G7 strana 2 z 4

Vítězství je nevyhnutelné – pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se skupina velkých světových ekonomik G7 zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev dříve během pátku navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, jeho země již odeslala první čtyři moderní tanky Leopard 2. Ruská policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce. Přinášíme přehled mezinárodních reakcí na výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska. U nafty bude podle diplomatů cenový strop činit 100 dolarů za barel a u topných olejů 45 dolarů za barel, uvedla agentura Reuters. Opatření by mělo vstoupit v platnost v neděli.

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Pro Česko nemá ruský zákaz vývozu ropy do zemí, které uplatňují cenový strop, žádný význam. Na Twitteru to ve středu uvedl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Zákaz dopadá na tankery, upozornil, Česko ale má ruskou ropu z ropovodu Družba. Cenový strop zvyšuje závislost Ruska na Číně a Indii, dodal Bartuška.

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu, uvedla agentura Reuters.

U Bosporského průlivu a Dardanel se v posledních dnech hromadí několik desítek tankerů s ropou. Příčinou jsou přísnější pravidla pro tranzit, která schválilo Turecko v souvislosti se zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie a stanovením maximální nákupní ceny této ropy.

Velvyslanci unijních zemí se v pátek shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. K dohodě se přidaly i velké ekonomiky G7. Klíčová ruská exportní surovina se nebude moci prodávat za více než šedesát dolarů (1390 korun) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud komplikovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.

Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to ve středu agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Informaci podle agentury Reuters zopakoval i americký prezident Joe Biden na jednání představitelů G7 a NATO. Podobné vyjádření poskytli i polský prezident Andrzej Duda a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nešlo o úmyslný útok, řekl Duda. Uvedl také, že nejsou signály, že by Polsku hrozilo bezprostřední nebezpečí dalšího podobného incidentu. Ukrajinská armáda následně podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.

Čínský vůdce Si Ťin-pching přijal v Pekingu německého kancléře Olafa Scholze. Oba mluvili o potřebě spolupráce svých zemí a Scholz Sia požádal, aby využil svého vlivu na Rusko. Oba politici se také shodli na nepřijatelnosti jaderných hrozeb. Scholz přijel na několikahodinovou návštěvu do Číny jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Jeho cesta ale vyvolala pochybnosti v Německu i jinde v Evropě.

Evropští a světoví lídři odsoudili ruské raketové útoky na ukrajinská města. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pondělí ráno telefonoval jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, který přislíbil Ukrajině další vojenskou pomoc. Za skupinu G7, která bude s ukrajinským prezidentem jednat v úterý, vyjádřil podporu i německý kancléř Olaf Scholz. Bombardování odsoudili také představitelé Evropské unie, Velké Británie, USA, České republiky a dalších zemí. Ke zklidnění situace vyzvala i Čína.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán nového balíku protiruských sankcí, jehož cílem je mimo jiné vytvořit „právní základ“ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Kromě tohoto kroku unijní exekutiva navrhuje rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi a další „široká“ omezení obchodu s Ruskem, mířící proti dovozu ruských výrobků i vývozu některých technologických produktů nebo chemikálií.

Ruská tajná služba FSB podle agentury RIA Novosti zadržela ve Vladivostoku na východě Ruska kvůli údajné špionáži japonského konzula. Diplomat Tacunori Motoki byl posléze Moskvou označen za nežádoucí osobu. Zpráva o jeho zadržení přišla jen několik hodin poté, co Japonsko oznámilo další zpřísnění svých protiruských sankcí.

Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 se v pátek dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury. Opatření bude zahrnovat zákaz poskytování služeb umožňujících transport ruské ropy a ropných produktů v případě, že bude kupní cena přesahovat stanovený strop.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov předčasně opustil schůzku skupiny velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali, kde čelil kritice kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Byla to jeho první účast na mezinárodním fóru od zahájení války. Ministryně zahraničí hostitelské země Retno Marsudiová v Lavrovově přítomnosti vyzvala k rychlému ukončení konfliktu. Lavrov odešel ze zasedání, když jeho německá kolegyně Annalena Baerbocková také kritizovala Moskvu kvůli válce na Ukrajině.

Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem v pondělí vystoupil český premiér Petr Fiala (ODS) na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí. Na rekonstrukci země bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. V úterý to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA avizovaly, že na zabránění hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Skupina chce také založit klimatický klub.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters řekl lídrům ze skupiny velkých světových ekonomik na summitu G7, že by si přál, aby válka s Ruskem skončila do konce roku, dříve než nastane zima. Zároveň požádal o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země. Reuters se odvolává na informace od nejmenovaných činitelů Evropské unie.

Země G7 chtějí do roku 2027 investovat do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů (14,85 bilionu korun). Americký prezident Joe Biden to oznámil na summitu sedmi velkých ekonomik G7 v Německu. Opatření je vnímáno jako protiváha čínskému vlivu. Britská vláda na úvod summitu oznámila, že Velká Británie, USA, Japonsko a Kanada také zakážou dovoz zlata z Ruska, a chce, aby nové protiruské opatření za invazi na Ukrajinu přijaly také Německo s Francií a Itálií, což jsou zbývající členové G7. Britský premiér Boris Johnson a francouzský prezident Emmanuel Macron se na summitu shodli, že válka je v kritickém okamžiku a Ukrajina potřebuje větší podporu.

Německo v těžkých dobách ruské invaze na Ukrajinu přebírá odpovědnost nejen za sebe, proto posílí německou armádu tak, aby odrazila jakýkoli útok nejen na Německo, ale i na spojence. V parlamentu to v prohlášení k nadcházejícím summitům Evropské unie, NATO a skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinu ujistil, že nadále může z Německa počítat s humanitární, politickou, finanční i vojenskou pomocí.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny. Ministr hospodářství Richard Sulík řekl, že země má zajištěny dodávky plynu do konce roku 2023. Podle něj do 10. července bude mít Slovensko zásobníky dostatečně naplněné, aby pokryly spotřebu do konce příští zimy. Bratislava dosud byla na dodávkách plynu i ropy z Ruska značně závislá.

Ve Velké Británii roste inflace nejrychleji od roku 1982, meziročně dosahuje devíti procent, což je nejvíc v G7. Pro miliony Britů to znamená, že musí šetřit na palivu, topení, zábavě i jídle. Na růstu cenové hladiny se podílí mimo jiné čínský lockdown, ruská válka, ale i odchod země z Evropské unie.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Moskvu i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že západní sankce nedosáhnou zamýšleného výsledku. Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.