Pro Česko nemá ruský zákaz vývozu ropy do zemí, které uplatňují cenový strop, žádný význam. Na Twitteru to ve středu uvedl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Zákaz dopadá na tankery, upozornil, Česko ale má ruskou ropu z ropovodu Družba. Cenový strop zvyšuje závislost Ruska na Číně a Indii, dodal Bartuška.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu.
Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu. Zákaz dodávat od počátku února ruskou ropu do zemí uplatňujících cenový strop podepsal ruský prezident Vladimir Putin v úterý.
Bartuška: Putinův výnos pro nás nemá žádný praktický význam
Bartuška upozornil, že stejně jako cenový strop platí od 5. prosince zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie prostřednictvím tankerů. Proto „nemá Putinův výnos pro nás žádný praktický význam,“ dodal. Podobně se pro Český rozhlas Radiožurnál vyjádřil Pavel Kaidl, mluvčí společnosti Orlen Unipetrol, která ropu v Česku zpracovává. Rusko nyní dodává ropu do zemí EU ropovodem Družba, který vede z Ruska do Běloruska, kde se dělí do dvou větví.
Bartuška poukázal i na to, že cenovému stropu se ochotně přizpůsobily Indie a Čína, protože je pro ně výhodný. Pro Rusko je přitom export ropy a zemního plynu hlavním příjmem státního rozpočtu, připomněl.
„To nejpodstatnější se nyní ale neodehrává mezi Ruskem a Západem, nýbrž mezi Ruskem a jeho dvěma hlavními zákazníky, Indií a Čínou. Právě jim cenový strop G7 pomáhá vyždímat z Ruska ještě větší slevy na ropu než dosud,“ podotkl Bartuška. Jedním z hlavních příběhů letošního roku tak podle Bartušky je rostoucí závislost Ruska na Číně a Indii.
