Zelenskyj jednal s Bidenem, USA připravují novou vojenskou pomoc Ukrajině

3 minuty
Události: Zelenskyj jednal s lídry G7
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině, když se v Hirošimě na okraj summitu skupiny G7 setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.Zmínil poskytnutí dodatečné munice, dělostřelectva a obrněných vozidel. Vedle toho USA vyslovily souhlas s tím, aby ukrajinská armáda používala stíhačky F-16. Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že jeho země v létě zahájí výcvik ukrajinských pilotů.

„Stojíme za Ukrajinou a nikam neodcházíme,“ řekl podle agentury AP Biden, čímž potvrzoval poselství zahrnuté ve společných prohlášeních summitu. „Jsme velmi vděční. Nikdy to nezapomeneme,“ odpověděl Zelenskyj.

Spojené státy od loňské ruské invaze připravily pro Ukrajinu desítky balíků vojenského vybavení a na pomoc napadené zemi vynaložily desítky miliard dolarů. Přesnou hodnotu vojenské pomoci je však obtížné stanovit, neboť přichází v různých formách, navíc americké ministerstvo obrany tento týden přiznalo chybu ve svém účetnictví. Cenu vybavení poskytnutého Kyjevu nadhodnotilo nejméně o tři miliardy dolarů. 

Povolení dodávek F-16

Možná ještě významnější než Bidenem oznámená dodávka zbraní je pro Ukrajinu rozhodnutí Washingtonu neblokovat dodávky stíhaček F-16, které Kyjev dlouhodobě od západních zemí požaduje. Biden toto stanovisko podle Bílého domu v pátek oznámil partnerům s tím, že USA se chtějí také podílet na výcviku ukrajinských pilotů na těchto strojích.

„Spojené státy dál dělají vše, co mohou, pro posílení ukrajinské schopnosti bránit se,“ řekl americký prezident v souvislosti se změnou postoje kolem poskytnutí amerických stíhaček. Žádná země zatím neoznámila, že se chystá své F-16 Kyjevu předat, rozhodnutí USA je však vnímáno jako zásadní zlom, neboť Ukrajina stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu.

Biden po schůzce řekl, že ho ukrajinský prezident ujistil, že pokud jeho armáda stroje dostane, nepoužije je k útokům na cíle v Rusku.

Výcvik ukrajinských pilotů už dříve oznámila Velká Británie a premiér Sunak na tiskové konferenci uvedl, že tento proces začne během léta. Cílem je „podpořit ukrajinské letectvo tím, co potřebuje do budoucna,“ řekl ministerský předseda.

Británie sama letouny F-16 nepoužívá, staví se však do popředí vznikající evropské „koalice“ zemí, které chtějí Kyjevu západní stroje zajistit. Potenciálními dodavateli jsou Nizozemsko nebo Dánsko.

7 minut
Šámalová o summitu G7
Zdroj: ČT24

Zelenskyj získal podporu

Tématem bylo i ukončení bojů. Svět podporuje ukrajinský mírový model, napsal na Twitteru Zelenskyj poté, co v Hirošimě vystoupil před světovými lídry. Schůzka mu dala příležitost přesvědčovat země jako Brazílie a Indie, které se k ruské agresi proti Ukrajině staví vlažněji, píše agentura Reuters.

„Ukrajina navrhla světu svůj mírový model. (…) Od Japonska po arabské země, od Evropy po Latinskou Ameriku, nacházíme podporu. A pokračujeme v této práci.“

S indickým premiérem Naréndrou Módím se Zelenskyj setkal už v sobotu, když po příletu do Japonska absolvoval sérii bilaterálních rozhovorů. V neděli pak bylo na programu společné jednání s prezidenty a premiéry Spojených států, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Británie a Itálie, jakož i s lídry osmi zemí přizvaných na summit. 

Jeho příspěvek zahrnoval i video se záběry z nedělního jednání, které mimo jiné ukazovaly, že ukrajinský prezident seděl vedle Módího a jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Zelenskyj na schůzce navazoval na několikadenní sérii zahraničních cest, která jej zavedla i na summit Ligy arabských států v Saúdské Arábii. Ukrajinský prezident se snaží posílit podporu od mezinárodního společenství v době, kdy se jeho země připravuje na protiofenzivu s cílem získat zpět oblasti zabrané ruskými silami.

