Zelenskyj jednal s Bidenem, USA připravují novou vojenskou pomoc Ukrajině

3 minuty
Události: Zelenskyj jednal s lídry G7
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině, když se v Hirošimě na okraj summitu skupiny G7 setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.Zmínil poskytnutí dodatečné munice, dělostřelectva a obrněných vozidel. Vedle toho USA vyslovily souhlas s tím, aby ukrajinská armáda používala stíhačky F-16. Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že jeho země v létě zahájí výcvik ukrajinských pilotů.

„Stojíme za Ukrajinou a nikam neodcházíme,“ řekl podle agentury AP Biden, čímž potvrzoval poselství zahrnuté ve společných prohlášeních summitu. „Jsme velmi vděční. Nikdy to nezapomeneme,“ odpověděl Zelenskyj.

Spojené státy od loňské ruské invaze připravily pro Ukrajinu desítky balíků vojenského vybavení a na pomoc napadené zemi vynaložily desítky miliard dolarů. Přesnou hodnotu vojenské pomoci je však obtížné stanovit, neboť přichází v různých formách, navíc americké ministerstvo obrany tento týden přiznalo chybu ve svém účetnictví. Cenu vybavení poskytnutého Kyjevu nadhodnotilo nejméně o tři miliardy dolarů. 

Povolení dodávek F-16

Možná ještě významnější než Bidenem oznámená dodávka zbraní je pro Ukrajinu rozhodnutí Washingtonu neblokovat dodávky stíhaček F-16, které Kyjev dlouhodobě od západních zemí požaduje. Biden toto stanovisko podle Bílého domu v pátek oznámil partnerům s tím, že USA se chtějí také podílet na výcviku ukrajinských pilotů na těchto strojích.

„Spojené státy dál dělají vše, co mohou, pro posílení ukrajinské schopnosti bránit se,“ řekl americký prezident v souvislosti se změnou postoje kolem poskytnutí amerických stíhaček. Žádná země zatím neoznámila, že se chystá své F-16 Kyjevu předat, rozhodnutí USA je však vnímáno jako zásadní zlom, neboť Ukrajina stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu.

Biden po schůzce řekl, že ho ukrajinský prezident ujistil, že pokud jeho armáda stroje dostane, nepoužije je k útokům na cíle v Rusku.

Výcvik ukrajinských pilotů už dříve oznámila Velká Británie a premiér Sunak na tiskové konferenci uvedl, že tento proces začne během léta. Cílem je „podpořit ukrajinské letectvo tím, co potřebuje do budoucna,“ řekl ministerský předseda.

Británie sama letouny F-16 nepoužívá, staví se však do popředí vznikající evropské „koalice“ zemí, které chtějí Kyjevu západní stroje zajistit. Potenciálními dodavateli jsou Nizozemsko nebo Dánsko.

7 minut
Šámalová o summitu G7
Zdroj: ČT24

Zelenskyj získal podporu

Tématem bylo i ukončení bojů. Svět podporuje ukrajinský mírový model, napsal na Twitteru Zelenskyj poté, co v Hirošimě vystoupil před světovými lídry. Schůzka mu dala příležitost přesvědčovat země jako Brazílie a Indie, které se k ruské agresi proti Ukrajině staví vlažněji, píše agentura Reuters.

„Ukrajina navrhla světu svůj mírový model. (…) Od Japonska po arabské země, od Evropy po Latinskou Ameriku, nacházíme podporu. A pokračujeme v této práci.“

S indickým premiérem Naréndrou Módím se Zelenskyj setkal už v sobotu, když po příletu do Japonska absolvoval sérii bilaterálních rozhovorů. V neděli pak bylo na programu společné jednání s prezidenty a premiéry Spojených států, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Británie a Itálie, jakož i s lídry osmi zemí přizvaných na summit. 

Jeho příspěvek zahrnoval i video se záběry z nedělního jednání, které mimo jiné ukazovaly, že ukrajinský prezident seděl vedle Módího a jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Zelenskyj na schůzce navazoval na několikadenní sérii zahraničních cest, která jej zavedla i na summit Ligy arabských států v Saúdské Arábii. Ukrajinský prezident se snaží posílit podporu od mezinárodního společenství v době, kdy se jeho země připravuje na protiofenzivu s cílem získat zpět oblasti zabrané ruskými silami.

„Kolonizátor musí jít pryč. A svět má dostatečnou moc na to, donutit Rusko krok za krokem obnovit mír,“ uvedl.

Zelenskyj vyzval ke spolupráci

Ve druhé části programu posledního dne summitu se připojili zástupci Indie, Brazílie, Jižní Koreje a dalších zemí. Právě tato schůzka byla médii označována za klíčový bod Zelenského účasti na summitu, neboť mu poskytla příležitost osobně apelovat na méně nakloněné lídry. Japonský premiér Fumio Kišida ve svém úvodním projevu účastníky vyzval, aby uvedli, jak mohou reagovat na aktuální ohrožení „míru a stability“.

„Čím víc budeme spolupracovat, tím je menší pravděpodobnost, že kdokoli jiný bude následovat šílenou ruskou cestu,“ řekl účastníkům Zelenskyj. „Ale je to dostatečné? Myslím, že potřebujeme jasné globální vůdcovství demokracie. Tohle je to hlavní, co naše spolupráce přináší,“ citoval z jeho projevu deník Financial Times.

Podle zdrojů listu se ukrajinský prezident během diskuse obrátil na Módího a na brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva a žádal je, aby Kyjevu pomohli bránit Chartu OSN a mezinárodní právo. Indický premiér při sobotní schůzce Zelenskému slíbil, že jeho země vynaloží veškeré úsilí na ukončení války na Ukrajině, brazilský lídr se o víkendu k otázce nevyjadřoval.

Lula, který letos mimo jiné prohlásil, že USA a Evropská unie musí začít mluvit o míru místo toho, aby podporovaly konflikt, se s ukrajinským prezidentem nakonec bilaterálně nesetkal. Podle informací agentury Bloomberg do poslední chvíle utajovaná účast ukrajinského prezidenta na summitu brazilskou delegaci „vyvedla z míry“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...