Pokud se Rusko nezmění, musí pryč z OSN i dalších institucí, říká Podoljak pro ČT

Nahrávám video

Čím více se podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka bude blížit konec války, tím víc tradičních postojů se bude měnit. Rusko podle něj pozbude členství v OSN, OBSE nebo MAAE. „Pokud (Rusko) neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí,“ podotkl. Podoljak také věří, že ruské vedení stane před mezinárodním tribunálem. „Zvláštní tribunál bude. (…) Množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné,“ prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi.

Ukrajinský prezident, Volodymyr Zelenskyj v USA navrhl uspořádat nový mírový summit OSN. Ministr zahraničí Kuleba řekl, že by se mohl konat v únoru a prostředníkem rozhovorů by měl být generální tajemník OSN Antonio Guterres. Jaké očekáváte výsledky?

Zaprvé, prezident Zelenskyj navrhl již o něco dříve mírový plán. Bylo to v Indonésii na summitu G19 (skupina se jmenuje G20, Podoljak však neuznává členství Ruska – pozn. red.), kde byla uvedena posloupnost kroků, které by vedly k trvalému míru nejen na Ukrajině. Je třeba projednat vše, co se týká této války z pohledu mezinárodního práva, mezinárodního humanitárního práva, z hlediska snahy zabránit mezinárodní potravinové krizi a tak dále. Je tam několik kroků, které by bylo třeba implementovat.

Summit má stanovit logistiku těchto kroků. Summit je pokračováním mírového plánu, ale má také stanovit logistiku provádění těchto mírových kroků v reálném světě. Na jaké otázky by se jaká země soustředila.

Co se týká pana Guterrese, nejde až tak o prostřednictví. Ale protože rozumíme, že Ruská federace nemá zájem na míru jako takovém, jde o moderování. Aby všechny země, které se budou účastnit tohoto summitu, mohly uplatnit svůj názor a aby tyto pozice byly promítnuty do rezolucí v rámci systému OSN. Takový je úmysl.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Kuleby by se Rusko mohlo účastnit summitu, pokud by stanulo před mezinárodním tribunálem kvůli svým válečným zločinům. Je to možné?

Vyjděme z toho, že válka, která trvá již deset a půl měsíce, podstatně změnila situaci v Evropě i globální situaci. Pochopte, že před šesti měsíci bychom se tu vůbec nebavili o zvláštním tribunálu jako takovém. Dnes je koncepce zvláštního tribunálu předmětem jednání o mezinárodním právu na úrovni ministrů spravedlnosti nebo ministrů zahraničních věcí nejen ve skupině zemí G7, ale také Evropské unie. Dnes je to již axiomem – zvláštní tribunál bude. Proč? Protože množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné. Jsou to nejen zločiny proti ozbrojeným silám. Jde také o porušování mezinárodního humanitárního práva, o zločiny proti civilistům.

V prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí byla výzva vyloučit Rusko z Rady bezpečnosti OSN. Jak by se to mohlo stát? Rusko má v Radě bezpečnosti právo veta.

Právě proto, že, jak jste správně řekla, Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti s právem veta, my dnes nevidíme OSN jako organizaci, která může zasáhnout. Tím myslím skutečně zasáhnout – v případě této nebo jiných válek nejen na území Ukrajiny. Rusko vždy použije veto ve prospěch té, či jiné agresivní země. Té, či jiné teroristické organizace. Je třeba tomu udělat přítrž. 

Pokud chceme mít akceschopnou platformu s názvem OSN, kde můžeme řešit globální konfliktní situace, je třeba přijmout rezoluci, která bude účinná. Je třeba odsud vyloučit zemi, která je buď sponzorem terorismu, o čemž mluví například Evropský parlament, nebo teroristickou zemi, která vede válku teroristického typu a bombarduje například naši energetickou soustavu, na níž závisí život 35, 40 milionů lidí. 

