostatní země pokračují v evakuaci občanů, Británie či Francie už jsou téměř hotové, Polsko ji zastavilo. Do Kábulu odletěla i ruská transportní letadla.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv islamistickým hnutím Taliban v Afghánistánu. A to včetně mimosoudních vražd civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Talibanu. USA chtějí dokončit evakuce ze země do 31. srpna, prezident Joe Biden rozhodl, že do tohoto data se stáhnou i poslední američtí vojáci. Dohodu o prodloužení termínu nepřineslo ani setkání skupiny G7. Další setrvání zahraničních vojsk v zemi odmítl i Taliban.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Uprchlý afghánský prezident Ašraf Ghaní je s rodinou ve Spojených arabských emirátech, sdělilo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. Nejméně tři lidé byli zabiti a více než desítka dalších utrpěla zranění při středeční demonstraci proti Talibanu ve východoafghánském městě Dželálábád. List The New York Times se pozastavil nad tím, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády, když tajné služby před tímto vývojem už dříve varovaly. Vůdci Talibanu se chtějí postupně představit světu. Z kábulského letiště pokračuje evakuace lidí, do níž je zapojen i třetí evakuační speciál české armády.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Rusko v neděli oznámilo 14 723 nových případů covidu, jde tak o největší jednodenní počet případů od 13. února. Polovina z toho přitom připadá na Moskvu. K zastavení pandemie je zapotřebí jedenáct miliard dávek, uvedl na setkání s nejvyššími představiteli ekonomicky silných zemí ze skupiny G7 šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Doplnil, že WHO zároveň připravuje další fázi vyšetřování původu koronaviru.

Evropská unie je neskutečně silná a životem pulzující organizace, řekl podle Reuters americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron při rozhovoru s ním ocenil, že USA mají opět zájem o spolupráci na světové úrovni. Lídři EU apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal.

Do Británie se sjíždějí lídři nejvyspělejších ekonomik světa na vůbec první setkání od vypuknutí pandemie, která proměnila celou planetu. I vliv nákazy je jednou z řady výzev, které na představitele západního hospodářství čekají. Kromě covidu-19 nebo životního prostředí ale chtějí účastníci summitu v cornwallském letovisku vyslat do světa jasný vzkaz – dominance Západu není zdaleka u konce.