Představitelé zemí G7 se zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude také pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.
Státy G7 ukončí závislost na ruské ropě a dál postihnou banky
G7 také znemožní poskytování klíčových služeb, na nichž je Rusko závislé a „vystupňuje“ kampaň proti ruským elitám, které podporují prezidenta Vladimira Putina. Tím chtějí země kvůli ruské agresi vůči Ukrajině posílit izolaci Ruska ve všech odvětvích jeho hospodářství.
Lídři zemí G7 uvedli, že ukončení závislosti na ruských energiích bude zajištěno způsobem, který světu poskytne čas na zajištění alternativních dodávek a přijatelných cen pro spotřebitele. Chtějí toho docílit i pomocí urychleného snižování závislosti na fosilních palivech a přechodem na čistou energii v souladu s klimatickými cíli.
Zatímco se Putin chystá v pondělí s velkou pompou oslavit vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, jeho kroky na Ukrajině „zostuzují Rusko a historické oběti jeho lidu“, uvedli v prohlášení představitelé skupiny.
Na virtuální schůzce, které se i zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, hlavy států a vlád Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a Spojených států zopakovaly své dřívější závazky. Země G7 se v textu zavázaly „podniknout další kroky, aby pomohly Ukrajině zajistit svobodnou a demokratickou budoucnost, jakož i bránit se a odrazit budoucí akty agrese.“
Gazprombank
Spojené státy hned po zveřejnění uvalily sankce na 27 členů vedení banky Gazprombank a také na tři ruské televizní stanice. Američanům navíc vláda zakázala poskytovat Rusům účetní a poradenské služby.
Opatření proti vedoucím pracovníkům Gazprombank jsou první, která se týkají obřího ruského vývozce plynu, protože Spojené státy a jejich spojenci se zatím vyhýbají krokům, které by mohly vést k přerušení dodávek plynu do Evropy. Nové sankce mají podle agentury Reuters především zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Toto není úplný blok. Nezmrazujeme aktiva Gazprombank ani nezakazujeme žádné transakce s Gazprombank,“ vysvětlil novinářům představitel administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. „To, co signalizujeme, je, že Gazprombank není bezpečným útočištěm, a proto uvalujeme sankce na některé z jejích vrcholných obchodních manažerů,“ uvedl.
Spojené státy na sankční seznam zařadily také osm vedoucích pracovníků banky Sberbank, která drží třetinu ruských bankovních aktiv. Přidaly na něj i Mezinárodní investiční banku (MIB) a jejích deset dceřiných společností.
Omezení vývozu
Nová omezení vývozu jsou zaměřená na přímé oslabení ruských operací na Ukrajině. USA zpřísnily kontroly průmyslových motorů, buldozerů, výrobků ze dřeva, motorů a ventilátorů. Evropská unie postupuje podle Bílého domu souběžně s Američany a také zavede další kontroly chemických látek, které jsou přímo potřeba k ruskému válečnému úsilí, uvedl představitel Bidenovy administrativy.
USA navíc uvalily sankce na několik dalších společností, včetně firmy, která vyrábí zbraně. Bílý dům rovněž uvedl, že americká jaderná regulační komise pozastaví licence na vývoz speciálního jaderného materiálu do Ruska.
Bílý dům uvedl, že mezi sankcionovanými televizními stanicemi, které jsou přímo či nepřímo kontrolovány státem, je Pervyj kanal, televizní stanice Rossija-1 a nyní prokremelská televize NTV.
Zákaz vstupu
Americké ministerstvo zahraničí navíc zakázalo vstup do země 2596 ruským a 13 běloruským vojákům. Opatření se vztahuje i na vojáky, kteří se údajně podíleli na zvěrstvech ve městě Buča u Kyjeva. Rusko obvinění o stovkách mrtvých civilistů popírá. Ministerstvo zahraničí rovněž zařadilo na sankční seznam osm ruských námořních společností a 69 plavidel. Opatření jim brání v podnikání ve Spojených státech nebo s americkými osobami.