Jde o proces, k němuž se budou postupně připojovat další země. Podobně jako to bylo s otázkou zvláštního tribunálu, o které jsme začali hovořit před čtyřmi, pěti měsíci. Dnes jde o reálnou koncepci, která se bude realizovat. Myslím si, že stejným způsobem se bude za určitý čas realizovat koncepce Rusko pryč z OSN. 

Víte, řeknu k tomu víc. Přinejmenším, jak se budeme blížit konci války a Rusko bude prohrávat a Ukrajina vyhrávat, hodně tradičních postojů se bude měnit. Včetně postojů k roli, či postavení Ukrajiny v mezinárodních institucích. Rusko pozbude na určitou dobu členství nejen v OSN. Totéž v OBSE – Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, nebo MAAE – Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. Taková země, pokud neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí a blokovat jejich práci.

Prezident Ukrajiny prohlásil, že počítá s účastí Indie na uskutečnění mírového vzorce. Můžete to vysvětlit? Očekáváte účinný tlak Indie na Rusko?

Filosofie Indie jako státu, etnika, národa, je filosofie míru jako takového. Pro Indii je to principiální otázka. Indie nemá ráda války. Je jasné, že má určité své konflikty se sousedy, ale Indie vždy vystupuje za mírové řešení konfliktů bez války. 

Indie bude předsedat G19, a proto pan prezident je názoru, že Indie, opírajíc se o tuto ideologii míru, může velmi efektivně zabezpečit moderování právě mírových procesů. Skutečných mírových procesů, ne abstraktního míru, o kterém mluví Ruská federace. Na způsob „nechte nás obsadit část vašeho území, dovolte nám právně neodpovídat za zločiny, které jsme spáchali na Ukrajině, a toto budeme považovat za mírový proces“. Ne, takto to nebude. 

Myslím, že Indie chápe, že mír může nastat, když opustíš cizí území, když neokupuješ cizí území a když převezmeš odpovědnost za válečné zločiny, za masové vraždy lidí. Myslíme si, že Indie by tu mohla sehrát důležitou roli. Opírajíc se o svou filosofii míru. 

Změní dodávka systému Patriot průběh války?

Je to pro nás obranná válka. Pokud vezmeme do úvahy, že Rusko střílí po civilním obyvatelstvu, po našich městech, velkých městech, milionových městech, po energetické infrastruktuře, aby města v zimě zamrzla, je důležitým prvkem uzavření nebe. Je to obrana nebe, obrana civilního obyvatelstva. V této oblasti má předání systému Patriot velmi symbolickou hodnotu. Znamená to, že neexistují omezení v oblasti předávání pokročilých zbraní Ukrajině. Ještě je tu otázka protiútoku, protože tam jde o trochu jiné programy. Ale k tomuto. Nejde jen o patrioty, dostáváme také další pokročilé zbraně i od jiných zemí. Myslíme si, že jsme schopni vybudovat systém obrany civilního obyvatelstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila na agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Spojené státy znovu udeřily na Írán, mířily na tamní námořnictvo

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.
00:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 1 hhodinou

VideoJak přežít krizové situace. Časté tajfuny nastartovaly v Číně nové podnikání

Stále častější tajfuny a povodně nastartovaly v Číně nové podnikání – výcvik pro přežití krizových situací. Kurz probíhá v tréninkovém centru v Chang-čou na východě země. Za pět tisíc korun na den si zákazníci vyzkouší, jaké to je ocitnout se uprostřed tajfunu nebo bleskových záplav. S neoprenem, helmou a pod dohledem instruktora zakusí přívaly vody v horských povodních i brodění v městském prostředí. Podle instruktora je nejdůležitějším pravidlem, jak přežít tajfun, nevycházet ven. Pokud opravdu musíte, je třeba zapřít se proti větru a neustále sledovat okolí. Největší chybou je zavírat oči. Zdejší výcviková základna otevřela před rokem a služby už vyhledalo přes 160 tisíc zákazníků. Kvůli zájmu jsou v plánu další centra, která budou simulovat i požáry a zemětřesení.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 7 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 8 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.