„Kolonizátor musí jít pryč. A svět má dostatečnou moc na to, donutit Rusko krok za krokem obnovit mír,“ uvedl.

Zelenskyj vyzval ke spolupráci

Ve druhé části programu posledního dne summitu se připojili zástupci Indie, Brazílie, Jižní Koreje a dalších zemí. Právě tato schůzka byla médii označována za klíčový bod Zelenského účasti na summitu, neboť mu poskytla příležitost osobně apelovat na méně nakloněné lídry. Japonský premiér Fumio Kišida ve svém úvodním projevu účastníky vyzval, aby uvedli, jak mohou reagovat na aktuální ohrožení „míru a stability“.

„Čím víc budeme spolupracovat, tím je menší pravděpodobnost, že kdokoli jiný bude následovat šílenou ruskou cestu,“ řekl účastníkům Zelenskyj. „Ale je to dostatečné? Myslím, že potřebujeme jasné globální vůdcovství demokracie. Tohle je to hlavní, co naše spolupráce přináší,“ citoval z jeho projevu deník Financial Times.

Podle zdrojů listu se ukrajinský prezident během diskuse obrátil na Módího a na brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva a žádal je, aby Kyjevu pomohli bránit Chartu OSN a mezinárodní právo. Indický premiér při sobotní schůzce Zelenskému slíbil, že jeho země vynaloží veškeré úsilí na ukončení války na Ukrajině, brazilský lídr se o víkendu k otázce nevyjadřoval.

Lula, který letos mimo jiné prohlásil, že USA a Evropská unie musí začít mluvit o míru místo toho, aby podporovaly konflikt, se s ukrajinským prezidentem nakonec bilaterálně nesetkal. Podle informací agentury Bloomberg do poslední chvíle utajovaná účast ukrajinského prezidenta na summitu brazilskou delegaci „vyvedla z míry“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo jedenáct lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na filipínském festivalu najel do davu, zemřelo jedenáct lidí. Policie původně informovala o devíti obětech, k večeru SELČ podle agentury Reuters ale bilanci navýšila. Více než dvacet dalších osob utrpělo zranění, potvrdil dříve kanadský premiér Mark Carney. Řidiče policie zadržela, podle ní nejspíš trpěl psychickými problémy. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Tisíce lidí proudily k hrobu papeže Františka v Římě

Tisíce lidí se v neděli přišly poklonit k papežovu hrobu v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. Lidé se sešli opět také v okolí Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, dorazilo jich na dvě stě tisíc. Zejména mladí se tam účastnili mše vedené kardinálem Pietrem Parolinem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.
před 2 hhodinami

Rubio: Moskva a Kyjev musí brzy uzavřít mírovou dohodu

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy, řekl v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle něj v následujícím týdnu pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání.
před 2 hhodinami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na čtyřicet

Přinejmenším čtyřicet obětí a více než dvanáct set raněných má sobotní exploze v největším íránském obchodním přístavu u města Bandar-Abbás, uvedly v neděli íránské úřady podle tiskových agentur. Předchozí bilance íránského Červeného půlměsíce čítala 28 mrtvých a více než tisíc raněných.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Missouri zrestaurovali sochu Churchilla od Bělského, vloží do ní opět časovou kapsli

V americkém Fultonu ve státě Missouri, kde Winston Churchill pronesl slavný projev o spuštění železné opony, znovu po pěti letech odhalili politikovu nadživotní podobiznu od českého sochaře Franty Bělského. Britského státníka zachycuje tak, jak ho jako voják viděl při přehlídce české západní armády v Anglii za druhé světové války. Národní Churchillovo muzeum do sochy plánuje vložit znovu časovou schránku společně se současnými předměty. Předtím tam byla lahev od whiskey, k níž Bělský přidal mince, dobové noviny a dopis.
před 4 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 8 hhodinami

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 10 hhodinami
Načítání...