Evropská unie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun), oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell před setkáním ministrů zahraničí zemí skupiny G7 v Německu. Kyjev na setkání vyzval státy G7, aby zabavily ruský majetek na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí informovalo, že vyhostilo deset rumunských a jednoho bulharského diplomata jako odplatu za stejný krok ze strany vlád v Bukurešti a Sofii.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Evropská sedmadvacítka dosud schválila balíček vojenské pomoci ve výši 1,5 miliardy eur (37,4 miliard korun). Po nejnovějším oznámení se zvýší prostředky, které má EU k dispozici pro dodávky zbraní Ukrajině, na dvě miliardy eur. Dodatečných 500 milionů eur by mělo být novým impulsem pro Ukrajinu, prohlásil Borrell. Peníze podle něj mají být vynaložené na těžké zbraně.
Prostředky na vojenskou pomoc Kyjevu půjdou z takzvaného Evropského mírového nástroje, jehož cílem je podporovat armády partnerských států. Tento fond o objemu zhruba pěti miliard eur zřídily a doplňují členské země mimo rozpočet EU. Peníze z něj se používají na úhradu dodávek zbraní, které členské státy poskytnou Ukrajině ze svých zásob.
K poskytnutí další vojenské pomoci Kyjevu vyzvala na okraj setkání ministrů ze skupiny G7 britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Nyní je podle ní velmi důležité, aby spojenci Ukrajiny pokračovali v tlaku na ruského vůdce Vladimira Putina, jak dodávkami zbraní, tak zpřísněním sankcí.
Borrell také vyjádřil přesvědčení, že v nadcházejících dnech bude dosaženo dohody o embargu na ruskou ropu. Evropská komise v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce tohoto roku zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření však odmítá podpořit Maďarsko, a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává.
Zabavte ruský majetek, vyzval Kyjev státy G7
Kyjev v pátek požádal státy ze skupiny nejsilnějších ekonomik G7, aby přijaly zákony o zabavení majetku ruského státu na svém území a financovaly tak obnovu Ukrajiny. Novinářům to na okraj setkání ministrů zahraničí skupiny G7 v Německu řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
„Kanada to již udělala a mám pocit, že ostatní k tomu dospějí spíše dříve než později. Mluvíme o stovkách miliard dolarů. Rusko musí zaplatit,“ zdůraznil Kuleba. Takové opatření podpořil v pátečním rozhovoru s magazínem Der Spiegel i německý ministr financí Christian Lindner.
Šéf ukrajinské diplomacie také vyzval země G7, aby urychlily dodávky zbraní. Při boji nepomůže, když jsou potřebné zbraně stále „na cestě“, prohlásil Kuleba.
Vyzval rovněž Evropskou unii, aby na Rusko uvalila ropné embargo. Ukončení dovozu ruské ropy do konce roku je součástí šestého balíku sankcí, který navrhla Evropská komise. Podle Kuleby by Putin slavil, kdyby návrh padl. Krok totiž odmítá podpořit Maďarsko, a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává. „Nezasahujeme do jejich diskuse, ale je to kritický okamžik, kdy uvidíme, zda bude jednota EU nadále existovat, nebo zda bude narušena,“ řekl Kuleba.
Moskva vyhostila další diplomaty jako odplatu
Rusko vyhostilo deset rumunských diplomatů a jednoho pracovníka bulharského velvyslanectví v Moskvě, informovalo v pátek ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS. Jde o odvetný krok za dřívější stejné rozhodnutí vlád v Bukurešti a Sofii, Rumunsko 5. dubna za nežádoucí označilo desítku ruských diplomatů.
Ruské ministerstvo zahraničí také v pátek uvedlo, že odmítá snahy Rumunska obviňovat Moskvu z válečných zločinů na Ukrajině. Kritizovalo ho také za údajné zamlčování „nepřístojností páchaných nacionalistickými jednotkami na civilním obyvatelstvu“ i kvůli tomu, že dodává zbraně ukrajinské armádě.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v dubnu k vyhoštění ruských diplomatů z Rumunska řekla, že ho Moskva chápe jako součást kampaně Spojených států a jejich spojenců s cílem zdiskreditovat „speciální operaci na Ukrajině“. Agentura Reuters připomíná, že v důsledku útoku Ruska na Ukrajinu evropské země vyhostily více než tři sta jeho diplomatů.
Scholz hovořil s Putinem
V pátek také ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle ruské státní agentury TASS spolu hovořili o evakuaci civilistů z oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty ve zdecimovaném Mariupolu.
Putin podle TASS tvrdil Scholzovi, že rusko-ukrajinská jednání zablokoval Kyjev a zmiňoval „nelidské metody ukrajinských neonacistů“. O neonacistech v souvislosti s Ukrajinou mluví ruský vůdce dlouhodobě, invazi do sousední země odůvodňuje právě nutností vůči nim zakročit.
