Ministři zahraničí skupiny G7 slíbili další zbraně Ukrajině

Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Moskvu i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že západní sankce nedosáhnou zamýšleného výsledku. Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.

Ministři přislíbili zesílení ekonomické a politické izolace Ruska, pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a řešení globálního nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině. Po setkání na čtyři sta let starém zámku u Baltského moře šéfové diplomacie z Německa, USA, Británie, Kanady, Francie, Itálie, Japonska a EU ujistili, že vojenská a obranná pomoc Ukrajině bude pokračovat tak dlouho, dokud to bude nezbytné.

Přislíbili rovněž, že se budou zabývat ruskými dezinformacemi, které mají za cíl legitimizovat agresi vůči Ukrajině a také svalit na Západ vinu za problémy se zásobováním potravinami ve světě kvůli hospodářským sankcím uvaleným na Rusko. Skupina v závěrečném prohlášení také vyzvala Čínu, aby Moskvě nepomáhala a aby neospravedlňovala ruskou válku. G7 vyzvala Peking k podpoře suverenity a nezávislosti Ukrajiny.

Postupné ukončení nákupu ruské ropy

Zásadní v zesilování tlaku na Kreml je podle prohlášení zákaz nebo postupné ukončení nákupu ruské ropy členskými zeměmi EU. Toto embargo zahrnuje nový navržený balíček protiruských sankcí EU.

„Urychlíme naše úsilí o snížení a ukončení závislosti na dodávkách ruských energií a co nejrychleji, na základě závazků G7, postupně ukončíme nebo zakážeme dovoz ruského uhlí a ropy,“ stojí v prohlášení.

Sedmička varovala, že válka vytváří globální potravinovou a energetickou krizi, která ohrožuje chudé země, a že je třeba přijmout urychlená opatření na uvolnění skladů s obilím, jehož vývozu z Ukrajiny Rusko brání. Představitelé G7 vyzvali Moskvu k okamžitému zastavení útoků na klíčovou dopravní infrastrukturu na Ukrajině, včetně přístavů, a aby umožnilo Kyjevu vyvážet výrobky.

„Ruská agresivní válka vyvolala jednu z nejhorších potravinových a energetických krizí v nedávné historii a nyní ohrožuje ty nejzranitelnější po celém světě,“ uvedla skupina v závěrečném komuniké. „Jsme odhodláni urychlit koordinovanou mnohostrannou odpověď, která by zachovala světovou potravinovou bezpečnost, a v tomto ohledu podpořit naše nejzranitelnější partnery,“ stojí v prohlášení.

Skupina G7 rovněž mimo jiné vyjádřila znepokojení nad nedávnými pokusy o destabilizaci Podněstří a zdůraznila svou podporu Moldavsku.

Maďarská prezidentka odsoudila ruskou agresi

Podporu Ukrajině vyjádřila během slavnostní inaugurace i nová maďarská prezidentka Katalin Nováková. „Odsuzujeme Putinovu agresi, ozbrojenou invazi do suverénního státu. Říkáme jasné ne jakékoli snaze směřující k obnově Sovětského svazu,“ dodala.

Zmínila také, že její první zahraniční cesta bude směřovat do Polska. „V úterý 17. května pojedu do Varšavy, abych se setkala s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Pane prezidente, drahý Andrzeji, děkuji vám za příležitost pohovořit si tak, jak to přátelé dělají,“ uvedla Nováková během své inaugurační řeči. Podle agentury Reuters jde o zjevné gesto ukazující snahu napravit vztahy mezi Budapeští a Varšavou.

Maďarsko sousední Ukrajině odmítá dodávat zbraně a rovněž se staví odmítavě i ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Právě tyto kroky ovlivnily i vztahy mezi dlouhodobými spojenci v Evropské unii, kterými Maďarsko a Polskou jsou.

Katalin Nováková, bývalá poslankyně vládní strany Fidesz, se těší pověsti věrných přívrženců premiéra Viktora Orbána. Parlament ji zvolil do čela státu 10. března, nedlouho předtím, než maďarský premiér na začátku dubna opět zvítězil v parlamentních volbách. Hlava státu plní v Maďarsku především ceremoniální roli.

Maďarský premiér již dříve ruský útok na Ukrajinu rovněž odsoudil, nicméně vyhnul se jakékoli osobní kritice směřující přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina, poznamenala agentura Reuters.

Sankce podle Kremlu nedosáhnou výsledku

„Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ prohlásil Lavrov na schůzi ruské Rady pro zahraniční politiku a obranu. 

Ministr mimo jiné také tvrdí, že všechny pokusy amerických a evropských politiků izolovat Rusko jsou odsouzeny k neúspěchu. Mnozí odborníci o tom již hovoří „v kuloárech“, dodal podle RIA Novosti.

USA a Evropská unie během více než dvou měsíců od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijaly vůči režimu prezidenta Vladimira Putina sérii bezprecedentních ekonomických postihů jdoucích od přerušení letecké dopravy přes zmrazení styku s řadou velkých bank po embargo na dovoz uhlí. Evropská komise začátkem května v rámci chystaného šestého balíku sankcí navrhla také do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření však odmítá podpořit Maďarsko, a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 8 mminutami

Česko se zdrželo v hlasování o rezoluci VS OSN o právním závazku v ochraně klimatu

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 1 hhodinou

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netnjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 3 hhodinami

Prezident Pavel zahájí bezpečnostní konferenci Globsec

V Praze ve čtvrtek mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum, třídenní program zahájí prezident Petr Pavel. Pořadatelé počítají s účastí více než dvou tisíc hostů z 86 zemí, což je dosud nejvíce. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Do Česka by na ní měl tento týden přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
před 4 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Syn zakladatele značky Mango čelí podezření z vraždy svého otce

Katalánská policie bude syna zakladatele módní značky Mango vyšetřovat na svobodě. Rozhodl o tom soud poté, co Jonathan Andic složil kauci ve výši jednoho milionu eur. Policie ho podezírá z vraždy svého otce. Isak Andic před rokem a půl zemřel po pádu z útesu.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla jednu z největších rafinerií v Rusku

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižegorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany se poslední ukrajinské útoky opět týkaly většiny západního a středního Ruska. Gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar tvrdí, že v Rostově zranil ukrajinský dron jednoho člověka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy

Spojené státy obvinily bývalého lídra Kuby Raúla Castra ze čtyřnásobné vraždy při sestřelení dvou letounů kubánským vojenským letadlem v únoru 1996. Úřadující ministr spravedlnosti USA Todd Blanche to řekl na čtvrteční akci v Miami připomínající oběti incidentu. Kuba americká obvinění odmítla a označila je za politickou hru a překrucování událostí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...