Americký prezident Joe Biden na závěr summitu G7 v Hirošimě uvedl, že očekává brzké zlepšení vztahů s Čínou, které se prudce zhoršily poté, co Američané u pobřeží Jižní Karolíny v únoru sestřelili údajný čínský špionážní balon. Ten šéf Bílého domu označil za „pitomý balon“, informuje agentura Bloomberg.
Biden očekává zlepšení vztahů s Čínou, které ochladly kvůli sestřelení špionážního balonu
Biden na konci summitu lídrů skupiny velkých ekonomik G7 prohlásil, že rozhodnutí USA sestřelit „pitomý balon, který nesl špionážní vybavení, jež by naplnilo dva nákladní vozy“, podkopalo dobrou vůli, které vzešla z jeho setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v listopadu loňského roku.
„Brzy uvidíte, že začalo tání,“ řekl Biden o americko-čínských vztazích. Dodal, že jeho administrativa zvažuje, zda zrušit sankce vůči čínskému ministru obrany Li Šang-fuovi, s nímž se chce jeho americký protějšek Lloyd Austin setkat v červenci v Singapuru.
Biden již dříve uvedl, že se hodlá sejít s čínským prezidentem, a vyjádřil naději, že si brzy naplánují telefonický rozhovor. Jak brzy by k němu mohlo dojít, ale neuvedl. Bílý dům začal s Čínou jednat skrze své zástupce poté, co začátkem roku po roztržce kolem balonu došlo k přerušení komunikace.
Minulý týden se bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan ve Vídni setkal s nejvýše postaveným čínským diplomatem Wang Iem a čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao by se příští týden měl ve Washingtonu sejít s americkou ministryní obchodu Ginou Raimondovou a v Detroitu s americkou obchodní zmocněnkyní Katherine Taiovou.
Peking se nicméně v sobotu ostře vymezil proti společnému prohlášení lídrů G7 s tím, že se vměšuje do vnitřních záležitostí Číny, včetně otázky Tchaj-wanu. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové G7 v dokumentu mimo jiné uvedli, že nechtějí svou politikou Čínu poškodit, vyjadřují ale také nesouhlas s „jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo“ v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan. Dokument rovněž vyjadřuje ochotu „budovat konstruktivní a stabilní vztahy“ a apeluje na Čínu, aby přiměla Rusko ukončit agresi na Ukrajině.
Šámalová o summitu G7 (zdroj: ČT24)
Kritika klimatických aktivistů
Skupina G7 naopak čelí kritice klimatických expertů a aktivistů, protože lídři nepřijali přísnější závazky ohledně odklonu od fosilních paliv v energetice. Napsal to deník Financial Times (FT). Německo a Japonsko podle něj uspěly ve snaze ponechat prostor pro využívání plynu, respektive uhlí.
Setkání v Hirošimě se konalo krátce poté, co Světová meteorologická organizace varovala před narůstající pravděpodobností, že oteplování globálního klimatu do pěti let dosáhne hranice 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální úrovní. Skupina zemí vedená Nizozemskem, Novým Zélandem a Chile zase v pátek G7 vyzvala, aby se postavila do čela snah o konec užívání fosilních paliv, které změnu klimatu pohání.
Lídři Spojených států, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Velké Británie a Itálie v sobotním společném prohlášení tématu věnují značný prostor, nestanovili však termín pro uzavření uhelných elektráren. Slíbili, že tento proces urychlí, a také se přihlásili k cíli „plně nebo převážně dekarbonizovaného“ energetického sektoru do roku 2035.
Podle listu FT se proti stanovení lhůty pro uhelnou energetiku stavělo Japonsko, které je silně závislé na uhlí, ropě a plynu v důsledku havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě v roce 2011. Deník si všímá, že prohlášení summitu zahrnuje také pasáž zdůrazňující přínos „zvýšených dodávek“ zkapalněného zemního plynu.
Německé „trvání na větších veřejných investicích do plynu“ a japonské odmítání zavrhnout uhlí „podkopávají vůdčí roli G7 v době, kdy je naléhavě potřebná“, míní Alden Meyer z výzkumného ústavu E3G, který se specializuje na klimatické otázky. Kritika přichází také od aktivistických skupin, jako je Climate Action Network, která sdružuje stovky organizací. „Slabé závazky“ přijaté na summitu skupina označila za nepřijatelné přehlížení „sílících varování od vědců po celém světě“.