G7 strana 3 z 4

Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun), oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu. Kyjev na setkání vyzval státy G7, aby zabavily ruský majetek na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že vyhostilo deset rumunských a jednoho bulharského diplomata jako odplatu za stejný krok ze strany vlád v Bukurešti a Sofii.

Představitelé zemí G7 se zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude také pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Německý spolkový kancléř Olaf Scholz vyzývá k solidaritě a soudržnosti v boji proti koronaviru i během nadcházející obnovy země. Ve svém prvním novoročním projevu ve funkci kancléře také apeluje na občany, aby se kvůli rychle se šířící variantě omikron nechali naočkovat, a žádá o pochopení nově zavedených omezení. Scholzův zhruba desetiminutový projev odvysílají německé televize v pátek večer, o jeho obsahu předem informovala média.

Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.

Hnutí Taliban se obává odlivu elit, ke kábulskému letišti pouští pouze cizince. Německý parlament ve středu schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací, přičemž jejich mandát platí do 30. září. Afghánistán začali podle televize CNN opouštět první američtí vojáci. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna. Ostatní země pokračují v evakuaci občanů, Británie či Francie už jsou téměř hotové, Polsko ji zastavilo. Do Kábulu odletěla i ruská transportní letadla.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv islamistickým hnutím Taliban v Afghánistánu. A to včetně mimosoudních vražd civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Talibanu. USA chtějí dokončit evakuce ze země do 31. srpna, prezident Joe Biden rozhodl, že do tohoto data se stáhnou i poslední američtí vojáci. Dohodu o prodloužení termínu nepřineslo ani setkání skupiny G7. Další setrvání zahraničních vojsk v zemi odmítl i Taliban.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Uprchlý afghánský prezident Ašraf Ghaní je s rodinou ve Spojených arabských emirátech, sdělilo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. Nejméně tři lidé byli zabiti a více než desítka dalších utrpěla zranění při středeční demonstraci proti Talibanu ve východoafghánském městě Dželálábád. List The New York Times se pozastavil nad tím, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády, když tajné služby před tímto vývojem už dříve varovaly. Vůdci Talibanu se chtějí postupně představit světu. Z kábulského letiště pokračuje evakuace lidí, do níž je zapojen i třetí evakuační speciál české armády.

Ekonomicky silné země skupiny G7 poskytnou v následujícím roce miliardu vakcín proti covidu-19 chudým zemím, aby mohly naočkovat svoji populaci. Na tiskové konferenci po skončení summitu to řekl britský premiér Boris Johnson. V prohlášení vydaném po třídenním jednání G7 v Cornwallu také mimo jiné účastníci slíbili další peníze na boj proti globálnímu oteplování a kritizují Čínu.

Rusko v neděli oznámilo 14 723 nových případů covidu, jde tak o největší jednodenní počet případů od 13. února. Polovina z toho přitom připadá na Moskvu. K zastavení pandemie je zapotřebí jedenáct miliard dávek, uvedl na setkání s nejvyššími představiteli ekonomicky silných zemí ze skupiny G7 šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Doplnil, že WHO zároveň připravuje další fázi vyšetřování původu koronaviru.

Evropská unie je neskutečně silná a životem pulzující organizace, řekl podle Reuters americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron při rozhovoru s ním ocenil, že USA mají opět zájem o spolupráci na světové úrovni. Lídři EU apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal.

Do Británie se sjíždějí lídři nejvyspělejších ekonomik světa na vůbec první setkání od vypuknutí pandemie, která proměnila celou planetu. I vliv nákazy je jednou z řady výzev, které na představitele západního hospodářství čekají. Kromě covidu-19 nebo životního prostředí ale chtějí účastníci summitu v cornwallském letovisku vyslat do světa jasný vzkaz – dominance Západu není zdaleka u konce.

Americký prezident zahájil svou první zahraniční cestu setkáním s britským premiérem Borisem Johnsonem. Lídra tradičního amerického spojence varoval, aby nedopustil konflikt s Evropskou unií a neohrozil tak křehký mír v Severním Irsku. Šéfa Bílého domu v Evropě čeká summit G7, summit NATO a setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Členové skupiny G7, která sdružuje kdysi největší světové ekonomiky, se dohodli na zavedení daně ze zisku globálních firem v minimální výši 15 procent. Cílem dohody je odradit nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižší úrovní zdanění. Státy G7 budou také usilovat o to, aby nadnárodní korporace platily více daní na trzích, kde prodávají své zboží a služby.

