Zelenskyj jednal s Bidenem, USA připravují novou vojenskou pomoc Ukrajině

Nahrávám video

Americký prezident Joe Biden oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině, když se v Hirošimě na okraj summitu skupiny G7 setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.Zmínil poskytnutí dodatečné munice, dělostřelectva a obrněných vozidel. Vedle toho USA vyslovily souhlas s tím, aby ukrajinská armáda používala stíhačky F-16. Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že jeho země v létě zahájí výcvik ukrajinských pilotů.

„Stojíme za Ukrajinou a nikam neodcházíme,“ řekl podle agentury AP Biden, čímž potvrzoval poselství zahrnuté ve společných prohlášeních summitu. „Jsme velmi vděční. Nikdy to nezapomeneme,“ odpověděl Zelenskyj.

Spojené státy od loňské ruské invaze připravily pro Ukrajinu desítky balíků vojenského vybavení a na pomoc napadené zemi vynaložily desítky miliard dolarů. Přesnou hodnotu vojenské pomoci je však obtížné stanovit, neboť přichází v různých formách, navíc americké ministerstvo obrany tento týden přiznalo chybu ve svém účetnictví. Cenu vybavení poskytnutého Kyjevu nadhodnotilo nejméně o tři miliardy dolarů. 

Povolení dodávek F-16

Možná ještě významnější než Bidenem oznámená dodávka zbraní je pro Ukrajinu rozhodnutí Washingtonu neblokovat dodávky stíhaček F-16, které Kyjev dlouhodobě od západních zemí požaduje. Biden toto stanovisko podle Bílého domu v pátek oznámil partnerům s tím, že USA se chtějí také podílet na výcviku ukrajinských pilotů na těchto strojích.

„Spojené státy dál dělají vše, co mohou, pro posílení ukrajinské schopnosti bránit se,“ řekl americký prezident v souvislosti se změnou postoje kolem poskytnutí amerických stíhaček. Žádná země zatím neoznámila, že se chystá své F-16 Kyjevu předat, rozhodnutí USA je však vnímáno jako zásadní zlom, neboť Ukrajina stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu.

Biden po schůzce řekl, že ho ukrajinský prezident ujistil, že pokud jeho armáda stroje dostane, nepoužije je k útokům na cíle v Rusku.

Výcvik ukrajinských pilotů už dříve oznámila Velká Británie a premiér Sunak na tiskové konferenci uvedl, že tento proces začne během léta. Cílem je „podpořit ukrajinské letectvo tím, co potřebuje do budoucna,“ řekl ministerský předseda.

Británie sama letouny F-16 nepoužívá, staví se však do popředí vznikající evropské „koalice“ zemí, které chtějí Kyjevu západní stroje zajistit. Potenciálními dodavateli jsou Nizozemsko nebo Dánsko.

Nahrávám video

Zelenskyj získal podporu

Tématem bylo i ukončení bojů. Svět podporuje ukrajinský mírový model, napsal na Twitteru Zelenskyj poté, co v Hirošimě vystoupil před světovými lídry. Schůzka mu dala příležitost přesvědčovat země jako Brazílie a Indie, které se k ruské agresi proti Ukrajině staví vlažněji, píše agentura Reuters.

„Ukrajina navrhla světu svůj mírový model. (…) Od Japonska po arabské země, od Evropy po Latinskou Ameriku, nacházíme podporu. A pokračujeme v této práci.“

S indickým premiérem Naréndrou Módím se Zelenskyj setkal už v sobotu, když po příletu do Japonska absolvoval sérii bilaterálních rozhovorů. V neděli pak bylo na programu společné jednání s prezidenty a premiéry Spojených států, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Británie a Itálie, jakož i s lídry osmi zemí přizvaných na summit. 

Jeho příspěvek zahrnoval i video se záběry z nedělního jednání, které mimo jiné ukazovaly, že ukrajinský prezident seděl vedle Módího a jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Zelenskyj na schůzce navazoval na několikadenní sérii zahraničních cest, která jej zavedla i na summit Ligy arabských států v Saúdské Arábii. Ukrajinský prezident se snaží posílit podporu od mezinárodního společenství v době, kdy se jeho země připravuje na protiofenzivu s cílem získat zpět oblasti zabrané ruskými silami.

„Kolonizátor musí jít pryč. A svět má dostatečnou moc na to, donutit Rusko krok za krokem obnovit mír,“ uvedl.

Zelenskyj vyzval ke spolupráci

Ve druhé části programu posledního dne summitu se připojili zástupci Indie, Brazílie, Jižní Koreje a dalších zemí. Právě tato schůzka byla médii označována za klíčový bod Zelenského účasti na summitu, neboť mu poskytla příležitost osobně apelovat na méně nakloněné lídry. Japonský premiér Fumio Kišida ve svém úvodním projevu účastníky vyzval, aby uvedli, jak mohou reagovat na aktuální ohrožení „míru a stability“.

„Čím víc budeme spolupracovat, tím je menší pravděpodobnost, že kdokoli jiný bude následovat šílenou ruskou cestu,“ řekl účastníkům Zelenskyj. „Ale je to dostatečné? Myslím, že potřebujeme jasné globální vůdcovství demokracie. Tohle je to hlavní, co naše spolupráce přináší,“ citoval z jeho projevu deník Financial Times.

Podle zdrojů listu se ukrajinský prezident během diskuse obrátil na Módího a na brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva a žádal je, aby Kyjevu pomohli bránit Chartu OSN a mezinárodní právo. Indický premiér při sobotní schůzce Zelenskému slíbil, že jeho země vynaloží veškeré úsilí na ukončení války na Ukrajině, brazilský lídr se o víkendu k otázce nevyjadřoval.

Lula, který letos mimo jiné prohlásil, že USA a Evropská unie musí začít mluvit o míru místo toho, aby podporovaly konflikt, se s ukrajinským prezidentem nakonec bilaterálně nesetkal. Podle informací agentury Bloomberg do poslední chvíle utajovaná účast ukrajinského prezidenta na summitu brazilskou delegaci „vyvedla z míry“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádaly Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 1 hhodinou

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 7 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.