Ministři zahraničí skupiny G7 slíbili další zbraně Ukrajině

Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Moskvu i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že západní sankce nedosáhnou zamýšleného výsledku. Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.

Ministři přislíbili zesílení ekonomické a politické izolace Ruska, pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a řešení globálního nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině. Po setkání na čtyři sta let starém zámku u Baltského moře šéfové diplomacie z Německa, USA, Británie, Kanady, Francie, Itálie, Japonska a EU ujistili, že vojenská a obranná pomoc Ukrajině bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude nezbytné.

Přislíbili rovněž, že se budou zabývat ruskými dezinformacemi, které mají za cíl legitimizovat agresi vůči Ukrajině a také svalit na Západ vinu za problémy se zásobováním potravinami ve světě kvůli hospodářským sankcím uvaleným na Rusko. Skupina v závěrečném prohlášení také vyzvala Čínu, aby Moskvě nepomáhala a aby neospravedlňovala ruskou válku. G7 vyzvala Peking k podpoře suverenity a nezávislosti Ukrajiny.

Postupné ukončení nákupu ruské ropy

Zásadní v zesilování tlaku na Kreml je podle prohlášení zákaz nebo postupné ukončení nákupu ruské ropy členskými zeměmi EU. Toto embargo zahrnuje nový navržený balíček protiruských sankcí EU.

„Urychlíme naše úsilí o snížení a ukončení závislosti na dodávkách ruských energií a co nejrychleji, na základě závazků G7, postupně ukončíme nebo zakážeme dovoz ruského uhlí a ropy,“ stojí v prohlášení.

Sedmička varovala, že válka vytváří globální potravinovou a energetickou krizi, která ohrožuje chudé země, a že je třeba přijmout urychlená opatření na uvolnění skladů s obilím, jehož vývozu z Ukrajiny Rusko brání. Představitelé G7 vyzvali Moskvu k okamžitému zastavení útoků na klíčovou dopravní infrastrukturu na Ukrajině, včetně přístavů, a aby umožnilo Kyjevu vyvážet výrobky.

„Ruská agresivní válka vyvolala jednu z nejhorších potravinových a energetických krizí v nedávné historii a nyní ohrožuje ty nejzranitelnější po celém světě,“ uvedla skupina v závěrečném komuniké. „Jsme odhodláni urychlit koordinovanou mnohostrannou odpověď, která by zachovala světovou potravinovou bezpečnost, a v tomto ohledu podpořit naše nejzranitelnější partnery,“ stojí v prohlášení.

Skupina G7 rovněž mimo jiné vyjádřila znepokojení nad nedávnými pokusy o destabilizaci Podněstří a zdůraznila svou podporu Moldavsku.

Maďarská prezidentka odsoudila ruskou agresi

Podporu Ukrajině vyjádřila během slavnostní inaugurace i nová maďarská prezidentka Katalin Nováková. „Odsuzujeme Putinovu agresi, ozbrojenou invazi do suverénního státu. Říkáme jasné ne jakékoli snaze směřující k obnově Sovětského svazu,“ dodala.

Zmínila také, že její první zahraniční cesta bude směřovat do Polska. „V úterý 17. května pojedu do Varšavy, abych se setkala s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Pane prezidente, drahý Andrzeji, děkuji vám za příležitost pohovořit si tak, jak to přátelé dělají,“ uvedla Nováková během své inaugurační řeči. Podle agentury Reuters jde o zjevné gesto ukazující snahu napravit vztahy mezi Budapeští a Varšavou.

Maďarsko sousední Ukrajině odmítá dodávat zbraně a rovněž se staví odmítavě i ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Právě tyto kroky ovlivnily i vztahy mezi dlouhodobými spojenci v Evropské unii, kterými Maďarsko a Polskou jsou.

Katalin Nováková, bývalá poslankyně vládní strany Fidesz, se těší pověsti věrných přívrženců premiéra Viktora Orbána. Parlament ji zvolil do čela státu 10. března, nedlouho předtím, než maďarský premiér na začátku dubna opět zvítězil v parlamentních volbách. Hlava státu plní v Maďarsku především ceremoniální roli.

Maďarský premiér již dříve ruský útok na Ukrajinu rovněž odsoudil, nicméně vyhnul se jakékoli osobní kritice směřující přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina, poznamenala agentura Reuters.

Sankce podle Kremlu nedosáhnou výsledku

„Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ prohlásil Lavrov na schůzi ruské Rady pro zahraniční politiku a obranu. 

Ministr mimo jiné také tvrdí, že všechny pokusy amerických a evropských politiků izolovat Rusko jsou odsouzeny k neúspěchu. Mnozí odborníci o tom již hovoří „v kuloárech“, dodal podle RIA Novosti.

USA a Evropská unie během více než dvou měsíců od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijaly vůči režimu prezidenta Vladimira Putina sérii bezprecedentních ekonomických postihů jdoucích od přerušení letecké dopravy přes zmrazení styku s řadou velkých bank po embargo na dovoz uhlí. Evropská komise začátkem května v rámci chystaného šestého balíku sankcí navrhla také do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření však odmítá podpořit Maďarsko, a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 22 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...