Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.
Kvůli Rusku hrozí největší hladomor od druhé světové války, zaznělo na úvod zasedání G7
„Potravinová bezpečnost byla problém ještě před válkou, ale ruská invaze na Ukrajinu situaci dramaticky vyhrotila,“ řekla Schulzeová. „Světu hrozí největší hladomor od druhé světové války,“ varovala.
Potravinová bezpečnost je tak podle německé ministryně nejpalčivějším problémem, o kterém budou ministři zemí skupiny jednat. „Protože ruský prezident Vladimir Putin zneužívá potraviny jako zbraň, musíme tomu čelit novou aliancí pro globální potravinovou bezpečnost, kterou na tomto zasedání G7 chceme uzavřít,“ sdělila Schulzeová.
Ministři pro výživu na jednání G7 přizvali jako hosty Indonésii, která nyní předsedá skupině největších světových ekonomik G20, Indii, Senegal a zástupce Rozvojového programu OSN a Světové banky. Do debat se přes videomost zapojí také ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Na ukrajinském obilí je závislá řada zemí v Africe a Asii
Jedním z hlavních témat zasedání bude zajištění vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Na tuto zemi, které se říká obilnice Evropy, je potravinově odkázána řada zemí v severní Africe a Asii.
Kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů není možné vyvážet obilí a další potraviny po moři, evropské státy včetně Polska a Německa začaly organizovat export po železnici.
„Železniční cesta je řešení, které nám pomůže. Je ale potřeba uvolnit přístavy,“ řekla německá ministryně pro rozvoj s tím, že Rusko takový krok nepřipravuje. Podle evropské komisařky pro dopravu Adiny Valeanové je nezbytné vyvézt z Ukrajiny dvacet milionů tun obilí, aby se předešlo nedostatečnému zásobování severní Afriky a Asie.
Už před deseti dny skupina G7 uzavřela dohodu, ve které tyto státy přislíbily postupně se zbavit závislosti na ruských energiích – zemním plynu a ropě.
Podle německého zpravodaje ČT Martina Jonáše ministři zahraničí G7 už minulý týden slíbili další krok v postupu proti Moskvě, a to, že nikdy neuznají změny hranic, kterých Rusko dosáhlo silou. „Slíbili také, že budou dále Ukrajinu podporovat zbraněmi, a to tak dlouho, dokud to bude nutné.“
Sankce vůči Rusku
Do německého Bonnu na summit G7 přicestovala také americká ministryně financí Yellenová. Uvedla, že západní sankce vůči Rusku mají na tamní hospodářství mimořádný dopad. Země se podle ní dostává do velkých problémů. „Rusko se potýká s recesí, vysokou inflací, kritickými problémy ve finančním systému a neschopností zajistit si materiál a produkty, které potřebuje k válce a k podpoře hospodářství,“ řekla.
Protiruské sankce ovlivňují i hospodářství západních zemí, které místo rychlého oživení po následcích pandemie covidu musí počítat s výrazně nižším ekonomickým růstem. Například německá vláda na konci dubna kvůli hospodářským dopadům války zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 procenta, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 procenta. Německý kancléř Olaf Scholz ale několikrát řekl, že Německo je připraveno za podporu Ukrajiny takovou cenu zaplatit.
Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.
Rusko vyhostí francouzské a italské diplomaty
Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo vyhoštění 34 francouzských diplomatů. Podle informací agentury AFP byl francouzský velvyslanec v Moskvě povolán na ministerstvo, kde mu byla předána nóta, ve které se uvádí, že „34 spolupracovníků francouzských diplomatických zařízení v Rusku bylo prohlášeno za nežádoucí osoby“. Rusko mají opustit do dvou týdnů. Jde o odvetný krok za to, že Francie v dubnu vyhostila ze země 35 Rusů s diplomatickým statusem.
Tehdy k podobnému kroku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistoupila celá řada evropských zemí a celkem více než tři sta ruských diplomatů muselo opustit evropské metropole.
Francouzské ministerstvo zahraničí také v dubnu označilo šest ruských agentů, kteří se vydávali za diplomaty za „nežádoucí osoby“. Stalo se tak poté, co vyšetřování domácí rozvědky došlo k závěru, že tyto osoby jednaly proti francouzským národním zájmům.
Kromě Francouzů oznámilo Rusko také vyhoštění desítek diplomatů z Itálie. Mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová agentuře RIA Novosti potvrdila, že Rusko hodlá vyhostit celkem 24 italských diplomatů. Údajně se jedná o odvetný krok.
Řím prohlásil nežádoucími osobami 30 ruských diplomatů na začátku dubna. Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio tehdejší krok zdůvodnil ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.
Italský premiér Mario Draghi v reakci varoval, že diplomatické kanály s Moskvou nesmí být přerušeny, píše agentura Reuters. „Protože právě skrze tyto kanály, pokud uspějeme, bude dosaženo míru,“ nechal se slyšet šéf italské vlády.