Indie se nadále potýká s druhou vlnou pandemie. Úřady potvrdily za poslední den dosud nejvyšší počet obětí infekce, a to 3780. Naopak velmi dobře epidemii zatím zvládá Austrálie. V jejím nejlidnatějším státě, Novém Jižním Walesu, se nicméně ve středu poprvé po více než měsíci objevil místní přenos koronaviru. Kvůli obavám lidí dál vázne očkování proti covidu v Iráku. Jiný problém s vakcinací má Dánsko. To se rozhodlo vyřadit Johnson & Johnson. Polsko v návaznosti na to chce tyto přebytečné vakcíny odkoupit.

Země G7, sdružující kdysi největší světové ekonomiky, jsou podle závěrů londýnského jednání jejich ministrů zahraničí znepokojeny ruskými aktivitami, které podle nich mají za cíl podkopávat demokratické státy. Ministři dali rovněž najevo „plnou solidaritu“ se zeměmi, které zasáhly akce ruských zpravodajských služeb. Země skupiny také mimo jiné vyzvaly Čínu k respektování lidských práv a základních svobod.

V Londýně během pondělí začalo třídenní setkání ministrů zahraničí skupiny G7. První osobní schůzku má za sebou americký ministr zahraničí Antony Blinken s britským protějškem Dominicem Raabem. Ti hovořili mimo jiné o vztazích k zemím, jako jsou Rusko, Čína nebo Severní Korea. Vyzvali je ke změně chování a zároveň vyjádřili touhu pro zlepšení vztahů s nimi. Blinken po setkání vyslovil přání, aby se KLDR vydala diplomatickou cestou k jadernému odzbrojení. Čínu vyzval, aby se držela mezinárodního řádu založeného na pravidlech.

Čína se v poslední době chová na domácí scéně čím dál represivněji a v zahraničí je čím dál agresivnější. V rozhovoru s televizí CBS, odvysílaném v neděli, to prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Tvrdší postoj vůči Číně kvůli otázce dodržování lidských práv v zemi v pondělí vyjádřila také novozélandská premiérka Jacinda Ardernová.

Protesty proti vojenskému puči v Myanmaru nepolevují, demonstrující lidé vyšli znovu do ulic. Velký ohlas měla zejména pondělní generální stávka, u které armáda varovala, že může skončit krvavě. To se však nakonec nestalo. Tlak na juntu se stupňuje i ze zahraničí. Spojené státy uvalily sankce na další dva generály, kteří se podíleli na převratu. Evropská unie případné postihy teprve zvažuje. Situace se nelíbí ani Číně. Před třemi týdny myanmarská armáda svrhla tamní civilní vládu, od vypuknutí puče už junta zadržela přes 680 lidí.

Rok 2021 bude bodem obratu ve vícestranné mezinárodní spolupráci, uvedli představitelé zemí sdružených v G7 ve společném prohlášení. Dohodli se na společném postupu při obnově světové ekonomiky, jehož středobodem by mělo být řešení klimatických změn a úbytku biodiverzity. V rámci zvládnutí pandemie se zavázali věnovat 7,5 miliardy dolarů (160 miliard korun) na podporu celosvětové očkovací kampaně proti covidu-19 COVAX.

Už příští týden se měl původně konat v USA summit G7. Kvůli pandemii koronaviru i rasovým nepokojům se ale vrcholná schůzka ekonomicky nejvyspělejších zemí světa výhledově uskuteční až v září. Kolem summitu je však i bez toho mnoho nejistého. Polemiky vyvolal nový pokus amerického prezidenta „vzít zpět na palubu“ Rusko, které bylo ze skupiny vyloučeno v roce 2014 kvůli invazi na ukrajinský Krym.

Na COVID-19 zemře zhruba 3,4 procenta nakažených, nemoc se však šíří méně efektivně než chřipka. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO). Počet úmrtí i celkový počet infikovaných dál prudce roste v Itálii. V celosvětovém měřítku přibývá nakažených nejvíce v Jižní Koreji. V dalším světovém ohnisku nákazy, Íránu, se podle tamních médií nakazilo i víc než dvacet poslanců a další vysoce postavení představitelé režimu. Ten rozhodl o preventivním propuštění některých vězňů.

Napětí mezi Brazílií a Paříží opět sílí. Brazilští důstojníci podle uniklých armádních dokumentů označili Francii za největší vojenskou hrozbu pro svou zemi. Francouzi by podle nich mohli podniknout invazi za účelem záchrany amazonského pralesa. Prezidenti obou států se navíc nemají příliš v lásce. Paříž označila podobné spekulace za vyloučené.